Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Vítězstvím u Little Big Hornu paradoxně začal úpadek Indiánů. Ale ani trestné výpravy, systematické vyhánění z původních teritorií či deportace do rezervací nevzaly Indiánům jejich specifickou hrdost a kulturu, kterou si uchovali dodnes. HBO vyprodukovala další výbornou televizní věc, která by si snad zasloužila i kino vzhledem k tomu, co nám distributoři vesměs nabízejí. Je to působivé a svým způsobem aktuální i dnes. Adam Beach zahrál Indiána, potácejícího se mezi příslušností k vlastnímu národu a světem bílého muže, věrohodně a mile překvapila i Anna "Rogue" Paquin či Aidan Quinn, u kterého jsem měl snad poprvé pocit, že opravdu hraje. Ale kdo mě nejvíc dostal byl představitel Sedícího býka August Schellenberg, jenž vložil do své role celou svou indiánskou mohawkskou duši. 85% (19.05.2009)

Zajímavý film, z historického hlediska, řešící problémy indiánské menšiny v USA po bitvě u Little Big Hornu. Sitting Bull a ostatní náčelníci Siuxů jsou bídou nuceni přizbůsobovat se bílým lidem a jejich civilizačním požadavkům. Někteří indiáni se přizpůsobují poměrně snadno, ale někteří vůbec. Ústřední postavou je Ohiyešu, který odchází studovat doktořinu na Východ a poté se vrací zpět. Film je to bezesporu zajímavý, ale přišel mi brutálně nastříhaný. Nevím, čím to je, ale připadal jsem si, jako když v bludišti honím konec lana. Kdykoli ten konec znova spatřím, abych věděl, kudy se dál vydat, tak zase zmizi a objeví se někde jinde. Působí dost rušivě, když děj nějak ubíhá a bez jakéhokoli pojítka následuje scéna, která jakoby nenavazuje na předešlou. Ale film je jinak určitě kvalitní. 65% = 3/5 (14.03.2011)

Nejsem antropolog a v tomhle životě jím už ani nestihnu být. Navíc sem byl upozorněn, že ne všechny „detaily“ jsou z vyprávění patrný, kor je-li to můj první seriózní kontakt s rudokožci. Tak či tak jsem při projekci jednu navýsost fundovanou, prériemi v Jižní Dakotě ošlehanou antropoložku k dispozici měl a neprojevoval-li se zrovna její notně zvýšený index lenivosti, pomáhala i s překladem :) Formálně vynikající, po obsahové stránce prej docela věrný – místy samozřejmě upravený dynamice vyprávění, v celkový stopáži stejně malinko přepálený … a pro mě zcela jistě obohacující. Na závěr snad jen... anpetu wašte yuha ye (tříkrát běda, jak si to někdo přeložíte, to já jen, že umím lakotsky… a little bit :) (10.04.2008)

Až si zase Američani budou hrát na Svědomí Světa a nějakému diktátorovi vyčítat kdejakou genocídičku, nebo vyhlazování etnických menšinek, měli by si zamést před vlastním prahem, protože sami mají na hlavě másla víc, než je jeho roční produkce v mlékárně Kundín. Původní obyvatele Ameriky totiž hladili až do téměř úplného vyhlazení. Neštovice, černý kašel, chřipka a chlast místo Cyklonu B a motyk Rudých Kmérů. (13.07.2010)

Film smutný, ... smutný jako oči Sedícího Býka, uznávaného náčelníka Siouxkého kmene indiánů, který byl se svým kmenem násilně vyštván bělochy ze svých posvátných území Černých hor do nehostinných území přidělených rezervací ve Standing Rock. A to vše jen pro zlato, které se na jejich území nacházelo. Indiáni, zvyklí na volný pohyb v přírodě, byli donuceni "bílým mužem" žít s ponižující přidělenou státní nedostatečnou podporou potravin a děravých přikrývek v uzavřených rezervacích bez možnosti lovu zvěře, nuceni přijímat křesťanská jména, křesťanskou víru a přizpůsobovat se životu bělochů. V bídných podmínkách houfně umírali na nemoci jim neznámé, které k nim zavlekl "bílý muž", trpěli mrazivou zimou, hladem a byli plně odkázáni na milost či nemilost bílých úředníků. Mnozí se zhrzeni podrobili, jiní v čele s hrdým Sedícím Býkem odolávali nepřijatelnému nátlaku. Za vyvlastněná území Siouxů nabízela americká vláda směšnou finanční částku, kterou hrdí indiáni nikdy nepřijali a na druhou podbízenou smlouvu už nepřistoupili. Neutuchající vzdor indiánů byl nakonec ukončen zavražděním Sedícího Býka – symbolu vzdoru a násilně potlačen v roce 1890 vojenským masakrem u Wounded Knee Creek, na kterém nese vinu jednoznačně tehdejší americká armáda. A samozřejmě také americká vláda. Ta se ostatně se Siouxy finančně za vyvlastněná území dodnes nevyrovnala. Celkově byla v průběhu dekád platnosti vyhlášeného zákona indiánům násilně vyvlastněna země o velikosti cca 90 mil. akrů !!! (jeden akr = 4 046,873 m2). Tato země byla posléze se ziskem rozprodána bělochům. Siouxům vyvlastnila vláda roku 1876 území v okolí Černých hor, které byly a dodnes pro ně jsou posvátnou zemí. V roce 1980 sice uznal Nejvyšší soud USA, že tehdejší smlouva vlády USA se Siouxy byla ze strany vlády porušena, ale území zpět Siouxům nenavrátil. Rozhodl přiznat Siouxům náhradu za vyvlastněná území ve výši 600 mil. dolarů, kterou ovšem současní Siouxové nadále odmítají a žádají zpět svá území. Úcta k VLASTNÍ posvátné zemi znamená pro Siouxe víc než stamiliony dolarů. Tento film nám připomíná hříchy většinové části lidstva bílé rasy, která se dopouštěla a dodnes dopouští nepřípustných nátlaků na menšinové obyvatelstvo naší Země. Tehdy se jednalo o zlato, dnes se jedná o ropu. Tehdejší nátlaky a ty dnešní se liší pouze formou nátlaku a prezentací světu. Bohužel jsme se nepoučili. (komentováno 12.1.2009) (12.01.2009)