Sólista

Miluju hudbu. Sice ne zrovna vážnou hudbu, ale v tomto případě mi nevadila. Možná i proto, že jí tu moc není :-) Horší už to bylo se samotným obsahem. Příběh jednoho z 90 000 bezdomovců v Los Angeles mně k srdci nepřirostl a to ani díky jeho výjimečnému uměleckému nadání. Ty dvě hvězdy jsou za herecké výkony a někdy lahodící melodie... 40% (20.07.2009)

Wright je dobrej režisér, což ukázal u Pokání, ale tentokrát to trochu přehnal, až zas tak geniální neni, aby dokázal z celkem nezáživnýho příběhu o bývalým talentu váženhý hudby, kterej teď žije na ulici, udělat něco víc než jen průměrný drama s několika zajímavýma a silnějšíma scénama. Jediný jeho štěstí je, že měl k ruce skvělýho Jamieho Foxxe a znovuzrozenýho Roberta Downeyho, který mi nedovolí jít pod 4*, ale jinak bych neváhal (24.07.2009)

Sú snímky ktoré by sa nemali hodnotiť. O tom som presvedčená. Preto Sólistu hodnotím. :DDD DD Obsadenie, hudba, kamera, výkony a .... RÉŽIA.... jednoducho spektakulárne (!). Háčik tvorí príbeh, s ktorým som už stotožnená menej , je to tak a nepotrebujem to dokonca ani s Vami rozoberať. :-/ Každopádne, netvárte sa že ma toľko nepoznáte, dobre: dať Džoíkovi *** a odpadli by mi všetky končatiny :D .... "KTO o tom pochybuje?" pýtam sa?? Vy? Začnite sa doríma učiť !! !! :´) (03.08.2009)

ZKLAMÁNÍ. Neskutečné a v letošním roce rozhodně největší (kam se hrabe Potter 6 a Transformers 2). Oblíbený režisér, oblíbený herec, oblíbená herečka, zajímavě vyhlížející story a co z toho? Naprostý průměr. Naprosto fádní režie která se probudí jen v pár momentech, průměrní herci kteří jakoby si sami nevěděli rady co si s těmi scénářem letmo naznačenými charaktery postav počít a do toho k uzoufání natahovaný klasicky hollywoodsky obyčejný příběh. Co ale bolí nejvíc vzhledem k Pýše a hlavně Pokání je vyjma jedné scény naprostá chladnost celého filmu. Nejsou tu žádné nenásilné Wrightovské emoce (tady se ukazuje jak skvěle Knightley s McAvoyem zvládli své role) ani hollywoodské vydíračky na city, je to zkrátka celé chladné a zabírané jakoby s odstupem. A nefunguje to. Ani trochu. 55 % (02.08.2009)

Poněkud nemastná, neslaná exkurze do života jednoho duševně nemocného hudebního génia, která se jaksi zapomněla v půli cesty mezi emocionálním dramatem a životní biografií. Ve výsledku však opravdu dobře neslouží ani jako jedno, Wrightovo výprávění zaměřující se předevšim na emocionální prožitek a vypíchnutí jen toho "působivého" podráží nohy komplexnosti, přičemž onen cit a katarze vyzí veskrze průměrně a šablonovitě. Aspoň postava Nathaniela zůstává zajímavá, ať už díky přesvědčivému výkonu J. Foxxe, nebo větám, které vypouští z úst. 6/10 (20.07.2009)