Rozum a cit

V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. (11.04.2011)

Od seriálu narozdíl od filmu čekám, že větší prostor dostanou vedlejší postavy a i větší prokreslení postav. Musím říci, že toto zpracování to nesplnilo. Spousta dialogů, byť podstatných, chyběla jako by byla vystřižena a naopak některé byly přidávány, a tak neznat předlohu a jiná zpracování, měla bych tento příběh za špatnou "červenou knihovnu". Volný prostor, který nedostaly postavy byl vyplněn zasněnými pohledy, příbojem a houpajícími mušličkami. Navíc jsem měla pocit, že některé scény jsem již viděla (Rozum a cit 1995 a Pýcha a předsudek 2005). Celkový závěr: scénář špatný a kamera rovněž (nevím, ale detailní závěr na oko bych čekala v nějakém biologickém dokumentu). Chybí tomu lehkost zpracování 1995 a věrnost 1981. p.s. to co udělali s postavou Marianny je až nemravné, velmi lehce přejde k plukovníkovi a při prvním polibku ví, že má otevřít pusu O tempores o mores (07.07.2009)

Úžasné kostýmy. Hlavní představitelka mi byla ovšem silně nesympatická a přišla mi absolutně "neaustenovsky". Historicky to bylo asi ještě víc vedle než všechny předchozí filmy podle Austenové (normálně by mi to nevadilo, ale ten "polibek" se do viktoriánské přísné a decentní Anglie fakt nehodil). A občas jsem měla pocit, že koukám na parodii (možná je to problém autora, nikoliv tvůrců, kdo ví, co je te autor zač, že?). A mimochodem - zdálo se jen mě, že tenhle seriál tvrdě vykádá Leeho starší filmovou verzi? (09.07.2009)

Asi je poněkud těžké předčit dokonalé (Ang Lee), přestože na to je více prostoru, v tomto případě tři jednohodinové díly. Přesto jsem byla spokojená a oproti verzi z r. 1995 se mi zdá lepší vybraná postava Eleanor (navzdory vynikajícímu výkonu Emmy Thompson, byla na tu roly už trochu stará). Hodně lidí tu píše, že na Alana Rickmana v roli plukovníka nikdo nemá, to je pravda, ale.. David Morrissey mi k nové Marianne sedí lépe a více mu věřím, že se zajímá o hudbu, než Alanovi (promiň Alane). Nějaké odchylky od pravděpodobného děje ve viktoriánské Anglii- to, že se Marianne s Willoughbym políbili- no tak se políbili, jak víme, jaké to v té době bylo doopravdy? 4hvězdy za herce, krásnou přírodu a mrchu Fanny Dashwoodovou, kterou bych uškrtila na místě :-). (15.03.2010)

Nevyhnu se porovnávání s filmem Anga Lee. Tahle adaptace na něj prostě nemá. Na mnohem větším prostoru bych čekala něco víc, než se mi dostalo. Bohužel. Obsazení bylo v mnohém hodně nešťastné, ale na druhou stranu i zajímavé. Co mě ale popudilo nejvíc, byla úvodní scéna (wtf?!), u které jsem se lekla, že jsem si pustila něco jiného, a souboj. Inu, mělo to své mouchy, ale i tak je to zdařilé. Jen to prostě nemá na svého předchůdce... vůbec;-) (30.05.2009)