Útěk ze Sibiře

Peter Weir light. Film, ktorý nie je príliš silný vo výslednom dojme, ale ponúka veľa nezabudnuteľných detailov. Postupné spoznávanie rozmanitých charakterov, dôležitosť pozitívnej synergie ich pováh a schopností pre kolektívne dosiahnutie vysneného cieľu - prežitia a slobody. Trefné obsadenie, jemný, inteligentný humor, tiahla atmosféra iba s jemnými zdramatizovaniami. Nečakajte veľké veci. Načúvajte a pozorujte. A budete spokojní, poučení, a budete si ICH pamätať. (01.05.2011)

Spolehlivý filmař a velebený tvůrce Peter Weir se po dlouhých letech opět hlásí o divákovo srdce. Trvalo to, ale rozmáchlé drama, ačkoliv neobsahuje nějaké zásadní vyhrocené scény, jako celek rozhodně nezklame. Pestrá skupinka uprchlíků z gulagu tu putuje z hluboké tajgy stále na jih – až skončí v Indii. Příjemně táhlou atmosféru narušuje, vlastně asi jen u někoho, Weirovo nedramatizování situací, které naší původně sedmičlennou skupinku provází a po kterých by pětadevadesát procent tvůrců okamžitě skočilo. Hodně zjednodušuje, hodně diváka „obírá“ o dramatické momenty – takže skupinka sice plánuje velký útěk, ale vzápětí už prchá lesem (žádné dráty, žádné dramatické obcházení stráží a následně ani žádné pronásledování), pak slyší vytí vlků, ale k žádnému střetu nedojde, jeden z hrdinů sežene potravu, přičemž to okradený zřejmě koupil, ale divák nic nevidí, uprchlíky obklíčí mongolští jezdci na koních, ale vzápětí se zase odporoučí pryč, přijde písečná bouře, ale po střihu se zase pokračuje dál v cestě atp. Prostě nějakou vymazlenou, skutečně zapamatovatelnou scénu jsem tu postrádal. I tak to ale celé Weir drží pevně ve svých rukou a především čím dál je od gulagu, tím spíš se dostává postavám i divákům pod kůži. Navíc jsou tu dokonale obsazení herci, kteří případná klopýtnutí dokonale vynahrazují – vrásčitý Ed Harris, přesvědčivý mladík a vůdce Jim Sturgess, pomalu se pod kůži dostávající Saoirse Ronan nebo skvostně vyšinutý Rus Colin Farrell. Po technické stránce (kamera si mohla teda trochu víc hrát) bez výhrad, herecky taktéž, jen ten scénář mohl víc prahnout po emocích. Pak mohl Weir opět sahat k pěti hvězdám. (25.05.2011)

Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. (14.04.2011)

Zpočátku jsem se trochu bála, jak američtí herci zapadnou do ruského prostředí, zvlášť když jsem zjistila, že úvodní sekvence je natočena v polštině. Pak se mi ale dostalo vysvětlení; Ed Harris hraje Američana, který kvůli Stalinovým čistkám potencionálních cizineckých špionů skončil v gulagu také, a všechny postavy kolem něj proto mluví anglicky. Je pro mě sice trochu záhadou, proč tento status quo dodržují, i když dojde na dialog mezi Polákem a Rusem nebo dvěma Poláky, ale budiž, nebudu po jazykové stránce do Weirova filmu rýpat, protože o tom to zas tolik není. The Way Back je o útěku, překonávání limitů a o tom, že ne všichni do konce dojdou. To vše doplněno o hezkou kameru a záběry krajinek, ne však o nějaký úžasný psychologický vývoj nebo napínavý, nepředvídatelný děj. (Celý ten film je vlastně o tom, že postavičky putují dál a dál a sem tam někdo odpadne.) Na jedno pokoukání fajn, vidět to ale znovu, šla bych možná s hodnocením o hvězdičku níže. (13.01.2011)

Peter je vynikající filmař o tom žádná a i tady funguje obrazová složka skvěle. Problém vidím ve scénáři nebo spíš časové náročnosti filmované látky. Netrvalo to dlouho a už jsem remcal, konkrétně nad odfláklým útěkem z lágru, to nezkousnu, kolik v týhle scéně mohlo bejt adrenalinu a emocí jenže útěk si měl divák asi přehrát v hlavě sám. Pak s těma vlkama, z jejich strany přece muselo jít o pernamentní nebezpečí vůči skupině i tady se dala rozehát slušná hra nervů a zase nic. Potom ta zima na Sibiři, líp asi udělat nešla, ale přiznejme si, že v realu to bylo peklo sekundu po sekundě, tady 15 minut ? Dvě drsný scény ? Oproti tomu se dobře poved přechod pouště, za to Himaláje, bylo zjevný, že už se nikomu nic velkýho ani časově náročnějšího točit nechce a tak to ošidili na nejvyšší možnou míru. Naštěstí herci neošidili nic a tak si člověk mohl vychutnávat maxi výkonů u Colina se mě chce říct, že to byl jeho nejlepší herecký výkon vůbec. Škoda, někde ubrat , jinde přidat nebo-li nepodceňovat emoce s atmosférou a mohla to být pětihvězdičková salva. (13.04.2011)