Swingtime

Na televizní film určitě kvalitně zpracováno a natočeno se spoustou výborných herců, ale i tak se mi zdá celkový potenciál snímku trochu nevyužitý. Některé situace šlo možná ještě víc vyhrotit a rozvinout. Hlavně někdy od poloviny filmu do nás začne scénárista chrlit všechny možné a nemožné zvraty, až se v tom divák začne ztrácet. Každopádně zase ten poslední byl dobrej a trochu nečekanej a taky oceňuju, že to nekončí žádným happyendem, ale spíš tak jak by to celé dopadlo i v reálu. No mezi 3* a 4*, ale ty nakonec těsně nedám.65% (10.09.2019)

Přiznávám, tohle mě dostalo. Četl jsem knihu o akci Kámen, viděl dokumenty a byl jsem se podívat za obcí Všeruby, prošel po hrázi Myslívského rybníka a dále kolem rozvaděče po cestě k hranici. Film jen volně využívá kulisy této události a nemá ambice být dokumentárním. Polišenský dokonale ztvárnil dobu, kdy nešlo nikomu věřit a každá snaha o důvěru byla přísně potrestána. Ale především Alois Švehlík mě doslova rozebral, dostal dost prostoru a skoro mě přesvědčil, že důvěra má smysl. (13.04.2020)

Přesvědčivý televizní film o jednom zvrhlém projektu komunistické státní bezpečnosti v padesátých letech, kdy byla vytvořena fiktivní státní hranici se Západním Německem a kvůli pochybnému zjišťování ,,podvratných živlů" dokonce zřízena fiktivní americká vojenská posádka. Na televizní poměry skutečně strhující drama a dokonale napsaný scénář. Závěrečné "kdo je kdo" diváka opravdu překvapí. A také přesvědčivě hrající herci, zvláště oba pánové Dlouzí, Michal a Vladimír. Opravdové televizní překvapení na téma, které by měla veřejnoprávní televize reflektovat především. Vypořádání se s vlastní temnou (komunistickou) minulostí... (25.02.2007)

Velmi dobrý film, který popisuje zrůdné mechanizmy Státní bezpečnosti, kdy jsou lidé zneužíváni, šikanováni a ponižováni, aby se orgánům podařilo nalákat co nejvíce důvěřivců. Závěr mě docela překvapil. Jako klarinetista se musím pozastavit nad muzicírováním Vladimíra Dlouhého a Aloise Švehlíka. Považuju za nemožné, aby člověk po tolika letech dokázal zahrát na klarinet tak, jako pan Švehlík. Navíc je klarinet nástrojem laděným in B, takže pokud hrál klavír "In the Mood" v C-dur, musel by klarinet hrát v D-dur. Ale to je jen detail pro rýpalisty mojeho formátu. (167.) (08.04.2007)

Ano, český film je v krizi a ano, nejlepší tuzemské snímky posledních dvou let vznikly pro televizi. Swingtime má sice lehce okázalejší výpravu, ale svůj punc lacinosti (a teď to nemyslím zle) nezapře. Disponuje nadmíru kvalitním scénářem, s nosnou výchozí situací a s dobře napsanými postavami (které skutečně nejsou průhledné). Některé dějové linie by sice zasloužily pár minut na dovysvětlení nejasností (to se týká hlavně vztahu Timkové s Rašilovem), ale základní premisa je srozumitelná dostatečně a opět budete mít důvod zanadávat si, jaké svině podrazácké komunisté byli (resp. mnozí z nich). Moc se mi líbila kamera. Většina scén není zabírána z jediného úhlu a potěší také v českém filmu nepříliš často vídané (téměř experimentální) záběry (pohled na zemi ležící a mlácené osoby, sledování akce v odrazu na krytu pneumatiky). Nebýt místy zbytečné snahy o „hloubku“ (závěrečnou poklonu si tvůrci mohli odpustit), nenapadá mě, co podstatnějšího bych Swingtimu vytknul. Je to velice příjemný počin nesoucí se v rytmu swingových melodií a nepříjemný pouze dobou a praktikami, o kterých se sympatickou otevřeností (hraničící až s drzou odvážností) vypovídá. 80% Zajímavý komentář: Lish84 (26.02.2007)