Sindibád a Tygří oči

Z trojice Harryhausenových filmů o Sindibádovi (Sedmá Sindibádova cesta, Zlatá Sindibádova cesta) je tento nejslabší. Velmi dobré triky, mizerná výprava, otravné nadužívání zadní projekce a místo tygra Smilodon. Nejlepší postavou je pro mne čarodějka Zenobia ( Margaret Whitingová), z monster už se vybírá hůře. Přerostlý blanokřídlý hmyz (vosa? sršeň?...nevím, ale než se zvětšila, šlo o včelu), Minaton, obří mrož, tři démonci z ohně (raději jsem měl kostlivce)....V rámci žánru jde o pořád dobrou zábavu, několik scén je i příjemně tajemných (cesta na lodi čarodějky ledovým tunelem), a i když v lecčems jsou připomenuty předchozí filmy (vždy cesta někoho postiženého kletbou za uzdravením), jde již o fantasy klasiku. Harryhausenův vrchol přišel až se Soubojem titánů... (20.01.2014)

Posledné zo Sindibádových dobrodružstiev je oproti predchádzajúcim dvom častiam vo viacerých smeroch slabším kúskom. Hodnotím ho však rovnako ako o tri roky staršiu ,,Zlatú Sindibádovu cestu", nielen z dôvodu sentimentu za detstvom, ktoré mám s voľnou Sindibádovov trilógiou spojené, ide tiež o dielo v mnohom nevšedné svojim námetom prostredia. Pravda, samotný scenár je - ako to už býva - slabšou stránkou filmu a v niektorých oblastiach je trocha nedomyslený. Opomenúc hlavného hrdinu, je zaujímavou postava filozofa Melanthia (Patrick Troughton), ktorý je jasným predobrazom Archimeda, dokonca sa na neho raz odvoláva, ako na svojho priateľa. Zároveň je dôležitým Sindibádovým pomocníkom, pretože slávny námorník pôsobí bez neho niekedy bezradne. Väčšie trhliny vidím vo filme skôr v niektorých nelogických pasážach, napr. keď princ Kassim ako pavián napíše na stenu anglicky: ,,I am Kassim", pritom sa dej odohráva v arabskom prostredí. Spomenúť ešte môžem scénu, kedy Melanthius náhodou u seba objaví kľúč k otvoreniu pyramídy, ktorý je v konečnom dôsledku úplne zbytočný, alebo že dôvodom Sindibádovho prenasledovania Zenobiou je vlastne iba obyčajné prerieknutie. Rayovi Harryhausenovi však okrem skvelej trikovej zložky, môžeme byť vďační, ako spoluautorovi námetu, aj za netradičné prostredie, kam sa Sindibád vydáva. Síce bez exaktného pomenovania, zato pomocou mnohých narážok (napr. spomenutie národa Arimaskov) sa dá indikovať inšpirácia bájnou severskou krajinou Hyperborea, akejsi málo známej ,,sestry" slávnej Atlantídy, ktorej širšia neznalosť u širšej verejnosti je zapríčinená aj absenciou výraznejšieho hollywoodskeho trháku. Pokiaľ sa ho možno niekedy v budúcnosti dočkáme, bude v náčrtoch prezentovaná, bez toho, žeby išlo o hlavný zámer tvorcom, v tomto predposlednom z Harryhausenových počinov. (02.12.2007)

Moc dobře si pamatuju, že když jsem byl malý, tak jsem měl tento film o Sindibádově dobrodružství opravdu rád. Nyní s odstupem času člověk vidí, že v porovnání s původním Soubojem Titánů má tento film viditelné rezervy. Harryhausenovy triky s monstry jsou jako vždy na vysoké úrovni, nicméně mi oproti dětství nyní vadili herci a jejich výkony - většina z nich byla celkem otravná. Rovněž mě překvapil celkem stroze natočený závěr ve svatyni s návratem zpět do Charnaku. Tomuto snímku zub času hodně vzal - oživlé loutky stále seberou dech, avšak nad zbytkem se člověk spíše jen tak pousměje. (08.01.2019)

Na tohohle Sindibáda jsem si na rozdíl od zlaté cesty poupravil svůj názor směrem nahoru. I když Sedmá Sindibádova cesta zůstává pořád nepřekonatelná tak tohle je víc než slušné trikové a pohádkové dobrodružství. Představitel hlavní role je tu lépe vybraný a film má takový typický look své doby, ale to není nic špatného. Nakonec jsem se rozhodl svoje hodnocení překlopit k těm těsným čtyřem hvězdám a udílím 70% (17.11.2020)

Náhodou jsem tu na ten film narazila, a hned jsem si vzpomněla na dětství / dospívání, kdy jsem tento film neskutečně prožívala. Tedy především ty různé příšery, triky, a tak. Prostě bomba. Brácha u toho slintal taky, to si moc dobře pamatuju (i když už je to přes 20 let), a jestli tu na ten můj koment narazí a bude tvrdit něco jiného, tož mu ani za mák nevěřte, kecá!!!! :-D (27.03.2018)