Nezvaný host

Visitor trochu až príliš kričí, aký chce byť síce posmutnelý, ale pozitívne naladený, chápajúci a ľudský. Zámer je tu jasný, niet čo riešiť, diváka nič nerozruší, neprekvapí. Veľmi jednoduchá záležitosť, ale chvíľami naozaj chápajúca a ľudská. Niečo ako pohladenie od starej mamy, ktorá o živote nikdy neklame, ale ktorej veríte, že bude dobre. Napriek nie vždy najšťastnejším koncom... bude dobre. (29.09.2012)

,,UŽ 20 LET UČÍM DOKOLA TO SAMÉ A ABSOLUTNĚ NIC TO PRO MĚ NEZNAMENÁ. NIC Z TOHO. JEN PŘEDSTÍRÁM. PŘEDSTÍRÁM, ŽE JSEM ZANEPRÁZDNĚNÝ, ŽE PRACUJI, ŽE PÍŠU. ALE NIC NEDĚLÁM.“....... /// Pan Vail už není nejmladší, talentu ke hře na piano taky moc nepobral a jeden by (po chvíli) řekl, že je to nerudnej a zatrpklej dědek. Na druhou stranu, když ve svým bytě v New Yorku najde bydlet cizince z ciziny, nepráskne je. Snad kvůli bubnu, snad proto, že má dobrý srdce nebo možná proto, že je sám. Zase jinej pohled na imigranty. Ne, nerozpláčou mě, ale ten film je o něčem, co má smysl. Má v sobě ohromnou sílu vyzařovat pozitivní energii. Malej film, pomalej film, přemýšlivej film .... ale MÁ TO V SOBĚ! Co? Přece ATMOSFÉRU! Atmosféru lidskosti, doteku, citů, domova..... Ano, žít má (ještě) smysl! Třebas ilegálně! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdo je průkopníkem africkýho beatu. 2.) Nechápu, proč si dědek nad náma koupil bubny. 3.) Stiflerovu mámu už znám. Teď chci poznat tu Tarekovu. 3.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,ramon“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.08.2011)

Znuděný univerzitní profesor Walter učící již 20 let stejnou látku najde nový směr života díky neobvyklému setkání s ilegálními přistěhovalci žijících v jeho druhém bytě v New Yorku, kam přijel přednést článek na konferenci, kterého však nebyl ani autorem. Vstoupí do bytu a náhle potká dva nezvané hosty - Tareka ze Sýrie a Zainab pocházející ze Senegalu, kteří se stali obětí fingovaného pronájmu bytu. Tarek hraje na buben, který se jmenuje Djembe a Zainab prodává na trhu své ručně vyrobené ozdobné šperky. Magické zvuky Dejmby brzy pohltí Waltrův fádní život a postupně se i on stává svým vlastním "mistrem". Skrz rytmické zvuky Djemby se mezi nimi brzy vytvoří pouto přátelství, ale Tarek je náhodně zadržen a hrozí mu deportace. Zainab ho ale nemůže ani navštívit neboť by ji potkal stejný osud. Jejich prostředníkem se tak nestane nikdo jiný než sám Walter. Do toho všeho se ještě objeví Tarekova matka Mouna a další, tentokrát nejen přátelské spojení je na světě. Společně se snaží zachránit Tareka před hrozící deportací a film není zrovna typickým příkladem happyendu. Ač je The Visitor dost dramatický, je proložen vtipnými situacemi a dialogy, což jej staví do trochu jiného světla a příjemně se na něj dívá. Richard Jenkins v roli Waltra je výborný a pěkně předvádí různorodá emocionální rozpoložení. Šikovně napsaný a věrně zahraný snímek je ve své podstatě nejen o vztazích, lidskosti a přistěhovalcích, ale i kritickým pohledem na (ne)svobodnou Ameriku především po 9/11. (8/10) [MFFKV 2008] (11.07.2008)

Příběh ze života, jak je těžké být imigrantem a český překlad to skvěle vystihuje, jste vlastně opravdu takový nezvaný host. Byl to dobrý film, ale jen dobrý, byl jako jídlo bez koření. Možná to bylo tím, že Walter byl tak neskutečně znuděný a otrávený, až se mu povedlo otrávit i mě. Přemýšlela jsem, že bych zvedla hodnocení za opravdový konec, že to neskončilo jako klišé, kterým končí 99% filmů. Byly tam silné momenty, krásná vášeň pro hudbu, tím si mě film částečně získal, ale to prostě nestačilo. (07.02.2015)

Pokud bych měl tento krásný a dojemný film shrnout v jednom slově, bylo by to lidské. Thomase McCarthyho jsem znal spíše z rolí neškodných troubů (2012) a podlých zmetků (The Wire), ale v této roli (režiséra) se mi zatím zamlouvá nejvíce. Poměrně jednoduchý, ale silný a krásný příběh nám zde podává s lehkostí a nenuceností, kterou dokresluje dokonalá hudba Jana A.P. Kaczmareka (který složil geniální hudbu k českému filmu Karamazovi). Navíc výkon Richarda Jenkinse je opravdu působivý a po zásluze odměněný nominací na Oscara. Tady jsou veškerá slova zbytečná, to musíte vidět, prožít a (v tomto případě) slyšet. 100 %. (12.07.2011)