Nejlepší sportovec století

Když komise navrhne na sportovce století chlapíka, který vydrží sedět dlouho na sloupu, skoro to zavání Cimrmanem. A když se v retrospektivě začne odvíjet "atletův" život, obrazy se ponoří do tak idylické atmosféry, že se budete cítit jako v Obecné škole. Holandský příběh ovšem plyne až příliš líně. Nápad s nezvyklou disciplínou je vtipný, celý film ale neutáhne, a tak v půlce děje hrdina sleze z kůlu, aby si zařádil s partou komunistů či trpěl pro lásku. Nic světoborného, na pohodový večer však tahle selanka stačí... (12.02.2015)

Hlavní postava Taeke má od dětsví budoucnost jasnou – bude nýmand a udře se k smrti jako jeho otec. Pak ale zjistí, že je setsakramentsky dobrej v sezení na kůlu. To by mě fakt zajímalo, jestli v tom Holandsku opravdu pořád dřepěj na kůlu, nota bene jestli to považujou za sport. Námět filmu opravdu není z nejatraktivnějších, ovšem zase originální to je. Nebudu šťourat do toho, jak "sportovci" choděj na záchod a že asi smrděj jako tchoři, bže se dlouhý tejdny a měsíce nemejou. Důležitý je, že film je velice příjemná záležitost. Nese se v sentimentálním a dojímavým duchu. Zhruba v půlce filmu Taeke ňák zblbne a dá se k anarchistům a výsledná epizoda s přepadením banky, ač je svým duchem trochu jinde než zbytek filmu, je velmi zábavná. Je to takovej lidskej film, plnej porozumění a až dojemné absurdity. (16.07.2010)

Taký fajn film o tak uletenom "športe" ako je sedenie na drevenom kole. Keď som šiel do kina vôbec som nevedel, čo mám čakať a možno aj preto som opúšťal sálu vcelku spokojný. Na tomto filme sa mi veľmi páčilo, ako sa pohrával so žánrami, a tak sa chvíľu pozeráte na love story v milostnom trojuholníku,potom na historickú reflexiu komunistického hnutia v povojnovom Holandsku, nasleduje akčný prepad banky ústiaci do groteskného záveru a celé je to vlastne život jedného "športovca" vyrozprávaný členom komisie, ktorá má zvoliť najlepšieho športovca storočia. Trošku mi však vadila kamera, ktorá síce nebola zlá, ale potenciál oveľa lepších záberov tu určite bol. (12.05.2008)

Člověka až zarazí, jak absurdní sport, jakým je sezení na kůlu, může být národním sportem - v tomto případě Frísů. Postupně se člověk dozvídá, že na kůlu se dají dělat různé věci, jako např. vzpěr na rukou, čurání, stání, jedení, čtení, povídání, dá se z něj ve spánku či únavou spadnout rovnou do vody, ale taky se z něj krásně pozoruje veškeré dění kolem. A ještě jeden bonus: při troše zručnosti obou zúčastněných se na něm dá i milovat. A nakonec za to všechno, co na něm zvládnete včetně toho nejdůležitějšího, a to časového rekordu, budete odměněni cenou nejlepší sportovec století:-) Jenže to by na nejvyšší hodnocení nestačilo. Co z tohoto filmu činí nezapomenutelný zážitek je to, co se děje kolem kůlu - vztahy mezi lidmi, jak se kdo na tuto aktivitu dívá, co tato aktivita dělá se samotným aktérem - co v něm umocňuje a co potlačuje - co to dělá s ostatními v jednotlivostech, ale i skupinově jako národní sport... A když je to vše velmi dobře zfilmováno a umocněno hudbou Zbigniewa Preisnera, člověk jaksi zapomene na veškerou absurditu onoho sportu... (15.01.2011)

Moc ráda bych viděla, kterak sportovec, který prosedí v jednom zátahu nekonečnou řadu dní na kůlu, okamžitě po jeho opuštění někam hbitě uhání … :-) … Ale filmoví hrdinové běžně zvládají i v praxi fyzicky neproveditelné úkoly, takže to neřeším, zrovna tak jako problémy s vyměšováním nebo s hygienou - neboť je to čistě jejich problém (a problém půvabných hrdinek, které je přesto milují). Takže ve své podstatě se jedná o takový milý a křehký snímek o nejpodivnějším sportu, jaký si dokážete představit - a taky o tom, že překonávat rekordy nemusí být v životě to nejdůležitější, protože při té bohulibé snaze můžete ztratit mnohem víc. Slabší 4* (16.07.2010)