Ostrov

Zaujímavý príbeh. Až som sa divil, že sa toho Rusi chytili a natočili. V tom filme hralo všetko dohromady .. staré mokré prachovo kusové uhlie, hrdzavá dokrivená lopata, „večný oheň“ v nenásytných kachliach kotla, závidiaci mních aj malý oportunistický opát čoby sám pokušiteľ, a v takom prostredí človek sám spytujúci si svedomie hľadajúc Boha. Hm. Nielen veriaci diváci si zaslúžia, aby aj takéto filmy na verejnosti boli. :) Dávam 4b (15.02.2013)

Naprosto se ztotožňuju s komentářem Pedestriana, s rozdílem v hvězdičkovém ohodnocení. Krásný duchovní film, který šel naprosto mimo mě. Naproti tomu se v poslední době snažím neztotožňovat s hodnoceními a komentáři uživatelů "je to umělecký film, nemůžem dát míň než tři, i když nás to k smrti nudilo a vůbec jsme to nechápali“ nebo s intoušovskými komentáři „protože obraz i kamera jsou moc kvalitní, tak tomu musíme aspoň hvězdičku ubrat, protože to škodí celkovému vyznění příběhu“. (09.11.2007)

Nepatřím k těm, co potřebují dupnout bosou nohou na rezavý hřebík, aby si vyzkoušeli imunitní reakci na tetanus, a pranic mě neláká mapování cimrmanovských slepých cest. Proč jsem si tedy myslel, že bych já, sekulárně orientovaný jedinec, mohl bez následků shlédnout snímek, jehož cca třetinu vyplňují modlitby, je vážně záhadou. V britské minisérii Čas řeší hrdina příběhu stejné dilema jako Anatolij - jak se vyrovnat sám se sebou a s okolním světem, když mám na svědomí lidský život? Britský učitel prochází očistnou zkouškou se ctí, Anatolij zůstává uvnitř přerostlým dítětem, kterého stěny kláštera a bůh chrání před složitostí světa a který až do svého konce nepochopí, co je odpovědnost za sebe, své činy a své bližní. Smutný pohled. Celkový dojem: 40 %. (11.04.2022)

Silně bigotně zaměřený film, který není opravdu pro každého diváka. Není ani o válce ani o zázracích. Je o celoživotním utrpení jednoho člověka, který svou vinu bere velice vážně, trápí se jí a sám u sebe nenalézá odpuštění. Jeho nekonečné duševní trápení asi nejlépe znázorňuje otrocké vození koleček s uhlím do kotelny. Toto je ve filmu ukázáno několikrát. Pro představu: Jsou lidé, kteří by svou vinu hodili za hlavu, zkusili dokonale zapomenout a v novém životě by žili, dejme tomu, i spokojeně. Tento člověk svou vinu přijímá se vším všudy a o tom tento nádherný snímek, doprovázený výbornou hudbou, je. Na konci filmu jsou dva silné vrcholy, z nichž ten druhý u rakve je velice silný. PS: Někdy si také říkám, že bych zbytek života prožil v nějakém klášteře odevzdajíc se Bohu, modlitbám a meditaci. Život potom člověk vnímá naprosto jinak. A i o tom tento unikátní film je. (01.06.2012)

Veľmi ťažký film pre užšie publikum a až sa divím, že dosahuje tak vysoké čísla, keďže je duchovne a rusky založený a to sú dnes už veľmi bakané atribúty. Ale aj v Poľsku, kde vedia najsprávnejšie, ako nenávidieť Rusko, má film 74%, takže jeho kvalitu postrehli aj tam. Film má svoju atmosféru a mystiku, ale chýbalo mi sebabičovanie pre zavŕšenie odčinenia hriechu, bolo by to efektívnejšie aj teplejšie, než tam bez čižiem po zime chodiť. Inak ak človek získa dojem z filmu podľa situácie z roku 1942, ktorá je silná, potom ostáva sklamaný, že to ide celkom iným smerom. Ale v tej pomernej nude príde aj prekvapenie. (06.12.2023)