Cadillac Records

Skvelý zvuk a mimoriadne herecké výkony, to je skvelá vizitka tohto hudobného filmu. Osobnosti skvelého electric blues, sprítomnenie v stave zrodu a potom aj ich dramatické životné osudy. Objavili sa aj Hubert Sumlin a James Cotton, často zanedbávaní muzikanti. Výborná hudobná dráma o Leonardovi Cheeseovi, zakladateľovi hudobného vydavateľstva. Výborné stvárnenie hlavnej úlohy Adrienom Brodym. Čo viac si priať, možno snáď aby toto majstrovské dielo trvalo o pár hudobných minút dlhšie. (07.02.2015)

Režisér Darnell Martin, kterého spíše známe z televizních obrazovek než ze stříbrného plátna, natočil hudební drama o vývoji hudební společnosti Cadillac Records. Ta se v 50. a 60. létech význačně postarala o rozvoj R&B. Pokud ale nejste fanouškem černošské hudby či 60. let, nemá vám tento film téměř co nabídnout. První půlce filmu chybí sebemenší spád a zajímavé konverzace. Občas zazní nějaká příjemná píseň, ale nic dalšího nečekejte. Ani oscarový herec Adrien Brody, jenž hraje majitele a zakladatele hudební společnosti, nedokáže příběh oživit. Později se však na scéně objevuje slavná americká zpěvačka Beyoncé Knowles, kterou jsme předloni mohli vidět v úspěšném filmovém muzikálu Dreamgirls, kde ji však všichni svými hereckými výkony zastínili. V Cadillac Records však podává nejvýraznější a jednoznačně nejpovedenější výkon. Její role představuje přitažlivou, hrubou až nevychovanou drogově závislou zpěvačku. Jako jediná postava se výrazněji vyvíjí a projevuje emoce. Příjemně mě překvapila scéna, při níž Beyoncé zpívá píseň I'd rather go blind. Snímek vypráví i o dalších hudebních legendách jako Chudl Berry, Little Walter, Leopard Chess, Muddy Waters či Howlin' Wolf, jejich příběhy se však ztrácí. Celková mozaika má vynikající hudební provedení, Beyoncé Knowles v popředí a něco z hudební historie. Cadillac Records se sice celkem originálně podíval na zajímavé téma, avšak hůře si s ním pohrál. Když ale filmu prominete jeho první půlku, čeká vás celkem příjemná dvouhodinová zábava. (07.03.2009)

Tady nemůžu jinak než za 5. Chuck Berry, Etta james, Willie Jackson, to je muzika, co MÁ KOULE a dala základ celosvětovému fenoménu R&B a také mnoha hitům, které posloucháme a milujeme až dodnes. Příjemně plynoucí film, který vám nenásilně nastíní všechna ta plodná léta, která začala v malém hudebním vydavatelství Chess Records. Při scénách z nahrávání mi naskakovala husí kůže stejně tak, jako když se herci proháněli v nádherných Cadillacích. A když na vás ani to nezabere, tak přesvědčivý a překvapivý herecký a dechberoucí pěvecký výkon Beyoncé rozhodně ano. (03.01.2014)

Úvodní záběr na Cadillac, první tóny blues a nekončené pole. Muddy si při dřině na poledním slunci uvědomí, že tohle není pro něj, že chce něco víc. Leonard si otevírá svůj první bar pro černochy. A tihle dva se o pár let později potkají, aby spolu mohli vydělat balík peněz. A vy to zmateně sledujete. Příběh si skáče z místa na místo, bez obtěžování se jakkoliv divákovi sdělit, kde se tu ten či onen muzikant vzal (toto je Wolf, toto je Chess, toto je Berry, toto je Jackson. Moment kdo je tenhle?). A takové „představování“ je matoucí hlavně ve chvíli, kdy nemáte o (hudebním) pozadí nahrávacího studia ani potuchy a jména uvedená výše vám nic neříkají. Hudebníci se před nahrávacím studiem objevují jak houby po dešti a Leonard si je jen posbírá a se všemi nahraje super hit. Mnoho scén působí prvoplánově („Ne já nepiju,“ jó chlapče, tak z tebe bude alkoholik. A taky, že jo.). Film je jedna dlouhá, nikdy nekončící hudební session, s mikrofony, placatkami, revolvery a „ `´ „ obočím Brodyho, který si půjčil výraz střelené laně od Nicolase Cage. A tak jsem spíš facinovaně zírala na rasové problémy, než na rodící se hvězdy, protože Cadillac Records je jen jeden velký blues, R&B hudbení videoklip. A videoklipy by neměly trvat 104 minut. (02.10.2012)

Kdyby už vůbec nic tento snímek neměl, tak skvělý soundtrack určitě. Má ovšem ještě daleko více kladů. Skvělé herce, dobrou atmosféru doby, zajímavé příběhy skutečných hudebních velikánů a ideální délku, během níž se divák nezačne nudit. Filmy jako Walk the Line nebo Ray řadím sice výš, ovšem i Cadillac Records má něco do sebe, zvlášť pokud máte slabost pro hudbu 50. a 60. let. (21.06.2014)