Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý muž z Prahy přestupuje na malou vesnickou školu jako učitel. Rozhodl se utéct od všech svých bezvýchodných vztahů do prostředí, kde snad bude moci najít sebe a další životní cestu. Postupně se sblíží s okolím, především s rozvedenou farmářkou a jejím dospívajícím synem. Lidské vztahy jsou ale komplikované, zvláště ve filmech Bohdana Slámy. Učitel totiž miluje syna, jehož matka je zamilovaná do něj, a syn miluje dívku, která mu uteče... V tomto filmu se zkrátka lásky míjejí, žádná z nich nedosáhne naplnění, ale podstatná je bolest jejich duše, kterou tu režisér nepateticky a přesto s pochopením a dojímavě zachytil, a hledání východiska ve vzájemném odpuštění. Vyrovnat se s odlišností je komplikovaný proces... Pavel Liška v titulní roli dokázal vymodelovat emoce muže, který se zmítá v uzamčeném kruhu své duše, svého údělu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (660)

KarelR 

všechny recenze uživatele

Bohdan Sláma se nám rozhodl předvést, že se v českých vesničkách nemusí jenom pořádat česko-francouzské svatby nebo modernizovat kravín. Může tam také přijet pražský učitel (v bezchybném podání Pavla Lišky) a zkusit si dát konečně život dohromady. Stačí, když ho obklopíte uvěřitelnými postavami, které se nesnaží jen existovat na plátně a může vám z toho vylézt velice dobré drama, které o hlavu převyšuje zbytek současné české produkce. 8/10 ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Bohdan Sláma mi opět dokazuje, že je česká režisérská špička. Určitě to není bezchybný film, občas zatahají ua uši dialogy a herecký projev teenage herců v některých scénách. Ale Slámova režie je vynikajicí, famózní obrazová stránka plná dlouhých záběrů (a když říkám dlouhých, tak sakra dlouhých, můj odhad je že celý dvouhodinový film neobsahuje víc než 200 střihů. Liška a Bydžovská vynikajicí. Tam, kde na to jiní režiséři jdou přes střih, sláma využívá vnitrozáběrovou montáž a zprostředkovává autentický "touch of reality." Invenční použití hudby, je tu pouza ta diegetická (uvnitř filmového protoru), která často fikaně přechází v nedigetickou a naopak. Nejdůležitěší ale je emocionální reozonance, kterou se Slámovi ve mně podařilo vyvolat steně jako u Štěstí, zkrátka situace kdy se s nkterými pocity, náladami i názory postav ztotožníte a máte chvilkový dojem, že "je to o vás." Bravo. 90%. P.S. kameraman Marek Diviš by s přehledem mohl jet točit do Hollywoodu a dovolím si zde parafrázovat Isherwooda: "věřte, že Český lev za kameru pro příští rok je již rozdán" ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Pravý opak vyumělkovaných, na city zacílených Tajností (jež při druhém zhlédnutí jednoduše „nefungovaly“): syrový, realistický, avšak vnitřně krásný film. Jemná práce se symboly. Promyšlené kompozice dlouhých záběrů, které nikdy nesvádějí k podezírání kameramana z exhibice. Skvěle napsané, ještě lépe zahrané postavy. Slámovým hrdinům stačí pár slov, abyste poznali jejich minulost a zatoužili znát jejich budoucnost. A někdy, primárně v Liškově případě, není třeba ani těch pár. Nejčastěji zmiňovaný (protože opravdu excelentní) herecký trojlístek Liška, Bydžovská, Šedivý, doplňuje bezchybné obsazení ostatních rolí. Rodiče Zuzana Kronerová a Miroslav Krobot vnášejí do příběhu trochu toho humoru, aniž by byli redukováni na komické figurky – scéna na balkóně byla pro mne nejsilnějším momentem celého filmu (zvlášť Krobotovo lakonické „Maminka má pravdu“). Marek Daniel jako Jirka, frajer z velkého města, představuje takřka dokonalou antitezi subtilního Petra a na jeho prosté, všeříkající konstatování „Chybíš“, bych navázal zdůvodněním, proč mi některé scény z poslední třetiny brání v udělení nejvyššího hodnocení: „Vadí“. Vadí očividně pěší vycházka do Německa, jedna z částí nešikovně vystavěné Láďovy anabáze. Vadí bezdějové potácení, do nějž tvůrci trochu násilně komponují tři zásadní motivy - zloba, vykoupení, odpuštění. Vadí poslední záběr, sice žádoucí (vždyť oni si to zaslouží), ale na rozdíl od zbytku nevěrohodný a rušivý. Kvalitativní odstup od zbytku české produkce je stejně markantní. Venkovského učitele, snímek, kterému věřím, že vznikl z podobných pohnutek, jež člověka přimějí vylézt si na třešeň a pár minut hledět do dálky, lze zcela bez obav hodnotit dle standardů pro zahraniční festivalovou produkci, což potěší. Nesmírně. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Silence, Lennnnna, uzzi ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Venkovský učitel přebírá znaky hororu, konrétně hixploitation subžánru, jen s tím rozdílem, že retardovaní sedláci měšťáky nezabíjejí. Volí krutější cestu. Pomalu je stravují a pošklebují se jejich trojitému int-komplexu (intelektuálství, introvertnost a intersexualita). Apel na pluralitu a toleranci lze číst i jako komplex samotného režiséra Slámy, doslova obrazu Pavla Lišky, který je podobně jako Kubrick charakterově handicapovaný (uzavřenost, odstup, pedantnost), a tudíž nemůže komunikovat s lidmi přímo. Vyjadřovací schopnosti k tomu nestačí. Může k nim promlouvat pouze přes své filmové dílo. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Hluboce lidský film Bohdana Slámy, který se tak v kruhu vrací někam ke svému debutu Divoké včely, než že by lineárně rozvíjel poetiku a místopis svého vavříny ověnčeného Štěstí. Jde zase o vykreslení izolovaného života na české vesnici, kam se z velkého světa euroregionů a blyštivých metropolí (zde konkrétně Praha) buď utíká nebo kudy se jen projíždí... Na takovéto v civilizační evoluci stagnující místo utíká i hlavní hrdina - Učitel. Bohdan Sláma tak nechává ve svém scénáři rezonovat tisíciletou existenciální krizi evropského intelektuála, navazující u nás třeba na osudy Otokara Březiny, ve filmu nedoceněný Tycův snímek Žiletky, zaslechneme tasovský nářek Jakuba Demla (stejně jako jeho filmový odraz Zapomenuté světlo), můžeme zaslechnout i pár imaginárních tónů z varhan Jana Jakuba Ryby, taktéž venkovského učitele... K tomu ovšem rezonance zahrnuje ještě další polohy, a to nejenom jinakost intelektuální, ale i jinakost možná ještě problematičtější a hlubší - jinakost sexuální orientace... Moderní člověk má okolo sebe desítky lidí, žije mezi nimi, ale přesto se cítí sám, žije uvnitř opuštěně. Proto i ve filmu mnohokráte použitý symbol ulity. Vnímavý člověk, intelektuál, žijící v ulitě, opuštěný...není to příznačný fenomén provázející mentální vývoj lidstva skrze jeho dějiny? Útěk z města do vesnického prostředí se ale tentokráte neděje v symbolické rovině buditelů a ruralistů coby útěk před špatným a zkaženým, jde spíše o útěk před sebou samým... Bohdan Sláma tu ve své fabulaci rozehrává tolik zajímavých motivů a vdechuje život tolika překvapivým motivacím (které jsou vždy uvěřitelné a mají pokaždé nějaký racionální základ), že už se těším na jeho další film. Sláma je suverénní i na poli režisérském, je to skutečně umný a talentovaný režisér - pro něj typická pozvolná dynamika filmu plná dlouhých (úžasně komponovaných a natočených) záběrů - nejčastěji jízd, se někdy funkčně prokládá kratičkým dynamickým záběrem kamery z ruky (např. letmý pohled na rozestlanou prázdnou postel), film má tak velmi osobitou (až rozjímavou) atmosféru... Stejně tak vynikající práce s herci, dokonalý casting (vesnický život Slámovi jde), úžasný a geniální Pavel Liška v hlavní roli, civilní, přesvědčivý, herecky ukázněný, hodně mi připomínal Bolka Polívku v Zapomenutém světle. Za připomenutí stojí práce s mladými neherci, (pro Slámu typický) obraz vesnické zábavy, tancovačky (kde se odehrává vše podstatné a dochází k dějové katastrofě), vynikající mizanscéna, velmi autentické lokace vesnice (v protipólu světu dálnice, Halle a Prahy), opět poetická práce s vodou a pramičkou na ní (stejně jako ve Štěstí), velmi sugestivní použití filmové hudby, kreativně zakomponované do struktury příběhu... Samozřejmě, že by se daly nalézt i věci, které by se daly filmu vytknout - někdy naturščici neustojí tak úplně svou repliku, možná, že se dalo trochu jinak pracovat s divákovými emocemi... Ale ani v životě není všechno dokonalé...možná je to analogie... Tedy snímek, který připomíná spíše život, než film... ()

Galerie (23)

Zajímavosti (12)

  • Když dal Bohdan Sláma přečíst scénář Pavlu Liškovi, reagoval na něj rozpačitě, což přivedlo Slámu k hysterii a už nechtěl, aby Liška roli učitele hrál. To se nakonec změnilo. (Peat)
  • Mariin statek i Liškův filmový domov byly vybudovány pouze pro účely tohoto filmu. Filmaři totiž nenašli dostatečně velká stavení, která by umožňovala natáčet dlouhé záběry bez střihu tak, aby se kamera mohla bez omezení pohybovat spolu s herci prostorem. Obě stavení byla postavena v květnu 2007 a ještě před začátkem zimy byla zbourána. (DaViD´82)
  • V jedné ze scén Petr vysvětluje žákům na příkladu šnečí ulity jedinečnost lidského života. Ulita se tak stala symbolem jednoho z hlavních motivů. I proto se tvůrci rozhodli s ulitami pracovat také v propagaci filmu (televizní upoutávka, plakát apod.). (DaViD´82)

Reklama

Reklama