Così come sei
Así como eres
Stay as You Are
Stay as You Are
Režie:
Alberto LattuadaScénář:
Alberto LattuadaKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Marcello Mastroianni, Nastassja Kinski, Ania Pieroni, Barbara De Rossi, Francisco Rabal, José María Caffarel, Claudio Aliotti, Alberto Lattuada (více)Obsahy(1)
Úspěšný, po usazení toužící padesátiletý zahradní architekt Guilio ztělesňuje ideál postaršího muže. Je šarmantní, pozorný, inteligentní, přitažlivý, po všech stránkách sympatický. A také díky tomu, byť ženatý, slaví oprávněné úspěchy u žen. Setkání s plachou, půvabnou a možná až příliš mladou Franceskou však, zdá se, nebude jen jednou z avantýr. Stráví spolu den, noc a dřív než se Guilio naděje, je zamilovaný až po uši. Pak ale přijde setkání s dávným kamarádem Lorenzem a to přinese Guiliovi, rozjitřenému dlouho nezažitým citem, hořkou pilulku. Přítel mu totiž připomene jednu dávnou událost, která by v kontextu se současným stavem věcí mohla vést ke spoustě bolesti. Před šestnácti lety totiž Guilio strávil noc i s Francesčinou matkou. Je proto možné, že se právě zamiloval do vlastní dcery. Jak se láska popere s takovou skutečností? V hluboce citlivém romantickém dramatu, vzešlém z italsko - španělské koprodukce, excelují nesmrtelný Marcello Mastroianni a tehdy sedmnáctiletá kráska Nastassja Kinská. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Nedokončené věnování čarovné moci lásky. Bez bázně sním o krásce, mé vědomí minulosti je mi cizí. Jak úpěnlivě přemoci ten proud ryzí touhy. Však nechme plout vrtochy naší mysli i fantazie. Láska prostořeká svůj úděl plní dozajista, včera, dnes a zítra. Rozjařilé lolitkovské "kvítko" Nastassja Kinski a barevný podzim sladkého života tlumočeného prokřehlými imponujícími vjemy pod střechami Florencie Marcella Mastroianniho. Jiskra svobody, svůdnost tajností se plně a hrdě oddávají múzičnosti citů a lyrice dotyků, co hrdlo ráčí. Jak očarován, jak chycen, jak prosté déjá vu. Pusť lásku na kus řeči, potěš se jí. Autorku jemných světel, rajského opojení. Lásku jako osvoboditelku, dárkyni i ozdobu nitra nehynoucí poezií. ()
Melancholický film těžící z nostalgické nálady podzimu, která je zde mocně podporovaná záběry parků a architektury Florencie, působivou hudbou a až k neuvěření krásnou Nastassjou Kinskou.I to tehdy asi odvážnější hlavní téma (milostný vztah stárnoucího muže a dívky, která by mohla být jeho dcerou) je pojednáno velice kultivovaně bez nějaké snahy o skandálnost. Vlastně je to taková intelektuálně střižená červená knihovna - proto také nemůže dopadnout happy endem. ()
Miluju Florencii i podzim a náladou obojího je tahle mezigenerační, lehce nudistická romance přímo prodchnutá. Přesto mne trochu rozčilovala - Marcello je sice autentický a Nastassja rozkošná, ale ona i její svět jsou až příliš okatě šité na míru roli předmětu posledního výboje touhy podobných starých italských kocourů. Ach, jak k uzoufání smutné, vědět, že se do tak mladého masíčka už nikdy nezakousne... Mě to teda nedojalo. ()
Koprodukční romantické drama (jednoznačně víc italské), značně lolitovské. Vychází z myšlenky dvou ve světě ztracených duší, které se konečně našly, ale zároveň jsou si tak daleko, jak to jen jde. Generační a společenský rozdíl je ještě umocněn nepodloženou myšlenkou incestu. Mládí se svými gejzíry emocí a vášní v kontrastu se stařeckou (Tady bych to nazval krize středního věku.) rozvahou a usedlostí, působí místy vesele vtipně, jindy varovně. Dívka Franceska, která nikdy nepoznala otcovskou lásku, nyní podvědomě vyhledává svého partnera mezi staršími muži, aby utišila tuto citovou prázdnotu. Nastassja Kinski je ve své roli okouzlující, a když zahoří svou láskou k ženatému Guiliovi (Mastroianni), dostává situace vážný rozměr plný dilemat, výčitek a zpytování svědomí. Mastroianniho role zde velmi připomíná hlavní postavu v Angelopoulosově dramatu VČELAŘ. Guiliovo chátrající nešťastné manželství přímo volá po změně, ale na rozdíl od Včelaře tato postava není v bezvýchodné situaci bez jakékoli budoucnosti. O to větší drama se tak odehrává v jeho mysli, když bojuje s tím, co považuje za správné a tím, co by si přál. Ve své době poměrně odvážný snímek ohledně nahoty a společenské etiky. Téma incestu bylo zejména v USA naprosté tabu. Film těží především z vynikajícího výkonu ústřední dvojice. Nastassja předvádí na svůj věk velmi vyzrálý výkon a je Mastroiannimu rovnocennou partnerkou (to je zase jeho zásluha). Snímek je dále podpořen jedním z lepších počinů génia Morriconeho a atmosférou florencké renesance. 80% ()
Divák motiváciám postáv vďaka precíznej réžii a hereckým výkonom porozumie, ale postavy navzájom samé seba pochopiteľne už chápu menej. Je to v odlišnosti pohlaví a v generačných rozdieloch. Ale najmä v tom, že život nemá logiku a nedá sa naplánovať. Mimochodom ide o značne odvážny film o päťdesiatnikovi, ktorý sa zaľúbi do dievčaťa vo veku svojej dcéri a pri sexuálnych scénach sa nikto, teda skôr herečky, nehanbia vyzliecť. Na mnohých divákov bude takéto spracovanie pôsobiť úchylne, nerealisticky, gýčovo a neprekusnú sentimentálnu Morriconeho hudbu. Čiastočne sa s nimi stotožňujem, ale filmu vnútorná logika nechýba. ()
Reklama