Nastala chyba při přehrávání videa.
  • vitekpe
    ****

    Luxusni, krasna, a ma oblibena Patricia Neal (zde trosku s vyrazem "ala Faith Domergue"), a kovboj Gary Cooper mi umoznili stravit opet pekny vecer u pekneho filmu (obrazky predevsim...). Prvni pule vyborna, ke konci vsak tempo mirne slabne a film zacina byt pateticky. Ale americani to bez toho asi neumeji, takze ja s tim problem nemam, asi uz jsem si zvykl... Jinak pekne, pekne... Temer za plny pocet. :-)(27.6.2010)

  • Ajantis
    ***

    The Fountainhead (v českém překladu "Zdroj") spisovatelky / filosofky Ayn Rand je vrcholně humanistickým dílem prodchnutým obdivem a úctou k lidskému duchu, k člověku, jakým tento může být, leč většina jím není. Ayn Rand do Zdroje projikovala své vyhraněné vidění světa a učinila z něj základní kámen později detailněji rozvíjené filosofie objektivismu. Nejspíš proto je Zdroji mnohými vytýkán přílišný idealismus, s jakým autorka líčí hlavní charaktery v jejich boji proti šedivému okolí, a jejich černobílost. To nechť už posoudí každý sám, já tento názor nesdílím. I scénář ke stejnojmennému filmu napsala Ayn Rand a nebála se do děje 800stránkové knihy pořádně říznout, aby odpovídal formátu dvouhodinového filmu. Ústřední myšlenku se jí díky tomu povedlo zachovat, ale zatímco je předloha navíc brilantně napsaným románem, o kvalitách filmu jako příběhu mám určité pochybnosti, místy mi přišel až příliš pod jhem onoho poselství. Silně se na tom podílí podprůměrné herecké výkony, které z charakterů namísto živoucích bytostí dělají spíše panáky odříkávající knižní text (tohle dost možná nahrává výše zmíněné kritice). Příběh je výrazně upraven a zjednodušen a jeho nová podoba netvoří tak funkční celek jako původní zápletka, výjimečně dokonce odkazuje na události, které ve filmu vůbec zobrazeny nejsou a divák neznající knihu souvislosti stěží pochopí. Co naopak zcela naplnilo má očekávání, jsou Roarkem vyprojektované budovy. Jako obdivovatele modernistické architektury mě z nákresů ožívající budovy hladily po duši, o krásných panoramatických záběrech na NYC ani nemluvě. The Fountainhead rozhodně není špatným filmem a bez znalosti předlohy by na mne možná udělal větší dojem, jenže vedle zářícího Slunce se jas hvězd zkrátka ztrácí. Silnější ***.(22.12.2007)

  • betelgeuse
    *****

    Jako – naštěstí už bývalý – proponent kinematografické střídmosti a psychologické drobnokresby jsem se zdráhal přiznat maximální hodnocení této excesivní “anti-kolektivistické agitce” [film je samozřejmě mnohem víc než to], byť mistrovsky natočené kdysi humanistickým režisérem. Ačkoliv film pojednává „jenom“ o architektuře, nejen svým expresivním výrazivem (nejrůznější konotace sloves „vládnout“ a „podlehnout“) vyznívá jako vypjatý metafyzický souboj Dobra (individualismus génia) a Zla (průměrnost masového vkusu), hájeného ďábelským architektonickým sloupkařem – podle vlastních slov „přítelem humanity“. A to už nemluvím o tom, jak se témata osobní integrity, korupce a moci podepisují na romantické linii filmu, která je ve znamení neurotické ženy s bičíkem [opět zjednodušuju: klíčový milostný trojůhelník je komplexní a plastický]. Nicméně právě její finální jízda stavebním výtahem do náruče hrdiny na střeše mrakodrapu mě nakonec k plnému hodnocení přinutila. Jako kdyby Frank Capra zanevřel na dav a natočil anti-tezi „New Dealu“ s příchutí perverzní sexuality.(22.10.2006)

  • Actias
    ****

    Zpočátku to vypadá, že zápletka působí až příliš pateticky. Navíc vedle neústupného architekta Garyho Coopera vystupuje Patricia Neal až příliš excentricky a afektovaně. Zkrátka všeho je až příliš. Možná si dokonce řeknete, co to ti lidé na mě hrají? A možná se i trochu pousmějete. Po čase však uvyknete charakterům hlavních hrdinů, aniž byste tak dělali z donucení a přijde vám, že to „až příliš“ by bylo jako si stěžovat, že černobílý film je až příliš černobílý a ideály až příliš idealistické. Je to příběh o tom, že je potřeba počítat s tím, že ideály nebudou akceptovány, přesto je nezbytné za nimi stát a neustoupit ze svých vizí. Jednou je lidé pochopí. A nebo taky ne. Tento příběh je tou první variantou. Ale i kdyby to byla ta druhá, tak chování architekta, který se odmítal přizpůsobit konvenčnímu řešení návrhů a „dobrému“ vkusu, který lidé požadují, by zůstalo stejné. V reálném životě hrozí i ta druhá varianta. Až příliš černobílé, až příliš idealistické, až příliš uvěřitelné.(17.3.2019)

  • Mol
    ****

    BUILD IT AS A MONUMENT TO THAT SPIRIT WHICH IS YOURS AND COULD HAVE BEEN MINE!!! Garry Cooper a jeho chladnokrevný architekt mi sedl, jediný co bylo ze začátku divný byla Miss Francon. Ty její velký oči, kterýma vrhala ty šílený pohledy a nozdry jako kráva.. fakt jsem nevěděl co si o ní myslet. Naštěstí se během filmu uklidnila. Námět zajímavej a udržel mě v pozoru celé ty necelé dvě hodiny.(2.8.2017)

  • - Autorka předlohy Ayn Randová odmítala stejně jako Howard Roark (Gary Cooper) jakýkoliv kompromis ohledně svého díla a trvala na tom, aby se do výsledného filmu dostalo každé slovo z jejího scénáře. Když byla Roarkova (Gary Cooper) soudní obhajoba sestříhána, vynutila si, aby byla natočena znovu a bez krácení. (gjjm)

  • - •Původní román začal vznikat, když Randová pracovala na scénáři k filmu Skycraper (1928) podle námětu Dudleyho Murphyho. Randová původní námět zcela změnila a její scénář proto nebyl přijat, přepsaný příběh však poté použila ve knize "Zdroj". Na knize však pracovala velmi pomalu a práci mnohokrát přerušila, a tak byl "Zdroj" vydán až v roce 1943. (gjjm)

  • - Řeč před soudem, která trvá něco přes šest minut, byla ve své době nejdelším monologem v dějinách filmu. (gjjm)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace