Režie:
Miroslav CikánScénář:
Jiří KarásekKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Vlasta Burian, Pavla Maršálková, Alena Vránová, Rudolf Hrušínský, František Filipovský, Jiří Sovák, Hana Vítová, Jaroslav Seník, Eman Fiala, Růžena Šlemrová (více)Obsahy(1)
Vlasta Burian v roli vynálezce Čápa, který svými pokusy narušuje klid městečka Krásnov. Cílem pana Čápa je objevit věčnou sirku. Při jeho pokusech se z okna valí dým a zápach, provázené detonacemi. Někteří lidé se tím baví, jiní mají strach o svůj život. (oficiální text distributora)
Recenze (48)
Jiří Sovák se při natáčení filmu zamiloval do své herecké partnerky Aleny Vránové a dokonce ji psal básně, vztah však zůstal neopětován. ()
Symbolické předávání štafetového kolíku mezi hereckou generací končící (Burian, Šlemrová, Trégl, Vítová) a generací nastupující (Hrušínský, Sovák, Zázvorková, Effa), které bohužel proběhlo ve filmu se slibným začátkem, ale socialisticky poučným, a tedy přitroublým koncem. Pravda, Filipovský by se podle tohoto přirovnání celkem naběhal a ten kolík si předával z levé ruky do pravé, neb točil ostošest v obou generacích. Překvapilo mě, že jak Burian, tak ostatní vypadali a hráli velmi dobře, od svých zlatých před- a válečných dob se moc nezměnili. A když se změnili, tak k lepšímu. Trégl opustil svou zpotvořenou dikci a bylo mu hezky rozumět, zkrátka čím starší, tím líp mluví, což je zvláštní, protože většinou to bývá naopak. Taky Vítová již nehrála pro ni tak typicky dýchavičně hystericky, působila velice klidným dojmem, k čemuž přispěla i její permanentně nehybná tvář. Čímž se mimochodem odhalilo, že experimentování socialistické plastické chirurgie s betonem místo nedostatkovým a drahým botoxem nebylo až tak úspěšné. ()
Je smutné vidět prvorepublikovou hereckou elitu (Burian, Vítová, Šlemrová) jak hrají v této rádoby komedii, která až přespříliš načuchla nátěrem padesátých let. Pro Šlemrovou je to role poslední, pro Buriana a Vítovou předposlední - a československý film se už našel v nových hereckých hvězdách (Sovák, Vránová, Zázvorková) a když si to převedu do dnešní doby, jedinou žijící mezi nima je už pouze Vránová, na zbylé osobnosti už pouze legendárně vzpomínáme. Tento film je archivním důkazem obměny generací - byť není příliš povedený a úsměvné momenty aby tady divák pohledal. ()
Jeden z těch slabších filmů s Vlastou Burianem, ovšem na dobu, ve které vznikl, ještě docela únosný (zejména v porovnání se Slepicí a kostelníkem). Herecká sestava, která se zde sešla, je opravdu skvostná (v čele s naší nejkrásnější princeznou Alenou Vránovou) a agitace je zde docela umírněná až upozaděná. Škoda, že samotný děj je celkem o ničem a je v podstatě zacyklený a s od začátku předvídatelným koncem. (DVD) ()
"Manko, otevři okno, nebo se vysype." -Čápová- ()
Socialistický Burián , to je už len veľká spomienka na niečo čo bolo neprekonateľné.... Nič sa nedá robiť , scenár a doba bola už taká...45%. ()
kluci sirkařský- bavil jsem se. Krásně udrbaná vesnice. ()
Je to takový smutný pohled na čtyřiašedesátiletého Buriana, který se na strarý kolena snaží etablovat v komunistickým kýči. Herci se snaží hrát jako ve zlatých starých časech, ale už to nejde, schopní filmaři byli mezitím asi už emigrováni nebo posláni do gulagu. Pro mě byl film zajímavý hlavně tím, jak se tu setkává stará herecká garnitura (Burian, Fiala, Trégl) s nastupující novou generací (Filipovský, Sovák, Hrušínský). ()
Je mi smutno z toho, co s takovým skvělým hercem dokázala udělat tehdejší tvorba. ()
Stárnoucí a vážně nemocný Vlasta Burian v této takřka budovatelské komedii už nebyl schopen rozervávat bránice. Příběh je to jistě úsměvný, ale i trochu smutný, jako když klaun odchází natrvalo od svých věrných diváků... Cenné na této veselohře je jistě to, že se zde objevili i někteří jeho kolegové ze starých prvorepublikových filmů - Šlemrová, Fiala, Trégl, Vítová... A ještě jedno trpké ponaučení. Starý člověk už nemá tolik soudnosti, přesto se snaží ještě něčím prospět, i když věčná sirka je skutečně nesmyslný nápad. ()
Nečekal bych, že filmu s Vlastou Burianem bych dal jen jednu hvězdu, ale ten scénář, ty dialogy, to bylo děsné. A těch hereckých hvězd tam bylo více. Škoda psát... ()
Československý film s legendárním V. Burianem, pro něhož to byla poslední velká filmová role. Král českých komiků byl obsazen do role svérázného a umíněného pyrotechnika a kutila Silvestra Čápa, jenž po odchodu z místní sirkárny touží na vlastní pěst vynalézt věčnou zápalku. Ve městečku Krásnov, kde žije, je díky jeho hlučným experimentům nepříliš oblíben a časté exploze na jeho zahradě jsou v protikladu s klidem a pohodou, jimiž se Krásnov před turisty prezentuje. Jak bývá u Burianových filmů zvykem, hlavní postava svou výmluvností a originalitou převyšuje všechny ostatní, avšak z celkového pohledu je ve snímku až příliš cítit budovatelský tón a soudružská zdrženlivost, která Burianovi nedovoluje rozvinout jeho komické nadání, jímž se proslavil a které patří i po téměř 80 letech k tomu nejlepšímu, co může česká kinematografie nabídnout. Ve vedlejších rolích tohoto snímku s ne úplně povedeným scénářem můžeme shlédnout budoucí herecké hvězdy v čele s R. Hrušínským v roli zklamaného návštěvníka městečka Pláňky a nechutně soudružského J. Sováka coby bývalého spolupracovníka v sirkárně Pospíchala a současně nápadníka Čápovy dcery A. Vránové. Dále se ve snímku režiséra M. Cikána objevuje Čápův přítel Satrapa v podání F. Filipovského a P. Maršálková jakožto nenápadná paní Čápová. Dle mého názoru je Muž v povětří jeden z mnoha nevýrazných, socialisticky budovatelských filmů, Burianova přítomnost v něm ho mohla pouze oživit, avšak nikoliv zkvalitnit, neboť pro své typické předválečné komediantství mu nedal prostor ani scénář a ani režim. ()
Nebýt Vlasty Buriana, kdoví, jak by to bylo dopadlo. Koukat se na to docela příjemně dalo, dokonce si myslím, že je Muž v povětří lepší než některé Burianovy filmy z 30.let ( Ulice zpívá, Ryba na suchu ). S těmi klasickými dílky jako U pokladny stál se samozřejmě nemůže rovnat. Žádný z Burianových filmů z poválečných let se nemůže soupeřit s tím, co dělal dříve ( výjimka Nejlepší člověk a Byl jednou jeden král, ale zde nebyl Burian v hlavní roli ). Zajímavé mi tu přišlo Burianovo setkání např. s Hrušínským nebo Sovákem. Oproti nehoráznému odpadu jakým je Slepice a kostelník je Muž v povětří půvabné dílko. ()
Film ako taký neoslní. VB odvádza svoj štandard. No predsa len je tam už cítiť dobu, v ktorej vznikol. Pre mňa je však tento film jedinečný tým, že sa točí okolo zápaliek, zápalkárne, zbierania zápalkových nálepiek a dokonca ich výstavy. Snáď ako jediný v čs. filmovej histórii (ale nepoznám podobný film ani vo svete). Takže pridávam hviezdy navyše. Vďaka pán Burian a dúfam, že máte dobrú náladu aj tam hore. ()
Celkem málo hraný film Vlasty Buriana. Patří k průměru v jeho herecké činnosti, ovšem i tady lze vidět vtipné hlášky, což drží film nad vodou. Vliv rrežimu je zude patrnější, ale když nad tím člověk moc nepřemýšlí a bere to jako to leží a běží, tak se i zasměje. Ideální dom, na takové to sobotní dívání....62% ()
Je to znát, že je to dílo inspirované komunisty. A že je to vlastně poslední hlavní role velkého mistra. Burian zde nemá šanci rozehrát to, co umí a co mu jde nejlépe. Papouškuje text a nic více. Agitka spíše k pláči než k zasmání. Přesto nemohu snímku upřít světlé chvilky, jako například utopení hlavního hrdiny. ()
Vlasta Burian ještě stále ve svém ne posledním filmu. Přesto poválečné filmy nenabízely tolik možností, aby se prosadil. Vynálezce věčné sirky sice lehounce připomíná jeho slavné role, ale už to není ono. Jenže Burian je prostě Burian a hraje pořád stejně kvalitně roli ať je jakákoli. Přeci jen mi ale celý snímek trochu připomíná vlastně poválečný osud samotného herce. Stejně jako Čáp je herec režimem zatracován a nedostává příležitosti. Čáp ale nakonec prozře a dočká se úspěchu, Burian už bohužel ne. ()
Film poplatný své době, bohužel. Ale Vlasta Burian jako vynálezce v sirkárně svou roli odehrál bravurně. Líbil se mi i R.Hrušínský, F. Filipovský. Pobavila i Růžena Šlemrová ... rozesmála mě scéna, kdy pokládá na vodu pecen chleba a pronáší větu, že se zastaví na místě, kde je utonulý (Čáp) a scéna má pokračování, kdy Čáp předá pecen zpátky R.Šlemrové a říká ... pro slepice bude ještě dobrý. ()
Už jen ozvěna někdejší slávy Vlasty Buriana a smutné koukání na údajnou komedii. ()
Vlasta Burian je zde docela ve formě. Hana Vítová bohužel moc ne. Sovák s Hrušínským ano, Filipovský také, Aleně Vránové to pořád ještě moc sluší. Ideologický nátěr je zde poměrně slabý. Nepochodují zde svazáci v modrých košilích, nepořádají se zanícené schůze strany, neúderničí se, nezpívají častušky, nehoní se třídní nepřátelé. S určitého pohledu lze film chápat i jako antiideologický. Totiž ve filmech z předešlých let by se takový pan Čáp se zlou potázal, neboť by byl označen za nebezpečného individualistu, které by mohlo zachránit pouze pár nočních šicht někde v dole s partou uvědomělých havířů. ()