Tokio!

Interior Design *** Něco zajímavého se začalo dít až v posledních pár minutách. Useknout první dvě třetiny, bylo by to za plný počet. Hovno *** Rozhodně nevšední a dotažené do extrému. Samotné bombardování bylo mnohem méně vtipné, než jsem čekal. Působilo na mě spíš skličujícím dojmem. Veškeré rozhovory mezi Merdem a jeho obhájcem byly zábavné, ale časem se staly monotónní. I přes pár skvělých fórů jsem byl celkem na rozpacích. Já bych to zkrátil na polovinu. **** Třesoucí se Tokio - u mě nejlepší část. Bez humoru, ale velmi atmosférické a stylové. (10.12.2008)

Určitě jeden z nejlepších povídkových filmů, které znám. První příběh ("Židle") je sice natočený podle americké comicsové předlohy, ale svou formou i obsahem je japonský - touha zmizet ze společnosti a stát se jen pasivním pozorovatelem, je mezi mladými Japonci asi hodně častá. Dokazuje to i třeba fascinující fenomén hikikomori, kterému je věnována třetí a závěrečná povídka. A povídka druhá ("Hovno") je kulervoucí - je bizarní a šílená hodně i na Japonce... no, možná to je tím, že je spíš francouzská :) Xichty pana Merdeho i jeho obhájce a jejich zvláštní autistický jazyk už nevyženu z hlavy do konce života, i kdybych chtěl. A já ani nechci - je to úžasné. Ještě jedna perlička - vzpomínám si, že když jsem kdysi četl anotaci k tomuhle filmu v programu pražského kina Aero, splynuly mi dvě věty do jedné, a já měl za to, že se dívka z první povídky začne měnit v ... hovno. (17.03.2014)

„Minulý rok mal zápal pľúc, ale bohužiaľ aj dobrého lekára.“ Mix troch pôsobivých (alebo hlúpych, záleží aj od momentálnej nálady a uhla pohľadu) poviedok s originálnymi zápletkami (čo sa stane, ak sa premeníte na stoličku? Čo sa stane, ak z tokijských kanálov vylieza tajomný „Netvor“? Je rozumné 11 rokov nevyjsť z domu?), ktoré však majú tiež mizerné rozhodnutie tvorcov neodpovedať na zaujímavé otázky, iba nadhadzovať témy a nechávať ich ležať ľadom (najviac to zamrzí u „pána Hovna“, ktorý si koleduje o vlastný film, tvorcovia však uspokojujúco nedokážu spracovať jeho životné etapy ani na poli krátkometrážnej snímky). Množstvo banálnej fantastiky a afektovane otvorených odpovedí je samoúčelné. Cinematik 2009 (13.09.2009)

Téma osamění či odcizení a stranění se lidské společnosti v podobě nenadálé a poeticky prosté (Gondry - **), zpracováním i obsahem nezvyklé, neučesané a kontroverzní (Carax - ***) a nakonec milostné, citlivé a mile podivínské, jako i nenuceně alarmující (Bong - ***1/2). Zápletky v jednotlivých povídkách jsou však natolik ojedinělé, že by se jim mnohem lépe dařilo v celovečerním formátu, než ve zdejší, lehce nedopečené verzi. (02.06.2009)

Hodně švihlá záležitost,ale co bych taky od Tokia! mohl čekat. Nejlepší je podle mě první povídka,tuším od Gondryho, pořád se tak nějak příjemně nic moc neděje a najednou židle...ehh??geniální:)...no druhá a třetí jsou taky výborné, hlavně ta druhá je dokonale zahraná, až mi šel mráz po zádech, když jsem si říkal: WTF? (13.12.2010)