Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý filmový pomníček doby. Americké feministky v té době houfně veřejně pálily své podprsenky a emancipující se hrdinky tohoto filmu je zjevně spálily také. To zůstalo jedním z velkých kladů snímku. Autor knižní předlohy Ira Levin jasně tušil rizika, ke kterým emancipační hnutí povedou a pod jejich vlivem napsal svou antiutopii, (dnešní) svět, v němž emancipace rozbijí institut rodiny nahradil vizí městečka Stepford, v němž se muži potichu postarali o budoucnost svých rodinných krbů. Režisér Bryan Forbes svůj film významově posunul od literárního hororu k filmovému dramatu, v průběhu děje až mysterióznímu, který se mění v thriller a končí jako sci-fi, což je sice zajímavý žánrový mix, z dnešního pohledu už ale nic překvapivého, cenná je ovšem ona antiutopická vize, dnes začíná být čím dál jasnější, že Stepfordské paničky budou jednoho dne běžnou legitimní partnerskou alternativou, nechci-li říkat nutností. Přes 50 procent rozvedených manželství a přes milion osaměle žijících lidí v Česku je toho nejspíš důkazem... ()

Eliott 

všechny recenze uživatele

Aby bylo jasno, byl jsem spokojený již s novodobým pokusem, ve kterém hraje Nicole Kidman hlavní roli. Do této starší verze jsem se pustil čistě ze zvědavosti. Ani mne nepřekvapuje, že jsou si tyto filmy velice podobné. Jediné čím se liší je pojetí, přičemž starší verze byla natočena spíše v pochmurném duchu hororovým stylem a novější verze je celkem veselou komedií. Což vlastně v obou případech na závěr potvrdil odpovídající konec. Každopádně bych obě verze hodnotil zhruba stejně dobře a stojí za shlédnutí i když již jeden z filmů znáte. 65% ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Knižní předloze se film bohužel nevyrovná, závěr je také trochu změněný, i když pointa zůstává mrazivě stejná. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že ačkoliv se spousty věcí z knihy do filmu nedostaly a různé sekvence byly hodně zkráceny a ořezány, přesto se tempo vleče pomalu a snímek začíná po chvíli nudit. Katharine Ross jako Joanna mě sedla na první dobrou, postavy Bobbie a Charmaine též, Stepfordské paničky většinou také, jen mě nevyhovoval Peter Masterson v roli Joanniného muže Waltera, který mi se svou pleškou přišel oproti ní moc starý. Vkusně byla použitá hudba Michaela Smalla, pohybující se jak v experimentálních zvukových kulisách, tak v orchestrální rovině. Film je přes svou vynikající předlohu v podstatě málo známý a jak jsem proti remakům, tak tohle bych si přál, aby nějaký kvalitní režisér znovu zfilmoval, ale pouze v tom případě, že by byla zachována původní předloha, aby z toho nevyšel podobný blábol jako remake s Nicole Kidman z roku 2004. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

,,Aký si mal deň ty?" ,,Nesledoval som mäkké porno ako ty, takže to nebolo také zábavné." Myslela som si, že barbinovský remake na čele s princeznovskou Kidmankou nemôže nič prekonať a predsa... Forbesovo pojatie bizarného románu od Levina, je omnoho pôvabnejšie (hoci v ňoch nehrá plejáda narúžovaných blondínok), desivejšie a autentickejšie. Chvíľami som sa stotožňovala s hlavnou hrdinkou (a závidela jej ten vodopád krásnych vlasov :-), chvíľami som predpokladala, že úsmevnému koncu s nastoleným happy-endom sa v žiadnom prípade nevyhnem. Aké bolo pre mňa príjemné prekvapenie, že som sa dočkala presne toho, čo bolo opísané v knihe. Pán Forbes, vzdávam vám poklonu za to, že ste mi skrz svoju nepredstaviteľnú originalitu dopriali filmovú delikatesu. A priznávam, originál sa mi pozdáva o málinko viac. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Pred pár rokmi si ma defloroval. Urobíš mi test vody?“ Knihu som nečítal a matný remake Franka Oza som videl jedným okom (druhým som spal). Preto ma (príjemne) prekvapilo, že scenárista originálu (nesmrteľný William Goldman – BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, MISERY NECHCE ZOMRIEŤ, HORÚČAVA, GENERÁLOVA DCÉRA, PAVUČINA SNOV) príbeh o tajomnom elektromechanickom mestečku poňal skôr ako trilerový light horor s rozkošnou Katharine Rossovou (ABSOLVENT, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, TAJOMNÁ ŽIARA NAD PACIFIKOM). S pribúdajúcimi minútami vás čoraz viac mrazí, no neviete prečo. Bohužiaľ, príbeh, nech už ho uchopíte akýmkoľvek žánrom, je taký slabý (ak je to satira je to nudné už po polhodine, ak chcel niekto povedať „pravdu o feministkách“, je to trápne), že by ho dobre neurobil ani Hitch. DODATOK 26. 2. 2010: Nuž. Tak som Levinovu knižku (vlastne je to skôr novela, v Čechách vyšla v jednom zväzku s „Rosemary má dieťatko“) prečítal a ako som sa jej (po skúsenosti s čudnými dvoma filmovými spracovaniami) bál, tak ma od prvej stránky bavila. Levin písal tak výborne, že mi vôbec neprekážala žánrová roztatárenosť, tak typická pre oba filmy. Kým v tých som bol brutálnym striedaním jednotlivých žánrov (od satiry cez sci-fi po hororovú komédiu) „vyhadzovaný zo sedla“, v novele mi to vôbec neprekážalo a výborne ma bavila (ale naozaj by ma zaujímalo, čo robili s telami). ()

Galerie (25)

Zajímavosti (5)

  • Natočeno podle románu Iry Levina. (M.B)
  • Mary Stuart Masterson v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno