Repo: Genetická opera!

Myslím si že REPO je pro klasického českého nevzdělaného a příliš upjatého diváka kina moc velkým osustem a že v Česku nenabere ani 30 000 diváků. Ale pro mě, jako pro člověka, který má nakoukáno věci jako Nekromantik, Beggoten nebo Rocky Horror Picture Show (RHPS) je REPO zase moc krotkou záležitostí. Toho srovnání s RHPS se nevyhneme. Ostatně ono snad ani jiná záměrně braková hororová opera či muzikál neexistuje. REPO má zajímavý námět a ruku v ruce s perfektní vizualní stránkou snímku dává naději na exkluzivní gotický nářez. Jenže režiser Bousman neměl dost velký koule na to aby ukázal opravd pořádný masakr a aby si REPO získal status kultovky mezi fajnšmekry. Je to načančaný film, ale hodně neosobitý a prázný. Navíc zrovna tomuto by look špinavosti hodně slušel. ale celkově my zvrhlíci :-) buďme rádi že aspoň čeští distributoři měli koule na to ho dát do běžných kin i když vědeli že ostrouhají. Nudit se u Genetické opery moc nebudete a paris Hilton s odpadávajícím obličejem je k sežrání. (22.11.2008)

Hudba strašná, texty strašné, choreografie strašná, příběh špatný (i když by se samozřejmě dalo ledacos odpustit, ona braková lehkost je předstíraná - film navzdory ostentativně hravému vizuálu postrádá lehkost a válí se v křečích), výprava tak na půli cesty. Jediné, co lze ocenit, je nápad. Chápu, že u mnohých vyvolává už samotný fakt spojení "opery" a splatter hororu nadšení, ale subverzivních nároků, které si svým konceptem snímek stanovil, Repo určitě nedosahuje. Lze spíše doporučit povedenější a sebejistější spojení muzikálu a zombie hororu v podobě Parkerova Cannibal: The Musical. (18.07.2012)

Opera, která zkultovněla pomalu dřív, než ji kdo vůbec viděl a která je propagována jako něco kontroverzního a nevídaného, je nakonec těžce konzervativní a trendy v tom nejhorším slova smyslu. Kritika kapitalistického zřízení, kde jsou lidé ovládáni a manipulováni médii a nadnárodními společnostmi a v níž se pracuje s mediálními obrazy představitelů jednotlivých rolí, se nakonec uchýlí k tradicionalistickému vyzdvihování rodinných hodnot a schopnosti odpoutat se od geneticky chybných předpokladů zděděných po rodičích. Ani formálně se nesetkáváme s ničím, co by bylo jakkoliv převratné či alespoň umně uchopené, protože na Grand Guignol je zde málo (a málo šokujícího nebo zábavného) gore a splatteru, komiksové vložky a metalo-punkově-gotické písně jsou vhodné pro emo a gotické pseudoalternativní citlivky a celkově mám z REPO: GENETICKÉ OPERY dojem pozérského a manýristického, trochu inteligentnějšího produktu pro někoho, kdo má přehled a je schopen kritického názoru a opovrhuje módními záležitostmi typu STMÍVÁNÍ. Z tohohle sága (plakátovost postav a slabý děj neomluví fakt, že je nám film vyprávěn "hrobníkem" čtoucím informace z noviny) nebude a pokud chcete opravdu bezútěsné, maloměšťáky popuzující a formálně výjimečné, z hlediska autorovy tvorby netradičně uchopené dílo, šáhněte raději po SWEENEY TODDOVI. Ten má alespoň vizi, vyprávění funguje jako dobře promazaný stroj a operní uchopení funguje a nepůsobí lacině. 7/10 za Anthonyho Heada. P.S. 14. díl 12. řady SOUTH PARKU vystihuje můj názor na REPO: GENETICKOU OPERU. Opravdu nedovedu být nadšený z toho, že Bousman "zbogartoval" něčí styl a na místo toho, aby se lišil a nechtěl být módní (=gothic), je ukázkovým příkladem vampirea. (22.11.2008)

Velice dobře koukatelné a hlavně poslouchatelné!! O hudbě a písních je tento film zejména. Výborná atmosféra, zajímavé bizardní postavy. Akorát občas se ve filmu objevují podivné chybičky, které mi tam prostě na tak dobrý počin dost bily do očí. Třeba i triková stránka filmu, vyloženě strach z gore (a tím nemyslím, že není přímo ukázáno, ale špatně technicky provedeno ...). Celé to všechno pak nakonec vyzní naprázdno, kdy většina diváků pochopí film jako nějakou kritiku společnosti, ekonomiky lékařství, touze po věčném zdraví, manipulaci a intrikách a ono to má jen jednu základní kostru a strukturu, která mi z toho vyplynula a docela se líbila. Ovšem byla tak jednoduchá že mne spíše odvedla od všeho toho, co se dělo před tím ... Vzah otce a dcery, naprosto specifický jev, který jako první dokonale rozpracoval psychiatr Z. Freud a který má svoje specifika a problémy co bude lidstvo lidstem. Zdánlivě nechtěná izolace mladé dcerky od vnějšího světa, osobních otcovských tajemství a problémů, vztah k dceři jako k ženě - teoreticky "potencionální milence" a vztah dcery ve věku 17ti let, kdy zdánlivě se projevující revolta vůči otci je vlastně typická ženská touha po mužském ochránci, lásce a pocitu bezpečí ... Pěkné, výborná myšlenka, velice originální jako celek (který šel do kina ...), ale na plný počet jako nějakou bombu bych to osbně rozhodně neviděl. Trochu bych zkrátil stopáž, protože ke konci již asi tak 10 minut skutečně nudilo a vyjevívši se myšlenka přišla náhle a vše otočila naruby... Každopádně výborné, pro příznivce příslušného hudebního žánru, cyberpunku, trochu té krve, gotické atmosféry apod. (13.04.2009)

Všechny pokračování Saw jsou strašlivé sračky, ale je vidět že pokud se jejich autor nesnaží jen jet na lacině retardované módní vlně torture porn filmů, tak má i na to natočit originální, osobitý a místy i velmi zábavný snímek. A to skoro tak moc, že se blíží i geniální kultovce Rocky Horror Picture Show... ale na to aby se stal jejím ekvivalentem pro goth scénu je přece jen pořád moc normální a myšlenkově krotký. Samozřejmě, nejúchvatnější je na filmu vizuální zpracování (Alexa Vega pod hřbitovem v gotických šatech a plynové masce... ♥) a dark-industriální prostředí mixované s místy rozkošně přepíčenou popíkovostí... v čele s ohnívající Paris a luxusním Nivekem Ogrem. Scénář je kupodivu taky velice fajn a vyloženě mi v něm vadily jen silně stylově nesedící komiksové předěly... a písničky které jsou sice většinou instrumentálně boží, ale texty a hlasovým projevem všech zůčastněných silně zaostávají. 8/10 (22.02.2009)