Cesta do lesa
To the Woods
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Tomáš Vorel st.Hrají:
Anna Kameníková, Tomáš Vorel ml., Tomáš Hanák, Barbora Nimcová-Schlesinger, Eva Holubová, Bolek Polívka, Jiří Schmitzer, Marie Štípková, Vojtěch Vovesný (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svoji ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou (Anna Linhartová) a synem Sayenem (Vojta Vovesný). Honza pracuje v lese jako pomocný dělník, spravuje cesty, oplocenky, těží dřevo, pomáhá lesákům. Markéta se živí masážemi a alternativním léčením pacientů, kteří za ní dojíždí na chalupu. K tomu používá různé psychotropní rostliny a houby, což vede ke konfliktu se starousedlíky a poté s protidrogovou policií. Dcera Anyna navštěvuje přespolní ZDŠ, kde však stále propadá, protože se toulá po lesích a místo z učebnic se učí z přírody. Mezi starousedlíky patří zemědělná rodina Papošova. Ludva Papoš (Bolek Polívka) má svůj statek a polnosti, celý rok se stará o úrodu nebo chodí střílet divočáky nebo chlastá v hospodě. Jeho žena Vlasta (Eva Holubová) pracuje jako lesní dělnice. S dalšími ženami z vesnice sází stromky, žne buřeň, pálí dřevo, sbírá šišky. Jejich syn Ludva jr. (Tomáš Vorel jr.) na statku s rodiči nebydlí a s otcem sedlačit odmítá. Vystudoval vysokou lesnickou, takže pracuje jako adjunkt v revíru Josefa Cvrka (Jiří Schmitzer) a bydlí na hájence uprostřed lesa, sám se svým psem. Po práci chodí střílet škodnou, když tu se jedné noci potká s divoženkou Anynou, vegetariánkou... (Česká televize)
(více)Recenze (298)
Prasátko? Vyhrál jsem v tombole vole. ()
Tož - na nedělní odpoledne za deštivých dnů k čaji a sušenkám - proč ne. Je to Vorlovsky ukecané ale jistou dávku poetiky tomu nelze upřít. Jen se to zbytečně odehrává v téměř dvouhodinové stopáži, o třetinu kratší film by více odpovídal bezobsažnému ději. ()
"Naše třída, to je tak jeden strom. Naše škola, to je tak hektar lesa. A celý školství, to je celej les!" Už tam není ta originalita prvního filmu, ale i tak má své kouzlo. "Když opice začaly jíst houby, tak se z nich vyvinuli lidi..." ()
Príjemné prekvapenie v podobe ozajstných vôní lesa až do obývačky. Milé, úsmevné, príjemné. Párkrát som sa dokonca nahlas zasmial a to je zaručený znak podareného režisérovho zámeru. ()
Tomáš Vorel jako obvykle drží ve svých filmech svůj vysoký standard a jediné co mu mohu opět vytknout je poněkud hrubší jazyk. V záplavě trikových, akčních a na počítači upravovaných filmů k ničemu tento útěk do přírody působí doslova jako balzám na duši a dvě hoďky ve společnosti stromů, lesní zvěře a několika talentovaných herců utečou jako voda v potoce. ()
Dějově žádná velká hitparáda, ale takové ty záběry z lesa a z luk a tak celkově z přírody jsou jen ku prospěchu a myslím, že spoustě lidem film ukáže zajímavosti z lesa a kapradí. Herci docela fajn, sem tam někdo pokulhával... No taková pěkná česká oddychovka po obědě to byla.. ()
Vorel cpe houbičky prakticky do všech svých předchozích filmů, ale tady to už vysloveně přehání. Asi v půlce filmu jsem byl již na slovo "houbičky" vysloveně alergický. Děj je v podstatě nudný, hlášek jen pár a závěrečná scéna smíření vegetariánky se světem je hodně pitomá. Myšlenka obtížného začleňování alternativců z města do venkovského života je tu podána dost mělce a hloupě. Ne, že by to nebyl problém, ale pokud chcete vidět něco na tohle téma, zkuste některý ze Slámových filmů. Tam to je... Cesta do lesa končí kdesi v první houštině. ()
Ve srovnání s prvním filmem, který měl osobitý břit, vtip, nadsázku a příjemnou sklepáckou střelenost, je tohle pokračování strašně průměrné, unavené a nudné. Odnikud nikam vedoucí klopýtání s prapodivným environmentálním či bůhvíjakým poselstvím o houbách a krmení krav působí nanicovatě a nepřesvědčivě. Tam, kde byla Cesta z města originální a působivá v tom, jak romanticky, vtipně i naivně stavěla proti sobě město a ves, aby svébytně navazovala na Chalupáře i Na samotě u lesa, tady se skoro dvě hodiny nic neříká. A zatímco v původním filmu bylo neherectví Tomáše Hanáka, Barbora Nimcové-Schlesinger nebo mladého Vorla roztomilé, protože zapadalo do autorské stylizace, tady najednou vůbec nefunguje. Naštěstí to celé trochu zachraňuje Anna Kameníková, která hraje s velkou přesností zranitelnost i rošťáctví pubescentních nymfiček. Bohužel se její výkon ztrácí v nesourodém sledu scének bez pointy, které ve výsledku zavání jen a pouze zbytečností. Ale přiznávám, že je mi to dost líto. ()
Tomáš Vorel vytvořil film, který je opravdovým balzámem na duši. Tak půvabně kouzelná oddechovka u nás snad od Postřižin (i když tento film je samozřejmě úplně jiný) nevznikla. Zkrátka odhodíte všechny starosti a necháte se unášet nepopsatelnou poetikou. Jsou tady veselejší chvíle, jsou tady vážnější chvilky, ale sledování filmu dominuje především pocit jakéhosi jemného úsměvu a odpočinku. Mezi herci dominuje Tomáš Vorel mladší, jehož adjunkt musí svým flegmatismem nakazit pohodou i nenepřístupnějšího diváka. Anna Linhartová ve vypjatějších "ochranářských" scénách přehrává, ale tak to má být, jinak by to nebyla ta správná divoženka. Křehká romantická linie je absolutně nepatetická a i bez jakékoliv postelové (zde by asi byla spíše přírodní) scény je pouto pevnější než ve filmech, kde se to odhalenými zadky jenom hemží. Tvůrcům tedy děkuji za zážitek a přeji jim, aby sály byly všude tak plné jako ten, ve kterém jsem byl já. A pokud film prokáže své kvality i při opakovaných vysíláních v televizi, přidám hvězdu do absolutna. EDIT: Už jsem přidal. ()
Nedokážu to hodnotit úplně objektivně. Mám silný vztah k místům kde se natáčelo a k Cestě z města rovněž. Odečtu-li vysoké očekávání, zklámání to nebylo, ale ani mě to nijak nenadchlo. Přijde mi to dodělávané na rychlo, střihy moc nesedí,je to taková mozaika. Herci klasicky Vorlovsky toporní, dokonce i Schmitzer, ale to k tomu asi patří. Škoda že nevyšlo těch pár vtípků, aspoň u nás v kině bylo ticho. Není to zázrak, ale stálo to za to vidět. Přidávám jednu za faráře, naprosto úžasná tvář :-D ()
Neurazí...nenadchne..Skvělý Jiří Schmitzer na rozdíl od Bolka Polívky alespoň trochu zachraňuje. Přesto na českou tvorbu ne úplně marný počin. 6/10 ()
Při sledování posledních filmů mého dřívějšího oblíbence Tomáše Vorla si kladu otázku, jaký je rozdíl mezi ním a Zdeňkem Troškou. Jejich filmy mají totiž společnou formu – útok na první signální, nelogické konstrukce, krkolomné dialogy a spoustu řevu. Pochválit se dá snad jen kamera. ()
Tak Cesta z města to není. Přinejlepším hodně slabý odvar. Škoda že alespoň těžiště příběhu nezůstalo u skvělé ústřední dvojice Hanák-Nimcová. Ale i tak film za jedno shlédnutí a k zamyšlení stojí ()
85% ()
Cestu z města jsem neviděla, ale tohle je docela zajímavý kousek. Skvělá kamera a řada vtipných až absurdních momentů a především důležitých poselství plus jistá dichotomie v pohledu na přírodu (myslivec X Anyna). On ten Vorel může klidně ještě překvapit.. 3 - 4* ()
Mezi škatulkami označujícími žánr filmu mi jedna chybí. Kam se poděla ta se štítkem „pohádka“? Jen by se na ni hodně výraznou lihovkou muselo dopsat „pro dospělé“, protože halucinogenní jeleni se s dětmi jak známo moc nekamarádí. SPOILERY neb VYZRADÍTKA! Švarný mysliveček a neohrožená lesní žínka se do sebe po počátečních antipatiích zamilují, nechybí čarodějnice, která se vyzná (nejen) v kouzelném čarobejlí, za což jí hrozí šatlava, několik dobrých (a bodrých) vesničanů, nebezpeční zbojníci mající políčeno právě na zbloudilé víly… A v závěru se v jako každé správné pohádce objeví i kouzelný dědeček (zde poněkud „polívkovského“ ražení), aby všichni mohli žít šťastně, dokud město všechnu tu idylku nespolkne. A já si, trochu unavená a hodně naštvaná z toho každodenního blázince, říkám, proč vlastně ne. Třeba bych taky měla místo do Tesca na žampiony v konzervě vyrazit do lesa na muchomůrky a do vlasů si zaplést jeřabiny… ()
Skoro někde do tříčtvrtin se jedná o dokonalou podívanou, super vystavěnej příběh o lidech, o lese, o nás. Pak se to nějak posere, malinko, asi to posrali myslím ti policajti, ale celkově je to suprácký. Výborná kamera. Fakt jsem se bavil, a těšil jsem se z prima filmu. Navíc je v tom super ukázána funkce našeho státu. Na každýho srát, a jak člověk co se stará sám o sebe.. udělá krok vedle, tak ho vomrdat, voholit, zlikvidovat, natáhnout, vyklepnout, zpokutovat. Nádhera. Pastva pro oka i ducha. ()
A Tomáš Vorel pořád umí a ne že ne. Cesta do lesa přidává trochu střízlivější pohled na život na vsi i s alkoholem, prací/neprací a závistí. Zároveň však kouzelné záběry přírody a lovestory jak má být. Možná, že vás může ta new age linie trochu štvát, Vorel ji však vždy tak nádherně shodí, že vlastně opravdu není co mu v tomhle ohledu vytýkat. Navíc se na to všechno nádherně kouká a legrace si divák užije také více než dost. Navrch jedna sice trochu otravná ale nádherná a upřímně uhrančivá rusovláska a je tu další skvělý český film. ()
Pro milovníky humoru, přírody, piva, houbiček a jiných halucinogenů nelze než doporučit tenhle skoro dvouhodinový relax po českých luzích a hájích!!! ()
Film o přírodě narvaný digitální zvěří a ptactvem a podobnými paskvily :/ Au to bolí, vadí, ruší a je to nadmíru zbytečné. ()