Tetro

Trochu chorobná variace na téma "v každí rodině je něco". Je tu sled nádherných obrazů s "latino" náladou. Hispánsky líné tempo. Vychutnávání života od kavárny ke kavárně . Jsou zde lehce operetní figurky. Filmu vévodí Maribel Verdu a její nevtíravá přirozená neútočná krása. Klíčovou úlohu si zde drží hudba.Uvnitř příběhu to Coppola svou psychoterapií uměním přehnal a není to jeho nejsilnější dílo. (24.04.2020)

Film, který mi připadal úžasný... v jakýchsi vlnách, mezi kterými prostě až tak skvělý nebyl. Francis Ford Coppola paradoxně v závěru své filmařské kariéry dospěl do sféry nezávislého filmu, kde většina režisérů začíná. Výrazné svícení si dokonale rozumí s černobílou kamerou, příběh sice v závěru vypadá jako něco z argentinské telenovely, ale má svá silná místa. Rozhodně pozoruhodný počin (70%). (14.06.2014)

V tomto většinou černobílém filmu byla velmi dobrá kamera, to jsem si mockrát hodně lebedil. Herci nehrají špatně, ale samotný příběh jen takový nijaký, ne moc zajímavý, což je škoda, protože to se pak dostavuje pocit jisté rozvleklosti. Ale určitě stojí za to, podívat se na něj, protože je to alepsoň po formální stránce dobré. (11.03.2012)

Francis Ford Coppola na svoju 70 -ku uz netoci take dobre filmy ako kedysi v 70. a 60. rokoch. Tetro nie je apriori spatny film, deje sa toho tam relativne dost, len jeho problem je v tom, ze sa utapa v sedivom, sivom priemere. A vyrazny problem je ten, ze nema ani jeden sthujucejsi moment ani 2 -3 zapamataniahodne sceny. Rezia je priemerna, Ford Coppola /Apocalypse Now, Kmotr 1,2,3/ uz je asi definitivne za zenitom. Co je ale dobre, je to, ze emocie su davkovane presne po davkach, a hybu s filmovym diviakom pred PC len pomaly, sympaticky posobilo aj striedanie cierno-bielych a farebnych pasazi. Urcite to nie je film pre vsetkych, a hlavne nie pre uzivatelov typu Verbal, StuntmanMike, mzss pripadne Lateef. Herci su na urovni, hlavne Alden Ehrenrajch /Lovci Duchu/, ale vyborny bol aj Vincent Gallo /Mafiani 1990/. Som sice obcas artovy hnedopich a pozersky dementalny artovy pi*us, ktory sa rad vrta v arte /teda ludovo povedane po otvoreni zumpy sa necham ovanut tou nezamenitelnou aromou a jo, jo, aj ja obcas hladam v zumpe to najmensie, najvonavejsie a najsympatickejsie hovno/ - no ale balet, tak to bolo prilis uz aj na mna. Tak toto teda ne, balet ma nebavi, a to tak, ze velmi! Sympaticky bol na filme ale ten fakt, ze aj rodinna minulost vie byt tryzniva a bolestiva - asi tak ako tryznivy je sam zivot. 65 % (15.03.2016)

Dílo člověka, který ví, že dívat se do světla přímo může být smrtící. V kombinaci divadelnosti, archaičnosti, aluzí, freudiánských schémat a stylizace nachází Coppola kýžené narativní bezpečí, bezčasí, dokonalou kontrolu nad tím, co vypráví. Zvláštní a velmi bohatá kombinace mnoha inspirací (od černobílých klasik let 40., 50. až po almodovarovskou expresi) tak vyhlíží monumentálně a petrifikovaně, jako ony patagonské ledovce. Emoce se tu hýbou pomalu jako ledový masiv, studí, nezasáhnou, film se bezpečně kuklí do promyšlených drah a schematizovaných obrazů rodinného rozkladu i tvůrčích muk. Coppola opravdu natočil svůj testament - tady už není prostor na drásavost a experiment, jen na pohyb v bezpečně ohraničeném prostoru mistrovsky nasvícené a nasnímané scény, která je z velké části coppolovským soukromým divadlem. Tetro jen těžko zasáhne, ale rozhodně patří k pozoruhodným počinům pro pár vyvolených. (12.05.2011)