Mučedníci

Cca do poloviny jsou Martyrs svěží horor nakopávající zažitá klišé i konvence, s přesvědčivými herci a neotřelým dravým vizuálem. Pak se ale v honbě za jinakostí a za účelem explicitního zobrazení fyzického i duševního rozpadu lidské osobnosti film překlopí v jiný žánr, což probíhá za poměrně snesitelného přechodu, ale atmosféra samotného procesu na mě nezapůsobila ani trochu. Podobně jako hlavní, dle mého nepromyšlená, myšlenka, hrající si na něco víc, čímž podkopává předešlý pokus o "pouhou" stylovou žánrovku. Pokud však bylo režisérovým záměrem zbořit předpoklady u současných hororů a rozvířit zanícené diskuse, pokoušejíc se film rozšifrovat, pak je splněno na 100%. (31.03.2009)

Komentář obsahuje SPOILERY. ___ Troufám si tvrdit, že zde ani tak nejde o onu pointu, která je předmětem řady rozborů a kritiky, ale o snahu o maximální identifikaci s oběťmi a mučedníky a o zprostředkování jejich pocitů divákovi. Lucii pronásleduje její staré, zjizvené já, díky kterému sama sebe nenávidí a východisko vidí v pomstě (násilí plodí násilí). Když poté zjistí, že to (jediné), co ji v jejím životě hnalo dopředu, není řešením, obrátí se definitivně sama proti sobě. Člověk, který se v dětství stane obětí takového zacházení, se není schopen zařadit do normálního života ani v případě, že se mu podaří uprchnout. ___ Poté sledujeme osud ztýrané oběti, která již tolik "štěstí" jako Lucie neměla a útrapami si prošla až do konce. Nutno dodat, že ani zde se nesetkáváme se samoúčelnou brutalitou; rafinované oslepení oběti má svůj smysl, jelikož bylo třeba vyjádřit, že se jednalo o nepodařenou transformaci v mučedníka, kde je jedním z kýžených efektů právě pohled týraného. ___ Díky Anně si pak projdeme vlastním procesem od začátku, včetně jejího postupného přerodu "pouhé" oběti v mučedníka. Tato finální část je zpracována naprosto fascinujícím způsobem; využíváno je tu opakujících se charakteristických zvukových motivů (sjíždějící žebřík, rytmické pohyby lžící při krmení), které samy o sobě působí mučivě, protože vytvářejí negativní asociaci s tím, co jim následuje. Oběť není schopná podívat se svému trýzniteli do tváře, proto tak neučiní ani kamera. ___ Stejně jako se Anna musela kompletně "vzdát" utrpení a přestat proti němu bojovat, aby dosáhla osvícení, musí i divák zaujmout stejný postoj k filmu, aby jej mohl plně vstřebat. ___ Kam se hrabe Fritzl. (27.09.2009)

Z technickej stránky výborne, dramaturgia /koncepcia príbehu/ veľmi presná, vždy keď prichádza nasýtenie určitým žánrom, prejde sa plynulo do ďalšieho, ktorý spätne v sfére logiky a rozumového myslenia opodstatňuje existenciu predchodzieho. Inšpiratívna je aj komplexnosť, akou film rekapituluje hororové subžánre a ich vývoj za posledné obdobie - od duchárskych tmavých dlhovlások z Ázie /často fyzicky zdeformované, ktoré do všeobecnej popularity prišli s japonským Ringu od H. Nakatu v 1998/ až po opačný protipól - snaha o realizmus - zaklieštená tak v príbehu ako i vyobrazení násilia a v neposlednom rade aj presvedčivý prerod diváckej zainteresovanosti - od počiatočného chladného pohľadu pozorovateľa zvonka až ku vnútornému spoluprežitiu s hrdinom /hrdinkou/. Problém a dosť podstatný mám so záverom - jeho nejednoznačnosťou. Nie preto, že by to bolo nepochopiteľné a ja by som pociťoval potrebu sa detinsky tvrdohlavo dožadovať jasného záveru s pozície dieťaťa, ktoré musí byť za ručicku vedené režisérom až ku koncu, ale preto, že režisér tou nejednoznačnosťou dáva určitej skupine "pozitívne naladených" divákov priestor naďalej snívať istý, takmer dvetisíc rokov starý a ľudstvom tak chcený "chlácholivý" blud... . (07.03.2009)

První polovina dokonale hororová, druhá polovina dokonale vysvětlující. Režijně naprosto fantastické, scénář bez děr, dokonce i zlom v polovině filmu proběhne nečekaně hladce... Další bod pro frantíky. Famózní práce s žánrem, přesah a nesporné řemeslné kvality ho zapíší do dějin (pokud konečně někdo dokáže přestat povrchně výskat z obsaženého exploitation). Mezi kousky z jednadvacátého století stojí suveréně mezi nejlepšími (tedy po boku Devil's Rejects), s propastným náskokem před ostatními. Film je zcela nesmyslně propagován svýmy problémy s francouzskou ratingovou komisí a byl mu tak přidělen status kultovního dřív, než ho kdokoliv stihl vidět. Což rozhodně není zapotřebí, protože něco tak dobrého zkrátka zkultovní samo od sebe. A ještě ke všemu se tu žádné nechutnosti nekonají a krev není to, oč tu primárně běží. Že o vlivu Martyrs na budoucí snímky uslyšíme je stejně jasné jako to, že jméno Pascal Laugier nezapadne. (11.02.2009)

Úchylně zvrácený počin, který nedoporučuji slabším povahám, aneb co všechno jsou schopni lidé udělat, aby se dozvěděli co je …….. nechci spoilerovat. Herecké výkony neznámých herců jsou slušné, realisticky podané násilí a hlavně netradiční a zajímavý příběh + překvapivá pointa. Něco tak působivého jsem dlouho neviděl, mé hodnocení 5 hvězdiček… (04.04.2009)