Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
Film o šikaně, o nemožnosti jí vzdorovat, o beznadějném postavení podřízených vojáků. O zlu. Bohužel ta bezvýchodnost mi připadala trochu přehnaná a nadszená. Možná proto, že jsem na vojně nebyla. Možná by se něco takového mohlo takto přihodit, nevím... Film měl dobrý tah, jen trochu chudé herecké obsazení. Málo peněz z TV produkce? Přes to všechno - všechna čest - vznikl velmi slušný film. ()
České drama z vojenského prostředí, kde je naplno zobrazena šikana nováčků ze strany mazáků a jejich nadřízených. Snímek se odehrává v nejmenovaných kasárnách v 70. letech, kam právě přišli nováčci a záhy se seznamují s podmínkami, v nichž musí sloužit vlasti. Četař Konečný (M. Etzler) a jeho pravá ruka agresivní svobodník Třetina (P. Halberstadt), oba psychicky narušení jedinci, se vyžívají v nechutném a primitivním ponižování svěřených vojínů a svou autoritu upevňují fyzickým bitím a zastrašováním. Stížnosti nebohých vojínů směrem ke Konečnému nadřízenému I. Barešovi jsou neúspěšné, neboť velitel nechce vystoupit proti svým lidem a také je mu jasné, že by to byl i jeho konec. Mezi nováčky dokážeme rozlišit čtyři výrazné osoby: intelektuál a knihovník vojín Cejnar (M. Bumbálek), submisivní vojín Matula romské národnosti, odbojný a nebojácný vojín Adam (T. Sagher) a fyzicky disponovaný, i mezi utlačovateli respekt budící řezník neznámého jména. Po fyzické likvidaci Adama a svalovce, jediných vojínů, kteří si nenechali líbit šikanu a ponižování, jsou ostatní nováčci nejednotní, slabí a trýznitelé mohou rozpoutat pravé peklo, v němž se ocitají především inteligentní Cejnar s Romem Matulou. Snímek J. Vanýska obsahuje mnoho mrazivých scén, jež jsou horší, než si divák vůbec dovede představit. Děsivé drama vrcholí bezhlavým útěkem nesourodé dvojice nováčků z kasáren, neboť cokoli bylo lepší, než tam zůstat, spíše divím, že se o útěk nepokusili už mnohem dříve. Zobani jsou v každém případě dechberoucím snímkem, jenž ukázal, co všechno dokáže člověk vydržet a současně, že míra lidského ponižování má jistou mez, která už nejde překročit. Je to také obžaloba někdejšího vojenského systému, kdy dohled nad nováčky měli primitivní všehoschopní agresoři s neomezenou mocí. Vanýskovým filmem a jeho otřesnou autentičností jsem byl šokován a otřesen a po zásluze uděluji plný počet hvězd. ()
No jo sv*ně jsou snad všude obzvláště na vojně to musela být hrůza. Nesnáším šikanu a sama vím tak trochu o čem mluvím. Ač nemám vůbec ráda Miroslava Etzlera(celera)tak v tomto filmu zahrál padoucha(kteří mu dou nejlépe)naprosto přesvědčivě.Nejvíce mě pobavila scéna kdy se Etzler válí po zemi a dělá BŮ. ()
No tak to byla teda pěkná slabota. V prvni části filmu jakoby byly vystříhaný pasáže. Něco (i důležitýho, jako třeba likvidace lopatou) se stane a žádný objasnění už nepřijde. Už celkovej vstup do příběhu je neúplnej a zmatenej. Je tu velkej zmatek i v čase, je to měsíc, nebo rok? Kdo byl na vojně moc dobře ví, že bažantí masová vzpoura je obzvlášť v prvních něsících holej nesmysl, stejně jako absolutní absence důstojníků (když teda nepočítám toho jednoho pošťáka). A střelby pod vedením četaře záklaďáka? To snad ne. Takže z faktickýho hlediska je film velká snůška nesmyslů (teda kromě šikany, ta je realistická), z hereckýho je to vážně až na Etzlera taky velká tragédie, scénář a režie jak už jsem psal má velký thliny a u útěku jsem už jen odpočítával zbejvající stopáž. Myslim, že Vanýsek na vojně nebyl, protože by to takhle natočit nemohl a jak to tu tak čtu, každej druhej koment je tu od lidí, kterým se vojna taky vyhnula, proto možná vidí jen ty hrůzy a jsou z toho šokovaný a proto hodnotí tak vysoce. V každým případě by si ale měli uvědomit to, jak moc špatně jsou Zobani natočený. A TO šokuje mě 40% ()
Tak i naše kinematografie má své "vězeňské drama". A nedopadlo to vůbec špatně. Jak tu píše kolega, stále se tam něco děje. Mnohým naskočí vzpomínky na mnohé z vojenských "her" (bufet, sahara). K výhradám k "divadelnímu výkonu" Miroslava Etzlera mohu říci jen to, že tímto stylem divadelního přednesu skutečně mazáci na vojně k holubům mluvili :-) Na druhou stranu, kvůli mnoha hovadinám nemůžu jít s hodnocením výš, přestože je mohu považovat za uměleckou licenci. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
- Film bol natáčaný v priestoroch kasární znojemského pluku s názvom Devět mlýnů. (Jello Biafra)
Reklama