To, co dýchám

Amores peros, Magnolia, Crash + jiní herci hrající „osudově“ ve svých osudových střípcích mozaiky = The Air I Breathe. Ten opar zjevné inspirace ve stavbě příběhu je zde neoddiskutovatelný, nicméně herecky se povětšinou zadařilo (Whitaker jako tradičně výborný), vizuálně jde o příjemnou záležitost a pořád jde o témata, která jsou pro filmové zpracování bez diskuze atraktivní. Zkrátka řečeno, pokud se vyžíváte v utrpení na plátně a cítíce se duševně obohaceni v důsledku kulminujícího teroru a příkoří, které se děje hlavním postavám, rozhodně zklamáni nebudete. (04.05.2013)

Podľa akéhosi náznaku deja tam hore, to vyzerá ako nejaká mytologická báchorka. Ono vo výsledku to vlastne nepravdepodobná a vykonštruovaná báchorka je. Ale tá réžia mi prišla neuveriteľne civilná a v dobrom slovazmysle cool. Preto aj to záverečné deus ex machina pre Gellarku bolo v mojom vnímaní absolútne oprostené od pocitu trápnosti. Dokonca tento film vo mne vyvolal viac filozoficko-existenciálnych otázok ako podobne koncipované a vážne myslené mozaiky typu CRASH alebo 21 GRAMOV. Veľmi príjemný popolnočný filmový zážitok na NOVA CINEMA. (1.9.2012) (01.09.2012)

Jieho Lee má asi moc rád Magnolii a Crash, tak si řekl, že něco takového zkusí taky. Sehnal tedy hrstku známých herců a napsal "osudový" příběh, ve kterém je hodně "nečekaných" zvratů, "dramatických" situací a "náhodných" setkání, protože to jsou přece super věci a všichni je hrozně žerou. No, jak už jste jistě pochopili z úvozovek, vylezl mu z toho jen trapný odvar zmíněných filmů, ve kterém sice všechno souvisí se vším, ale při jehož sledování se zapnutým mozkem se budete spíš trápit. (17.03.2008)

Špatné to nebylo a obecně tenhle typ filmů - povídková skládačka - miluju. Ale měla jsem z toho trochu pocit, jakoby si hrstka slavných herců zatoužila zahrát v něčem duchaplném, jenže z toho po slibném rozjezdu nakonec zase vzešel jen další holly. Sarah Michelle Geller mám už jednou provždy zafixovanou jako mrchu a roli zneužívané oběti jí nějak nevěřím. Forest Whitaker oproti tomu byl úžasný. (20.02.2012)

A půl. Další variace na mozaiku lidských osudů prolínajících se v jeden celek. Tentokrát v podání debutujícího režiséra, který divákům předkládá velmi povedenou ukázku v provedení, které už většina zná z filmů jako Magnólia, Crash, Babel či 21 gramů. Na debut rozhodně vyzrálé, ale pořád jde vidět, že pan režisér tvořil film jakoby opatrně a důsledně, s jistou nezkušeností. Myslím však, že s filmařským zráním by jednou svým dílům mohl propůjčit punc dokonalosti. V jednotlivých příbězích pro mě ještě nedokázal vyjádřit potřebné množství "síly", která by zajistila vyšší hodnocení. Půl hvězdičky přidávám za excelentní poslední příběh s Kevinem Baconem a Sarah Michelle Gellar. Ten je pro mě tou nejsilnější částí a zároveň dokonalým završením filmu. (02.08.2011)