Hledá se táta!

Menšík řekne šestkrát (6 x) „pro Krista Pána“. Dále Menšík řekne čtyřikrát (4 x) „Ježíš“. Jestli s Marjá nebo bez Marjá je už jedno. Próóóč??? Komunisté přece oficiálně hlásají, že Bůh neexistuje! Rebel Menšík si to tam propašoval sám a cenzura už nestačila zasáhnout? Nebo toto je nějaký ilegální film, který cenzuře pronikl mezi prsty? Cenzura zaspala! Příběh s debilnim rozuzlenim. Zednářská symbolika: 32:36 – Menšík: merkel sign; 52:32 – další znak, něco podobného; 1:00:03 – merkel sign. (22.08.2022)

Filmová komedie, která si co chvíli pohrává se smíchem, ale přitom zachovává vážnou tvář. Ani ryba, ani rak. Plejáda populárních i začínajících hereckých veličin v čele s nezadržitelným Menšíkem a určitá dokumentární forma, přibližující reálie a prostředí první poloviny šedesátých let, propůjčují filmu alespoň drobnou nadčasovost. (15.11.2014)

Podruhé se mi povedlo celkem náhodně chytnout kolem Vánoc tenhle film v televizi a jenom jsem se utvrdil v tom, že je to famózní, a přitom zjevně dost nedoceněná věc. Na jednu stranu nepřekvapí, že Hledá se táta! nemá místo někde v kánonu českých filmových hitů - raná 60. léta se pořád chápou primárně skrze nástup nové vlny, kam tahle vztahová komedie rozhodně ani náznakem nepatří. Věhlasný Frank Daniel, pro kterého jde v podstatě o solitérní počin, nad kterým měl coby scénárista i režisér největší autorskou kontrolu, sem totiž vpašovává narativní a stylistické postupy typické hlavně pro hollywoodskou kinematografii. Přirozeně užvaněného Menšíka zasazuje do rámce kulometné screwball komedie, kde mu hlavní sparring partnerku dělá Gabriela Vránová, a skvěle proplétá a vzájemně dynamizuje romantickou linku s detektivní pátračkou. Z Hollywoodu sem Daniel přenáší i na naše poměry nezvyklou vypravěčskou úspornost a preciznost, brilantní je hlavně celkové inscenování předkamerové akce (to vrcholí v přelidněném závěru uvnitř stísněné kanceláře) a práce s hloubkovými kompozicemi nebo svícením. I vzhledem k hořkému "happy-endu" mi to připadá jako výtečný pokus o neobvyklý transfer cizorodé poetiky do našeho prostředí. K něčemu podobnému dřív směřovali třeba Kolár s Lamačem nebo pak částečně i Frič, ale tenhle Danielův nenápadný majstrštyk si myslím zaslouží minimálně stejně velkou pozornost. (26.12.2018)

Lehoučký a jemný příběh z prostředí kojeneckého ústavu. Inu, nic zvláštního či dramatického se tu nekoná, ale jisté cítění přeci jen projevuje. Příběh je odvyprávěn neskonale klidně. Základem je ztřeštěnost a zmatečnost ale poměrně s nenásilným humorem. I když situační prvky se objevují. Na dnešní dobu snímek již připadá místy nudně, přesto se mi jeví ne zase až tak špatný. Vznikl začátkem 60. let a tak je přímo úměrný s tvorbou oné doby. (28.02.2014)

Koukám, že vlastně toho Menšíka vůbec neznám. Před časem Ikarův pád, teď tenhle roztomilý příběh o hledání táty, je to čím dál lepší. "Prokristapána, vy se taky někdy smějete?" "Proč se ptám? Třeba proto, že vás rád slyším odpovídat." "Tlamoun mexickej, von vůbec nejí, jenom jim takhle skrz ty žábry cedí ten plankton. A máma, ta si plave bůhví kde." To jsou hlášky, na které díky tomuhle krásnému filmu nezapomenu. (28.05.2018)