Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Miroslav Horníček spolu s pozvaným hostem, (mj. Jan Werich, Lubomír Lipský, Jiří Sovák, Jan Pivec), vytvořili pořad plný inteligentního humoru. V letech 1968 - 69 bylo v televizi odvysíláno celkem 12 dílů. Nástup normalizace však tomuto cyklu nepřál a dalšího pokračování oblíbených Hovorů H se diváci dočkali až v roce 1990. (mibara)

(více)

Recenze (44)

sator 

všechny recenze uživatele

Podle sdělení scenáristy Vladimíra Svitáčka bylo natočeno 28 dílů, odvysíláno bylo 25  a to v rozmezí let 1969  - 1971. Pokud je mi známo ČT nikdy po r.1989 cyklus neodvysílala, pouští jen jejich vykastrovanou verzi "po 20 letech".Na dotaz proč tomu tak je mi ČT nikdy neodpověděla.. Ověřeno v ČT že dílů je 28 , ale dostat z nich názvy, případně jména účinkujících těch dalších dílů je nemožné...**************************** V roce 1970 dostal Miroslav Horníček ocenění Zlatý krokodýl za tento pořad od Československé televize pro úspěšné tvůrce a pořady. Pro zdravici zašli filmaři za jeho přítelem Janem Werichem a natočili u něj na Kampě půvabnou zdravici.Jenže než došlo k předání, byl Werich zakázán a filmová zdravice zmizela na desítky let v trezoru. Až po r 1989 ji objevil pan Čáslavský a můžete ji vidět v jeho pořadu Hledání ztraceného času v díle s názvem W+V. kde ji panu Horníčkovi po 20 letech poprvé promítly. Než Horníčkovi nabídla tento pořad Pražská televize, vyzkoušel si tento druh pořadu-dneska se říká Talk show-v Brněnské televizi. Jednalo se o tyto tři pořady: Hovory přes rampu, Hovory mezi námi a Knihy mají své osudy. Horníčkovo kredo. Milovat, věřit, sloužit, protože služba roste z víry a víra z lásky. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jedním slovem skvělé ! Tak takhle se tenkrát prosím dělala zábava.. A takhle by zábava měla alespoň vypadat vážení.. A dělala by se i dál, nebýt a nepřijít normalizace. Horníčkovo křeslo pro hosta, vystřídalo několik slavných osobností, převážně ze světa filmu, ale nejvíce mi utkvěl v mé paměti, skvělý Jan Pivec, plný elánu a energie v té době už snad už národní umělec.? To byl skutečně vzpomínkový koncert, ale i Jiří Sovák, vypravující své zážitky z vojny kde byl společně právě s Horníčkem , také neměl chybu. Opravdu velmi vydařený a hlavně inteligentně humorný pořad, s křeslem pro hosta s pohotovým a velice vtipným Horníčkem. Svého času, to byl obrovsky populární televizní projekt. Akorát by mě zajímalo kolik částí tenkrát bylo celkem odvysíláno, a s kým vším..? ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

O tom, jak upadá postupem času v naší civilizaci kultura slova a rétorická vybavenost člověka svědčí nejlépe tento úžasný zábavný! pořad. Dokonalá ukázka toho, jak vypadala mentální úroveň mediálně kulturní elity konce šedesátých let. A pak si pro srovnání zkuste pustit nějakou dnešní zábavnou talk-show - jen ubohé verbální opakování téhož, snaha bavit za každou cenu, mělkost, v lepším případě (Uvolněte se, prosím) improvizační pohotovost moderátora, ale kde máte onu Horníčkovskou kultivovanost slova, hraní si s jazykem a jeho významy, nonšalantnost hostů a ten třaslavý dojem setkání s Osobností? Hovory H hovoří o úpadku dnešní mediální kultury (odklonu od hodnoty k barevnosti a efektnosti) a existenci někdejších zlatých časů (ale to se možná stačí podívat i jen na nějaký film z tehdejší novovlné doby, televizní inscenaci či záznam nějakého divadelního představení)... ()

miccio 

všechny recenze uživatele

O tom, jak valem upadá kultura dnešní televizní tvorby, bylo řečeno i psáno mnoho. Ovšem snad nic tomu není větším svědectvím, než Horníčkovy Hovory H. O tom, o kolik inteligence, humoru, a talentu jsme od té doby přišli, je mi až smutné psát. Miroslav Horníček byl nejen geniálním partnerem Jana Wericha na prknech divadla ABC, kde spolu navázali na tradici Osvobozeného divadla, nejen geniálním vypravěčem a skvělým filozofem, glosátorem i spisovatelem, ale především laskavým a moudrým mužem oplývajícím inteligentním a hřejivě lidským humorem. Klidně bych dala hvězdiček šest, bylo-li by to možné. *****! ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Posezení těch, kteří ještě uměli česky. Posezení moudrého člověka s chytrými lidmi, s jedinci, kteří znali (a někteří ještě znají) jak dělat třaskavou srandu bez vulgarit, dobytčáren a infantilností. S lidmi, se kterými bych se též toužil alespoň na chvilku posadit, jedno kam. Tiše bych hačal, valil sklivce na Pivce, nasával humor a slinil si do klína. Večer bych pak, až mi maminka zhasne lampičku u postýlky s nebesy a pohladí mou asymetrickou hlavu, snil svůj odvěký (a marný) sen o tom, že jednou budu taky vtipný, tak jako oni. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (11)

  • Dlouho Horníčkovi nikdo nevysvětlil, proč vlastně musely Hovory H skončit. Až později mu jeden z ředitelů tehdejší televize Karel Kohout řekl, že „není myslitelné, aby jedna privátní osoba měla celou jednu hodinu svůj vlastní program v televizi, protože to prý mohou mít jen výše postavení lidé.“ (raininface)
  • První dvě epizody Hovorů H se natáčely v Letohrádku královny Anny v Praze, poté se natáčení přesunulo do Klicperova divadla v Kobylisích. (raininface)
  • Prapůvod myšlenky na televizní podobu tohoto pořadu je možné vysledovat během Horníčkova pobytu na Expu 1967 v Montrealu. Horníček tam na hotelu v televizi viděl talk show herce Petera Ustinova, který „seděl u stolu s chlapem, absolutně vážně spolu hovořili a diváci řvali smíchy“. Po návratu domů oslovil Horníček režiséry Roháče a Svitáčka s úmyslem realizovat takový pořad v Československé televizi. (raininface)

Reklama

Reklama