Nejvyšší pocta

Zajímavé, jak dokáží Američané vytřískat u svých občanů a některých potroublých lidí bez znalosti historie, kladné body na ryzím zlu, kterým z jejich strany byla válka ve Vietnamu. 100x opakovaná lež se stává pravdou... Jak řekl ctihodný senátor tuším z Jižní Karolíny (volná parafráze): Válka ve Vietnamu byla dávno, přestaňte už konečně kopat do mrtvé kobyly. A já dodávám, pokud chcete lhát o historii a na těch lžích stavět vaše vlastenectví, radši netočte vůbec nic. (06.12.2021)

film dvou tváří.Na jedné straně je to trochu zbytečně ukecaná a zdlouhavá nuda plná patosu,ale na straně druhé je to film,který se občas dokáže najít a nabídnout poměrně silné momenty.Těch je ovšem méně než toho zbytku,takže žádná nová válečně dramatická klasika se nekoná.Sebastian Stan v hlavní roli odvádí průměrný výkon a skoro v každé scéně je přehráván někým jiným (Plummer,Hart,Jackson,Harris)...60% (06.07.2020)

No, je to možno nakoniec pocta veteránom z Vietnamu, ale strašne nudne podaná. Hlavnú postavu, o ktorej sa to celé točilo (zdravotníka padlého vo Vietname) sme tu takmer ani nevideli, zato nudnými kravaťákmi s ich populistickými kecami z Pentagonu sa to hemží po celom filme. Príšerná nuda, fakt príšerná a ľutujem, že som takto strávil nedelné dve hodiny. 35%. (18.09.2022)

„Patton řekl, že by se kvůli ní vzdal velení, Eisenhower zase Bílého domu. Proč si myslíte, že by tohle čtyřhvězdičkový generál a prezident řekli?” Nejprve mu byl nějaký požadavek na udělení Medaile cti pro zdravotníka William H. Pitsenbargera v oněch místech, poté se o tohle nejvyšší vojenské vyznamenání rval jako tygr. I za přispění manželky, která ho nikdy neviděla před ničím couvnout („Strach je dobrá věc. Strach je instinktem pro přežití.”). Jenže právě podobných „povzbuzení” uslyšíme mnoho. Stejně jako nespočet patetických gest. Projev Sebastiana Stana je stejně nezáživný jako tenhle předvídatelný příběh. Naštěstí má vedle sebe takové matadory, jako jsou Harris, Plummer, Fonda, Hurt či Samuel L. Jackson. Ve výsledku se k nám ovšem dostane jen vlastenecký patos, utahané momenty, umělé emoce a závěrečné tlačení na pilu. Docela dietní tři hvězdy. (17.05.2020)

Pozeral som to kvôli Samuelovi L. Jacksonovi (ten tu má minimum priestoru), ale mohol som to oželieť. Príbeh je ako podľa šablóny - je tu právnik/úradník/či čo to je, ktorý má spraviť posudok o tom, či si nejaký vojak z Vietnamu zaslúži po smrti ocenenie. Tomu vojakovi to už môže byť celkom jedno, ale jeho rodičom a jeho spolubojovníkom to jedno nie je. Ale späť k právnikovi/úradnikovi/či čo to je (ďalej už len skratka PÚČ).Takže tomuto PÚČovi sa do tejto pridelenej práce veľmi nechce, keďže má vyššie ambície. Postupne ako rozpráva s kolegami mŕtveho vojaka a počúva ich zážitky z vojny (zobrazené ako nemastné-neslané flashbacky), tak samozrejme mení svoj postoj k tejto veci. Z PÚČa sa stáva uvedomelý vlastenec, ktorý kvôli posmrtnej medaile riskuje dokonca aj vlastnú kariéru, keďže postupne zisťuje, že niekomu vysokopostavenému môžu jeho zistenia ublížiť a PÚČ je na to vopred slušne upozornený vyhrážkami. PÚČ zažije klasický moment, kedy váha, či bojovať za to, čo je správne alebo sa radšej sústrediť na kariéru. Našťastie je tu ale ešte PÚČova tehotná žena, ktorá ho v správnej chvíli povzbudí a dovedie ho na správnu cestu. PÚČ potom na pohovore odmietne ponúkaný kariérny postup a naplno sa sústredí na zisk ocenenia pre mŕtveho vojaka (ktorému je to stále jedno). Príbeh vrcholí vo veľkej sále, kde vojak nakoniec ocenenie dostane a je tam aj kopec ľudí a kopec silných emócií (u tých ľudí, nie u diváka). Takže je tu happy end a žiadne oko správneho amerického vlastenca neostane suché. (20.08.2020)