U mě dobrý

Začáteční nudu vyvažuje bezvadná druhá část ve stylu gangesterek - po česku. Je to originální, je to vtipné. Chvílemi i napínavé. Co příjemně překvapuje jsou herci, tentokrát to zvládli bez přehrávání a někteří se ukázali v dosti jiném světle (Polívka), než jsou diváci zvyklí. Osobně se mi Polívkův umírněný výkon líbil velice moc:-) Jmenovat další hvězdy by trvalo dlouho, je jich tam hodně a všichni hrají skvěle, vyzdvihla bych snad Formana pro jeho nesporný komediální talent, Lenku Vlasákovou a "blbce" Miroslava Vladyky. Od Hřebejka jsem tak pohodový film nečekala, nejsem fanda jeho novější tvorby, ale U mě dobrý je vážně dobrý:) (13.02.2011)

U mě nejlepší ! Zaspomínal som na dobu , kedy sa ešte do mokasýn navliekali biele ponožky ( u niekoho tento zvyk zostal dodnes, že, naši poľskí bratia ) a v nedeľu na burze okolo futbalového štadionu mydlili cigáni skořápky. P.S. Tá papuča na policajnom aute nesúca nápis F.S. Barrandov mala znamenať akože čo?!! (31.10.2011)

Docela milá Hřebejko-šabachovina, kterou táhne především výborný herec a občasný alkoholik Bolek. Není to tedy vůbec vtipné, ale jedná se o milou kombinaci letní pohody, alá Rozmarné léte se vsuvkou, jak okrást zloděje. Pokud od filmu budete očekávat nejhorší, tak téměř jistě nebudete zklamaní. U mě docela dobrý. Dávám takové poslabší 3*. (29.07.2013)

No u mě dobrý moc ne. Pane Hřebejk co má znamenat ta první polovina filmu? O co tam vlastně má jít? Chápal jsem to trošku jako reklamu na rybaření, McDonalds a cigarety. Opravdu si stačí film pustit v momentě kdy skořápkáři oberou Vladyku. Pak už je k vidění česká odpověď na Dannyho parťáky. S kterou jde ruku v ruce pro mě nostalgie na ty časy, které se již nikdy nevrátí a které uměl Hřebejk podat jak v Pelíškách tak v Pupendu. Mé resumé: První polovina o ničem a druhá strhnující. 65% (24.01.2009)

Zdá se mi, že už to nelze znovu opakovat, ale Hřebejk zřejmě svůj problém nevidí a stále se o to pokouší. Klesající kvalita a úspěšnost jeho filmů je podle mne důsledkem stálého opakování typu filmu,v němž absentuje silný příběh, přičemž děj by měly táhnout a utáhnout rozdrobené epizodky a bonmoty, mnohdy navíc s pointami předznamenanými dlouho dopředu. To, co funguje u Pelíšků (protože to hrálo na strunu, která v nás jen jen drnčela; a také proto že to ještě nebylo popáté totéž), v U mě dobý u mě nefunguje. (01.01.2009)