Orel kontra žralok

U Boy jsem, si posteskl, že by bylo lepší, aby do nejvíc zasahovala tvrdost reality. Tuhle potřebu už měl ale Waititi zjevně dávno vyřešenou. Film, který začíná jako nenápadná romantická komedie typu Napoleon Dynamit postupně odkrývá další a další vrstvy komplexů a vnitřní tísně, který musí nevyhnutelně skončit potupným soubojem s invalidou - trochu mě mrzí, že to nakonec ucukne opět k nějaké naději, ale chápu, že Waititi chce ke konci navodit pozitivní emoci. (01.05.2018)

Je to hodne indie, je to hodne zabavne a narozdil od americkych indie flaku (podoba s Napoleon Dynamite je nasnade) to ma koule. I kdyz, je od zacatku jasne, jak to skonci, pribeh se ubira netusenymi zakruty a nabidne i par twistiku. Ustredni dvojice je fajn, vsichni jsou blazni nebo uplne v prdeli, zelandsky venkov dostatecne podivny. A hlavne bitka s mrzakem se jen tak nevidi. (28.01.2016)

Strašně mě štve americká indie scéna s kreslenými titulky a ruční kamerou zachycující život na předměstí (viz Juno), tohle je ale jiné kafe ... Ve své podstatě jednoduchoučký film o několika zvláštních až lehce retardovaných lidičkách, dokonale suchý humor místy přerůstající do potrhlého dadaismu, slunce, seno a pár kiwíků. Krása. (18.03.2009)

I přes tu rozkošnou fascinaci nevkusem, opožděností (a anti-cool vizáží) spjatou hlavně s tragickým hlavním mužským "hrdinou" Jarrodem se jedná především o příběh lásky. A "Eagle vs Shark" je konečně nějaká love-story, jež není podávaná v klasickém hollywoodském sterilním balení plném vybělených úsměvů podbarvených lacinými popovými cajdáky. (16.12.2010)

Další bizarní úlet z novozélandské dílny pana Waititi (What we do in darkness, Boy). Je to nahořklá komedie o nerdovi, který je obětí vlastního světa, nedostatku uznání, konfliktu s otcem a nevyrovnanými událostmi ze školy (čti: šikana) a o lásce, která toto vše přehluší a vyřeší, ale na to je třeba být připraven, aby to člověk mohl uvidět. Láska hory přenáší. Ouje. Miluji novozélandský přízvuk. (04.03.2018)