Hovory H

O tom, jak upadá postupem času v naší civilizaci kultura slova a rétorická vybavenost člověka svědčí nejlépe tento úžasný zábavný! pořad. Dokonalá ukázka toho, jak vypadala mentální úroveň mediálně kulturní elity konce šedesátých let. A pak si pro srovnání zkuste pustit nějakou dnešní zábavnou talk-show - jen ubohé verbální opakování téhož, snaha bavit za každou cenu, mělkost, v lepším případě (Uvolněte se, prosím) improvizační pohotovost moderátora, ale kde máte onu Horníčkovskou kultivovanost slova, hraní si s jazykem a jeho významy, nonšalantnost hostů a ten třaslavý dojem setkání s Osobností? Hovory H hovoří o úpadku dnešní mediální kultury (odklonu od hodnoty k barevnosti a efektnosti) a existenci někdejších zlatých časů (ale to se možná stačí podívat i jen na nějaký film z tehdejší novovlné doby, televizní inscenaci či záznam nějakého divadelního představení)... (03.09.2007)

Jedním slovem skvělé ! Tak takhle se tenkrát prosím dělala zábava.. A takhle by zábava měla alespoň vypadat vážení.. A dělala by se i dál, nebýt a nepřijít normalizace. Horníčkovo křeslo pro hosta, vystřídalo několik slavných osobností, převážně ze světa filmu, ale nejvíce mi utkvěl v mé paměti, skvělý Jan Pivec, plný elánu a energie v té době už snad už národní umělec.? To byl skutečně vzpomínkový koncert, ale i Jiří Sovák, vypravující své zážitky z vojny kde byl společně právě s Horníčkem , také neměl chybu. Opravdu velmi vydařený a hlavně inteligentně humorný pořad, s křeslem pro hosta s pohotovým a velice vtipným Horníčkem. Svého času, to byl obrovsky populární televizní projekt. Akorát by mě zajímalo kolik částí tenkrát bylo celkem odvysíláno, a s kým vším..? (02.02.2007)

Skvělý, intelektuální bavič divadlem protřelý a filmem lehce políbený, se stal první televizní mega-star. Horníček byl tak dobrý a tak milovaný, že byl režim nucen Hovorům, zatnout tipec. Poslouchat Miroslava Horníčka, to je krása... Jak říkal sám mistr: "Televize je pořád ještě v plenkách." To být mohla, ale Hovory byly a zůstanou stejně nejlepší. (29.12.2014)

Podle sdělení scenáristy Vladimíra Svitáčka bylo natočeno 28 dílů, odvysíláno bylo 25  a to v rozmezí let 1969  - 1971. Pokud je mi známo ČT nikdy po r.1989 cyklus neodvysílala, pouští jen jejich vykastrovanou verzi "po 20 letech".Na dotaz proč tomu tak je mi ČT nikdy neodpověděla.. Ověřeno v ČT že dílů je 28 , ale dostat z nich názvy, případně jména účinkujících těch dalších dílů je nemožné...**************************** V roce 1970 dostal Miroslav Horníček ocenění Zlatý krokodýl za tento pořad od Československé televize pro úspěšné tvůrce a pořady. Pro zdravici zašli filmaři za jeho přítelem Janem Werichem a natočili u něj na Kampě půvabnou zdravici.Jenže než došlo k předání, byl Werich zakázán a filmová zdravice zmizela na desítky let v trezoru. Až po r 1989 ji objevil pan Čáslavský a můžete ji vidět v jeho pořadu Hledání ztraceného času v díle s názvem W+V. kde ji panu Horníčkovi po 20 letech poprvé promítly. Než Horníčkovi nabídla tento pořad Pražská televize, vyzkoušel si tento druh pořadu-dneska se říká Talk show-v Brněnské televizi. Jednalo se o tyto tři pořady: Hovory přes rampu, Hovory mezi námi a Knihy mají své osudy. Horníčkovo kredo. Milovat, věřit, sloužit, protože služba roste z víry a víra z lásky. (01.04.2011)

Proč tomu hned dávat nálepku intelektuálního humoru? Naopak, u této mistrovské show Miroslava Horníčka a jeho hostů se dokonale pobaví každý. Neuvěřitelná slovní ekvilibristika hlavního protagonisty mně konečně dává prostor použít slovo "geniální" tam, kde je opravdu na místě. Docela by mě zajímalo, jak detailní musela být Horníčkova příprava na každý pořad. Takhle diváka chytnout a už nepustit, to nemůže být jen tak. Dokonale vypointované historky a skvělé vzájemné nahrávky s hosty. Co slovo, to perla. Dá se jenom smeknout. (07.09.2012)