Až na krev

Dobrá kamera (a technická stránka filmu obecně), výborné herecké výkony a postavy, které jsou všechno, jen ne černobílé, ale to je asi tak všechno, co bylo na tomhle filmu zajímavé. Dvě a půl hodiny je stopáž, kterou snesou jen ty nejlepší scénáře a režiséři. P.T. Andersonovi už v Magnolii podařilo ukočírovat dokonce hodiny tři, tady ale bohužel z mého pohledu selhal. Místo hudby depresivní kvílení a místo děje rádoby umělecké zdlouhavé záběry plné zamyšlení... Prostě jsem se nudila, chápu, že někdo je z toho v sedmém nebi, ale já to opravdu nejsem. (13.05.2010)

Hudba. Od počátku v roli odtažitého pozorovatele, který není součástí filmu a jen ho komentuje. Veškeré emoce (a cynizmus) jsou od prvních tónů jakoby předprogramovány, bez ohledu na to, jaký vývoj proběhne na plátně - lidé jsou takoví jací jsou, dvakrát tučně podtrženo. Jen u málo filmů jsem cítil od začátku do konce stále to samé. (30.07.2008)

Možná jsem byl až příliš navnaděný pětihvězdičkovými nadílkami mých oblíbených uživatelů a jejich nadšenými komentáři plnými superlativů, stejně jako oskarovou nadílkou, protože když se mi konečně Až na krev podařilo zhlédnout, byl jsem mírně zklamaný. Je to určitě profesionální filmařina s kvalitní prací kamery, silným příběhem, kvalitními herci, zkrátka a dobře na hony vzdálená tomu marasmu, jakému jsme svědkem v české kinematografii, jenže co naplat, těch 30 let života a díla hlavní postavy vměstnat do jediného celovečerního filmu je přece jenom velký oříšek a scénář se nevyhnul některým výrazným skokům v čase, osekání některých motivů a celkovému zploštění. Někdy je postava Daniela Plainviewa přirovnávána svou sebestředností k hlavnímu hrdinovi Networku, ale tam stačilo jediný rok strávený po boku Marka Zuckerberga, abych se vžil do jeho myšlení a pochopil jeho motivaci, kdežto v případě těžaře mi proklouzává jeho motivace a charakter tak nějak mezi prsty. Mohl to být velký film o naftařském průmyslu, který spolu s automobilismem vytvářel hospodářské dějiny a prosperitu Spojených států 1. poloviny 20. století, ale i tady scénář nedokázal postihnout ten velkolepý rozmach inovace a bohatství, prostě to všechno, co hýbalo životem obyvatel těžařských oblastí. Přesto zůstává několik scén, třeba jako je závěrečná konfrontace Plainviewa s jeho ideovým protivníkem, vůdcem náboženského společenství, které mě nenechávají na pochybách, že 4* snímku po právu náleží. Celkový dojem: 75 %. (09.01.2012)

No tak zase takova pecka se nekona. Pribeh o naftari je sice originalni, jenze proste pri skoro trihodinovy delce by to chtelo aby se ve filmu toho delo vic. Film sice nenudi, dokaze zaujmout, cemuz taky napomaha takova divna hudba slozena misty jen ze zvuku, natoceny to je paradne, ale proste je to misty trochu o nicem. Nicmene i ty hluchy mista utahne naprosto genialni Day - Lewis, u kteryho mi jen vadilo, ze misty chodil dost jak priposranej. Kdo me naopak silene sral, byl Paul Dano, to byla tak neskutecne nesympaticka postava, ze sem si pral, aby mu nekdo rozsekal drzku sutrem. (21.02.2009)

Nadčasový příběh nenávistného naftaře a jeho ziskuchtivosti na úkor všech dobrých vlastností a hodnot, často označovaný za jeden z nejlepších amerických filmů nového milénia, ne-li všech dob, na který jsem v době jeho uvedení nebyl ready a nyní si konečně dopřál druhou (ani omylem poslední) projekci. Ať už jsou to perfektní lokace v kombinaci s temným ražením a kamerou, post-westernové zasazení děje, brutálně převtělený Day-Lewis, nemoralizující studie zla, několik nezapomenutelných zásadních momentů (němý úvod, oheň, hádka v závěru), brilantní orchestrální soundtrack, anebo prostě fakt, že to působí jako podíváná z alternativního vesmíru, TWBB je moc a od teď mám gól vidět to někdy v kině. (13.10.2016)