Dante 01

Nevěřila jsem, že když to točil spolurežisér věcí jako Delikatesy a Město ztracených dětí, tak že to může být blbost na 35%, ale asi jsem ho trochu přecenila :). Nebo přinejmenším je znát, že tomu Marc Caro chtěl dát nějakou obrazovou podobu a tak, ale chyběl tomu očividně hodně Jean-Pierre Jeunet, který by tomu dal nějaký pořádný směr. Takhle to totiž dopadlo jakože Marc Caro má asi rád THX 1138 a Vetřelce 3 a Vesmírnou Odysseu, má rád křesťanskou mystiku a díla jí inspirovaná a tak si z toho vybral co ho napadlo, aby z toho vytvořil takový nesourodý, halucinační film o scifikřesťanství. Nápad se stanicí někde uprostřed ničeho, kde je parta vězňů kvůli experimentálním způsobům jejich nápravy je určitě fajn, stejně jako výtvarné řešení celého filmu, které je jednoduché, ale dostatečně prázdné a depresivní, že to funguje dobře aspoň obrazově, dokud teda nepřijde řada na nějaký souvislý a zajímavě se rozvíjející děj, protože tady to silně ztrácí a utápí se to v blábolení, laciných podobenstvích a halucinační vatě, která zabíjí atmosféru a celý film dovede k vyvrcholení patřícímu do té ujetější škatulky. Každopádně ale scéna, kdy se bylo potřeba dostat do těžko dostupné řídící místnosti byla dobrá a hlavně to mělo výborné závěrečné titulky, které byly jak z úplně jiného filmu a měly nádech něčeho mnohem lepšího než celá ta hodina a půl než se k tomu člověk dopracuje :). Takže Caro bez Jeuneta zatím vypadá jakože tápe :). (18.12.2011)

Oficiálně je Dante 01 strašná, ale strašná sračka, která v sobě skrývá jistý druh příběhu, který my, obyčejní smrtelníci, v životě nepochopíme, a možná ani naše děti a děti našich dětí to nepochopí, tenhle film totiž bude těžko nedoceněný a jestli ho možná někdo pochopí, tak až tak za tisíc let, až si o našich filmech budou vyprávět že ty trapný Titaniky a Batmanové stáli za vyliž prdel. Kdy jedinej příběhovej smysl měl tenhle film, který v tý době byl absolutně nepochopitelný a 21. září 2009 měl na Čsfd 35 procent. (19.09.2009)

Ještě jsem nedospěla do fáze tohle sci-fi plně pochopit. Nebo jo? Nic neřešit, nekecat (být němý se hodí), žít podle daných možností a hlavně se nepouštět do žádných náročných experimentů, jinak se může stát že tihle psychouši zažijí poměrně horký chvíle. I sám velký Dante Alighieri by byl z toho poněkud na rozpacích. Nebo ne? (09.03.2009)

I řekl Bůh (nebo Marc Caro): "Hle, dal jsem vám v celém vesmírném blázinci dostatek volnosti a navíc přivezl jednu sexy asiatku, která z vás pomocí nanobotů udělá pokusné králíčky. Tudíž tyto její dary nitrožilně přijímejte s láskou a nijak se nevzpouzejte. Jen na toho pomateného nováčka si dávejte bacha, je nějakej divnej." A stalo se tak. Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. Sedmého dne dokončil Bůh své nepochopitelné dílo, které tak pracně konal a dal mu jméno Dante 01 .. (17.01.2015)

Ten konec! CHA CHA CHA! :D Kdyby to šlo, tak se teď směju na celé kolo. Něco tak debilního jsem jaktěživ neviděl :D Divák čeká, co bude a ono tohle :D Kromě toho se nedá sžít s postavami (není jasné proč dělají to, co dělají), film je plný logických nesmyslů (nouzová místnost za chlaďákem?, vězni jsou vždy hodinu v bezvědomí, ale na konci se všichni probudí za pár minut?) a ani po skončení jsem nebyl schopný odpovědět na jednoduchou otázku: Co to k***a mělo znamenat?! Řekl bych, že minimálně scénárista jel na drogách a na závěr si schoval minimálně trojitou dávku. Jinak film je technicky na vysoké úrovni a atmosféra se tu taky najde (a velmi dobrá). Škoda, že uvnitř tohoto obalu je jen kýbl zvratků (mimochodem hojně využívaný při "psycho" scénách, kterých je tu opravdu požehnaně). (02.08.2009)