Mučedníci

Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem byla obeznámena s vyjádřením samotného režiséra (úplně opačný smysl, než jakého jsem se dobrala já), načež jsem došla k závěru, že je ten konec prostě jen nezvládnutý. (11.02.2009)

Tak ja fakt nevim, jak tohle ohodnotit. Pribeh je hodne jednoduchej a mozna by bylo mnohem lepsi ho pojmout jako film o pomste, kde by uvodni pekne libova akce s brokarnou byla jeho vyvrcholenim a do toho sem tam hazet flashbacky z detstvi. Takle akorat uvod velice prijemne naladi, ale bohuzel je to taky to jediny, s cim si pribeh az nekdy do poloviny vystaci. Druha pulka filmu uz je trochu pritazena za vlasy a dej musi nakopnout nejaky neznamy postavy, o kterejch clovek nic nevi, coz ostatne plati o vsech postavach filmu, vime akorat, ze holku v detstvi mucili. No a druha pulka filmu uz asi scenar nemela vubec, je to vlastne jen bezmyslenkovity muceni a to bohuzel ani kdovijak napadity a vetsinou je furt dokola snedeni hrachovky, nechani se proplesknout od nakyho poreza a furt dokola. Potencialne vrcholna scena z filmu se stahovanim bohuzel neni ukazana. No a do toho vseho na zaver tvurci zacnou montovat nejakou debilitu s nabozenstvim a konec je fakt silne dementni. Navic vetsinu casu se tady ani nemluvi a jen se tu rve a poslouchat to je uz za chvily otravny. A jako horor film absolutne nefunguje, lekacky tu nejsou, strasidelna atmosfera zadna a napeti taky nikde. Za to tu jsou ale sem tam pekne brutalni sceny, ktery sice nevydesi a ani me z toho nak nebylo soufl, na druhou stranu, veceri bych u toho asi nejed. Takze fakt nevim, jak film ohodnotit, na jednu stranu debilni pribeh, zadna strasidelna atmosfera a blbej konec, na druhou stranu pekne brutalni sceny a film celou dobu docela dobre bavi. Lepsi 3*. (11.03.2009)

První polovina dokonale hororová, druhá polovina dokonale vysvětlující. Režijně naprosto fantastické, scénář bez děr, dokonce i zlom v polovině filmu proběhne nečekaně hladce... Další bod pro frantíky. Famózní práce s žánrem, přesah a nesporné řemeslné kvality ho zapíší do dějin (pokud konečně někdo dokáže přestat povrchně výskat z obsaženého exploitation). Mezi kousky z jednadvacátého století stojí suveréně mezi nejlepšími (tedy po boku Devil's Rejects), s propastným náskokem před ostatními. Film je zcela nesmyslně propagován svýmy problémy s francouzskou ratingovou komisí a byl mu tak přidělen status kultovního dřív, než ho kdokoliv stihl vidět. Což rozhodně není zapotřebí, protože něco tak dobrého zkrátka zkultovní samo od sebe. A ještě ke všemu se tu žádné nechutnosti nekonají a krev není to, oč tu primárně běží. Že o vlivu Martyrs na budoucí snímky uslyšíme je stejně jasné jako to, že jméno Pascal Laugier nezapadne. (11.02.2009)

Dovolte mi citovat závěrečnou pasáž rozhovoru s režisérem Pascalem Laugierem: „…zápletka zůstává záhadou do poslední minuty filmu a divák nemá ani chvilku, aby vydechnul a přitom pořád neví, na čem je. Tak jsem to původně zamýšlel, aby si intelektuálové, jimž už je maloměsto malé, lámali hlavu a meditovali nad filozofickým přesahem mého díla, ovšem nejspíš je všechny zklamu, neboť mi v zásadě šlo o pustou řezničinu zabalenou do žánrového mixu, s cílenou snahou nalákat na kontroverznost. Teď už mohu prozradit, že v inkriminovaném povznášejícím konci představitelka Anny zašeptala své starší herecké kolegyni: „Už jak jsem si četla scénář, tak jsem tušila, že to bude sračka.“, což se mě jako autora dotklo, tak jsem oběma nechal za tu troufalost značně pokrátit honorář. No a té staré lakomé rašpli se to nelíbilo a tak udělala s revolverem to, co udělala. Kamera běžela, kolegům ze štábu se to líbilo, tak jsme to tam nechali. Budiž jí země lehká. Takže prosím, nehledat za vším žádnou velkou sokolovnu pro intelekt, abyste se nakonec z toho hledání odpovědí nezbláznili a byli jste začas schopní se alespoň najíst příborem. Závěrem bych chtěl poděkovat partnerům, bez jejichž podpory by film k velkému smutku divácké obce nejspíš nevznikl. Děkuji Řetězárně Chamonix, výrobně nerezových stolků a nádobí z Montpellier, prasečím jatkám v Brestu za dodání galonu vepřové krve a hlavně mojí mamince, která mi každé ráno oprala povlečení znečištěné polucí, jenž nastala vždy když jsem si ve spánku přehrával mučící a bicí scény. Díky mamko, vůně Tvé aviváže byla pro mne inspirací.“ (14.04.2011)

Nádhera! Martyrs je dalším důkazem toho, že francouzi dlí na samé špičce moderního horroru. Pascal předvádí neuvěřitelný atmosférický koncert syrového násilí v první půli a v té druhé vás rozseká intenzivním trýzněním a čirou agónií. Všechno má svůj řád, poctivou konstrukci a finální pointa vás doslova přitluče k židli. Ještě chvíli po závěrečných titulcích ´sem nebyl schopný odtrhnout oči z plátna. Martyrs nabízejí jedinečný zážitek, čímž se u mě katapultovali na post nejlepšího horroru za poslední dvě desetiletí. Za pár roků na ně budeme vzpomínat stejně silně a s chutí, jako dnes na Texas Chain Saw Massacre a podobné žánrové klasiky. (11.02.2009)