Angel

Původní záměr (byl nějaký? jaký?) se zcela jistě nepodařilo jakýmkoliv způsobem poodhalit příjemci - divákovi. Těšila mě naprosto davová a cynická reakce publika v kině (art klub!!!), když došlo k prvnímu polibku hlavní hrdinky a jejího vyvoleného bonvivána. A těch protáhlých ksichtů po závěrečných titulcích!!! Kde je mých šedesát korun!!!??? 2/10 PS: u slušného filmu se publikum při úmrtích a sebevraždách nechechtá a netleská (12.10.2007)

Takéto klišé som ešte nevidel, ALE... Už dlho mi žiadny film tak dlho nebehal po rozume. Červená knižnica vo svojej sladkej podobe podaná ako "klasická" melodráma. Mam však pocit, že Ozon natočil presne, čo chcel - krásne obrazy, správne prehrávajúci herci, režisérske vychytávky... a pri tom to rozoberá pomerne vážne témy... Film, ktorý začína zdobenými ružovými titulkami uričte tak ľahko v kine neuvidíte - aj táto provokácia je dôvod, prečo zajsť na tento zvláštny film... (29.11.2007)

Angel má zo začiatku sebavedomia na rozdávanie. Sebavedomie, ktoré hraničí s arogancioiu. Romolu mám rada, ale k jej postave som si hľadala cestu väčšiu časť filmu. Napriek tomu je vývoj Angel (hneď v závese vývoj postavy Esmého) tým najzaujímavejším na filme. Sympatie si získala najmä jej nezlomná vôľa a optimizmus, ktorý hraničil až zo zaslepenosťou. No, bol to jej spôsob vyrovnávania sa s realitou, ktorá pre ňu nikdy nebola tak dôležitá ako jej fantázia. Nečakala som taký vývoj udalostí, tým viac ma potešil. Hudba príjemná, v titulkoch krásne citlivá. Moment s dažďom a dúhou - záchvat smiechu. Silná postava Nory, Neill a Rampling dôstojný pár, pre Fassbendera mám slabosť, takže sa mi páči vždy. Inak pekné (kostýmy), zveličené, farebné ale trochu nezáživné a zdĺhavé. (10.06.2011)

Film sestávající ze dvou naprosto nesourodých částí. První je skvělá - představuje nám Angel Deverell, která je na jedné straně naivka toužící žít "dokonalý" život v domě, příznačně nazvaném Paradise, na druhé straně je rozmazlená mrcha, která uráží všechny své blízké a její spisovatelské i lidské ego stoupá do nebeských výšin. Pak se setká s pohledným malířem a nehodlá polevit, dokud ho nezíská (což se jí překvapivě podaří). Ten je ale jejím přesným opakem, depresivním člověkem, jehože povaha nejvíce vyplývá napovrch v jeho temných obrazech, které Angel navenek obdivuje (ve skutečnosti jej však navádí, aby maloval kytičky, pávy a jiné barevné věci). Druhá půle je tragická, slzopudná, a také výrazně horší. V první půli si totiž film z Angel a ze všeho toho kýčovité romantického pozlátka dělá legraci (nejlepším důkazem je první polibek ústřední dvojice - v dešti, s barevnou duhou za zády) , aby se na konci zvrhl v to, co dříve zesměšňoval. Romola Garai hraje Angel dost zvláštně - její postava je značně výstřední a nikdy vám nebude sympatická, dokonce jí budete její tragický konec skoro přát, přesto ale nenudí. Angel je film, který asi opravdu hodně lidí znechutí, já se ale přikloním k vyššímu hodnocení, zejména za první půlku. (09.07.2007)

U tohoto filmu obdivuji to, co mu mnoho lidí vyčítá - byl natočen přesně tak, aby zapadl do doby, ve které žila Angel, spisovatelka kýčovitých sladkobolných románů pro ženy. Přesně jako její knihy, i tento film je kýčovitý, díky teatrálním gestům herců, hudbě, barvám, použitým trikům i samotnému příběhu, ale vše záměrně. Někdy se tomu dá zasmát, jindy to nudí. Kromě téhle filmařské výzvy ale film nepřináší vůbec nic. Jediné, co si z celých dvou hodin sledování může divák odnést, je ověření si toho, že oslavovaná celebrita často upadne ještě během svého života v nemilost, zatímco opravdu slavní umělci žili během svého života v bídě a opovržení. Ostatní je jen příběhem jedné ženy - ale proč zrovna její? (25.07.2007)