Blue Drop: Tenšitači no gikjoku

Pro mě jedno z mejch nejoblíbenějších yuri anime. Dost mě mrzí, že o něm většina yuri fanoušků ani neví, protože to neni typickej mainstream. Líbí se mi vývoj hlavních postav, líbí se mi nápad a hlavně mě dostal závěr. Neni to akční anime a ani si to na něj nehraje, je to prostě spíš povídací sci-fi, který používá netradiční romantiku (k mojí radosti tu lesbickou) jako nástroj k vývoji postav. Stejně tak jsem ocenila trochu jinou kresbu, která neni zas až tak typická a dokonalá. Aneb zase jeden z těch kousků, kde je důležitá otázka "Co tě dělá člověkem?". (30.11.2014)

Před pěti lety tsunami srovnala s mořem jeden málovýznamný ostrovi. Jedinou přeživsí byla Mari Wakatake. O katastrofě však vyprávět nemůže, neboť si ji nepamatuje. Po letech ji babička poílá studovat lehce snobskou dívčí střední školu. Mari není ani trochu nadšená a je rozhodnuta, že je ze školy uteče. A její konfrontace se studentkou "Dokonalou" Senkódži Hagino, jí důvod zůstat taky nedala... Žánr - Blue Drop je poměrně zvláštní anime a to, mimo jiné, pokud jde o žánrové vymezení. Příběh obyčejných středoškolaček, o které se otřou velevýznamné situace, to je v anime vcelku běžné, ale ne v této formě. Autoři si uvědomili, že středoškolačky obvykle žijí životy středoškolaček, ba dokonce kolikrát i chtějí žít životy středoškolaček. Nebudu prozrazovat víc, neboť nechci spoilerovat. Snad řeknu jen, že seriál se sestává ze dvou hlavních, vcelku ostře oddělených dějových linií, které se stýkají v osobách Mari a Hagino. Příběh kolem Mari je hlavně příběhem téměř obyčejných dospívajících dívek, příběh kolem Hagino je příběhem tajemným a sci-fi. Linie "Mari" - Tato část pro mě není příliš zajímavou, jedná se víceméně o obyčejnou sondu do školního života. Spolužačky jsou sice napsány z psychologického hlediska o dost lépe než v mnoha podobně zaměřných anime, ale občas to přeci jen skřípe. Například v podobě trojice obdivovatelek Senkódži. Jindy, hlavně v závěru, tíhne k patosu, který IMHO nevhodně kontrastuje s předešlou snahou o realistické chování (většiny) postav. Linie "Hagino" - V této místnosti panuje příjemně tajemná atmosféra. Jen pomalu se vynořují informace, ze kterých si postupně skládáme odpověď na otázku:"O co tu vlastně jde?" Tohle pomalé objevování se mi opravdu líbilo, a i když odpovědí samotnou jsem byl lehce zklamán, je třeba ho ocenit. Linie se setkávají... - ...a bohužel nešťastně. Spojení obou světů mi nesedlo, nepřesvědčilo mě. Mari zůstala příliš středoškolská a Hagino přestala být krásně tajemná. Výsledek nakonec není úplně špatný, ale přece jen se nemůžu zbavit pocitu, že mé hodnocení mohlo být lepší. Lepší ***. (15.01.2008)

Mimozemšťania plánujú zaútočiť na našu planétu. Pri pokusnom útoku však došlo k nehode a preto musia deň "D" na chvíľu odložiť... Jediná preživšia už spomínaného pokusu nastupuje na školu pre dievčatá a keďže všetci mimozemšťania sú vlastne pekné, staršie či mladšie ženy, je to výborná príležitosť ako náš druh bližšie preskúmať... A tu sa začína (a vlastne aj končí) príbeh tohoto seriálu... Vzťah veliteľky poškodenej lode a dievčaťa, ktoré prežilo... Pripojí sa nakoniec jedna na stranu ľudstva a bude nás brániť pred inváziou? A dokáže jej tá druhá odpustiť smrť rodičov? Koniec... ... (10.05.2012)

Škoda. Pôvodne som sa chystal tomuto seriálu dať vyššie hodnotenie, ale ten záver...Veľké plus za úvodnú skladbu Blue Dreams a aj celkovo za nadpriemernú hudbu. Tento seriál mal veľký potenciál, ale scenáristi sa v závere zasekli, čo vyvrcholeniu určite nepridalo na kvalite. (24.02.2013)