Cadillac Records

Ak si aspoň pri mene Chuck Berry spomeniete na nesmrteľný refrén go Johnny go, tak budete každý záber doslova hltať.Často zvyknem písať pri životopisných filmoch, že je takmer nemožné vtesnať do nejakých dvoch hodín celý život jedného génia, no tu to paradoxne vyšlo a životy jedných z najvačších legiend bluesu a rock n rollu sa dokonale preplietli pod hlavičkou jednej nahrávacej spoločnosti.Výborne obsadené a bezchybne zrežírované všetky hudobné čísla, kde vidno že režisér trval aspoň na tom brńkani do rytmu čo mi napríklad pri Still Crazy chýbalo a často mi to pripomenulo, že je to predsa len film.Beach Boys sucks! (06.05.2009)

Ač to ze začátku vypadá na parádní hudební film s trochou historie, spolu s propadem prodejů klesá i kvalita filmu a místo radosti z hudby jsou servírovány nezáživné momentky ze životů jednotlivých hudebně zainteresovaných postav. Podivný a upřímný konec to pak zase aspoň trochu zachránil. *** Ve zkratce: Pracuj pro mě a dostaneš Cadillac. (07.08.2010)

Cadillac Records vypráví velký příběh černošského blues a počátků rock'n'rollu, líčí dění okolo těch, kteří se jako první opravdu vymanili z údělu černošského etnika a emancipovali se prostřednictvím úspěchu v showbusinessu. Je to úspěch prvních černošských hvězd, které se zapsaly do povědomí nejširších mas posluchačů a zanechaly svůj otisk v hudebních dějinách včetně svých skandálů a rozmařilého životního stylu charakteristického pro ty, kteří se vypracovali z ničeho. Divákovi, kterému je tahle hudební produkce ukradená, bude ukradený i film. Fanouškovi, který ujíždí na soundtrackích 50. a 60. let a jména a životopisy slavných umělců té éry má v malíčku, Cadillac Records vlastně taky nemá co nabídnout, protože znalý divák si nejspíš rychle všimne povrchnosti, nedotaženosti, lehce načrtnutých figurek a veskrze průměrného scénáře. Spíš než vzrušující jízdou do popové minulosti je Cadillac Records v podání Darnell Martin pouhou ilustrací dění kolem jedné nahrávací společnosti, jejíž majitel měl čich a odvahu překročit společenská tabu a oslovit jinou klientelu. Zámořská kritika film brutálním způsobem rozcupovala, ale žádný strach, na jedno pokoukání je Cadillac Records v pohodě. Kritika si, jak známo, nejvíc smlsne na tom, od čeho se hodně očekává a na čem se podílejí známá jména. Pravdou je, že Beyoncé herečkou, natož pak dobrou, není a nebude a Adrien Brody má sice charisma, ale nemá moc co hrát, ale pořád to bez problémů na 3* stačí. Celkový dojem: 55 %. (24.08.2014)

U tohoto dílka bylo ještě přes shlédnutím jasné, že budu nejspíš vybírat pouze mezi hodnocením 4 a 5 *. Od té doby, co jsem totiž viděl film Příběh z Bronxu s touhle skvělou,podmanivou hudbou 60.let, mi tento styl naprosto učaroval. Do poloviny filmu jsem taky hodnotil jednoznačně plným počtem, ovšem od poloviny dále se to bohužel lehce tahalo a výsledná stopáž (byť není nikterak přehnaná), byla prostě zbytečně dlouhá. A souhlas s názory, že pokud zpívala Beyoncé sólo, měl jsem slzy na krajíčku a v kredenci mi praskaly sklenky.................... moje hodnocení = 8 z 10. (04.10.2014)

Už od začátku mi bylo jasné, že si ten film užiju, a taky že jo. Takovou hudbu já prostě můžu. U nejedné části jsem měla husinu, a když zazněl song At last, tak jsem byla ohromena, ale dojmout mě tímhle songem dokáže jenom Etta. Beyonce mě taky docela překvapila i jejím herectvím, a při jedné ze závěrečných scén, kde byla s Brodym a začala zpívat "I'd rather go blind", tak ikdyž jsem to nečekala, tak mě to dojalo. Brody byl opět amazing, pomalu se mi začíná vkrádat do top 10. (18.09.2012)