poster

Až do města Aš

  • Slovensko

    Až do mesta Aš

  • anglický

    Made in Ash

Drama

Slovensko / Česko, 2012, 84 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • insurgentes
    **

    Ze začátku mi to trochu zdvihlo adrenalin, jakože někdo zase potáh ňáký evropský prachy a točí něco o cikánský otázce a bude se nás snažit přesvědčit, že cikáni jsou dyskrymynovány more, no ale nakonec tahle linie tam moc nečněla a bylo to jen dost děsivý pokoukání na to, když se někdo narodí průměrně ošklivej, průměrně blbej a průměrně chudej, co ho asi tak v tom životě čeká. Zpracování dosti alternativní a ani příběh nijak světoborný. Cikánku - jako vždy - hraje normální bílá bruneta. Zřejmě se v celé komunitě nenašla jediná, co by v sedmnácti byla současně koukatelná, nebyla matkou pěti dětí a zvládla se naučit text.(17.5.2014)

  • Matty
    **

    Obdivuji kuráž, s jakou mladá autorka vsadila na veristickou observaci, ale u toho můj respekt vůči filmu začíná i končí. Syrový styl, místy smazávající hranici mezi dokumentárním a hraným (stejně jako hranici mezi utlumenou a žádnou dramaturgií), slouží příběhu, jehož směr a (nijaké) vyústění dopředu lehko odtuší každý divák, který viděl nějaké sociální drama. Koncepčně není film úplně doladěný. Introspektivní animované sekvence, s oblibou používané v performativních dokumentech, jsou v rozporu s neempatickým sledováním protagonistky v hraných scénách. Postoj režisérky k Dorotě rozpačitě přešlapuje mezi „může si za to sama“ a „můžou za to druzí“. Václavova Cesta ven se v tomto smyslu vyjadřuje i za cenu jistých zjednodušení jasněji a úderněji. Vyjma jedné nepříjemné, ač nikterak explicitní sexuální scény nám film navíc nedává naplno zakusit svrab a hnus, do kterého hrdinka zabředla. Jako výpověď o neusměrňovaném dospívání zůstává Aš v míře otevřenosti daleko za srbským Klipem nebo izraelským Šestkrát. V kontextu slovensko-české kinematografie záslužný pokus o něco jiného, v kontextu současných festivalových dramat nic nového. 50% Zajímavé komentáře: Radko, Havenohome, Sandiego, Anderton(21.7.2014)

  • Sandiego
    ****

    Žádná tragikomedie, žádný časosběr, žádná naděje. Ivana Grófová natočila velmi drsnou, syrovou a naprosto bezvýchodnou sondu do osudu žen - cizinek v západočeském pohraničí. A více než o prostředí textilní továrny jde o to, kam jejich cesty vedou poté. Nightcluby, silnice, herny a bary. Poměrně civilní pohled na počátek nového života v odcizeném prostředí se mění v silně expresivní až psychedelickou vizi naprosté ztráty zábran způsobených tíživou životní situací. Letmo načrtnutý příběh se mění v pásmo obrazů vrcholné zvrácenosti a momentek ze dna lidské existence a důstojnosti. Originální animace tento burcující účinek ještě znásobují. V našem kontextu jedinečný počin, který skutečně dává najevo, že slovenský film se probouzí a nachází svoji sílu v polodokumentárně-realistickém pohledu na sociální témata. Zde zatím dosáhl vrcholu.(30.6.2012)

  • kaylin
    *

    Přesně si nejsem jistý tím, co to vlastně mělo být. Pseudo-dokument? Rádoby autentický záznam toho, jak lidé žijí? Problémy naší společnosti? Amatérská kamera je mi protivná, protože to, co sledujeme je prostě na první pohled nahrané. Ta autenticita je potlačena, a tak je to jen přehlídka neherců, kteří se snaží ukázat, že ten náš svět je v pěkné prdeli. No, je, ale tak co se tímhle změní? Asi je dobře, že se na to upozorní, ale šlo by to i jinak, než tímhle rádoby... něčím.(31.12.2013)

  • Marek1991
    **

    Veľmi pozoruhodný film, o ktorom by som nikdy nepovedal, pokiaľ som to tu nezistil, že to nie je dokument. Myslel som, že je to veľmi realisticky podaný hraný dokument alebo normálny dokument. Venuje sa veľmi smutnej téme, zlých vyhliadok dnešného Slovenska v tomto systéme kapitalizmu, vlastne vyhliadok jeho ľudí, ktorí vzídu zo sociálne slabších pomerov. Tento film sa snažil byť realistický až do krajnosti, až k téme sexu a skončil dosť smutne, malo by to slúžiť ako výstraha, ale v podstate nič nerieši. Dej a samotné postavy mi však tento film nezlepšili, je to taký viac úspešný poloamatérsky film z našej oblasti, akoby z 90. rokov.(27.2.2013)

  • - Příběh filmu je inspirován osobními zkušenostmi Ivety Grófové z práce v textilní výrobně v Aši. (JoranProvenzano)

  • - Režisérka Iveta Grófová chtěla původně natočit jen dokument. Později se rozhodla pro celovečerní film, ve kterém použila některé původní dokumentární záběry. (Terva)

  • - „Pre mňa bolo dôležité čo najautentickejšie zachytiť motivácie dievčaťa z tohto prostredia k drsným životným rozhodnutiam, ktoré sa na povrchu môžu javiť ako nemorálne,“ prezradila Iveta Grófová. (Zdroj: ASFK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace