Ostrov ztracených duší

Při sledování jsem si vzpomněla na dva filmy, v úvodu na Harry Pottera a konec patřil Duchovi. Duše také odešly do nebe, kde se setkaly se svými blízkými. Začátek se mi hodně líbil. Ocitli jsme se jedné deštivé a bouřlivé noci, v roce 1871 při tajemném rituálu jedné starodávné lóže. Rituál bohužel nevyšel, tak jak měl. Pak jsme se přesunuli do současnosti. Zlo opět vystrčilo své drápky,bylo však po zásluze potrestáno. Vizuální efekty vůbec nebyly špatné. Působily tak akorát. Nic nebylo přehnané. (07.01.2010)

Asi největším záporem Ostrova ztracených duší je, že doslova každou chvíli při sledování myslíte na Harryho Pottera. Některé strašidelné prvky, barevné podání, hlavní záporák, a v neposlední řadě hudba vám ani nedovolí jinak. Není to špatný film pro odrostlejší děti a kdyby se tvůrci trochu styděli při kopírování, mohl být i docela originální. Vzhledem k evropskému původu snímku a jeho zaměření na dětského diváka hodnotím vstřícnými 60 procenty. Kdybych ale hodnotil čistě hvězdičkově, dával bych dvě. (12.07.2010)

Dánská odnož Harryho Pottera, Narnie a podobných filmů založených na zápletce děti vs. zlo. Píše se rok 1871 a tajný spolek bojující proti nadpřirozenému zlu chytí nekromanta a pokusí se jej pomocí magické knihy složené ze svitků kouzel zneškodnit, tento proces se však vymkne kontrole a silná Linea bojující proti zlu nakonec zemře. Spolek se rozhode magickou knihu, jež má moc pouze v celku, uchránit před zlem, rozložit na jednotlivé stránky a rozdělit je mezi sebe. Herman, člen spolku, se nedokáže vyrovnat se ztrátou své milované Liney a svůj život ukončí. O mnoho let později se náhodou jeho duše přenese do chlapce jménem Sylvester, který se společně se svou sestrou, zajímající se o mystiku a okultismus a rozvedenou matkou právě přistěhovali do malého městečka, kde se zdánlivě nic neděje. Nedaleko je však tajemný ostrov, ze kterého náš starý známý nekromant opět vystrkuje své drápy a boj dobra se zlem může opět začít. Herecké výkony dětských představitelů jsou na slušné úrovni, zbytek je spíše průměr. Vizuální efekty jsou použity střídmě, ve filmu je v podstatě jen polní strašák, stínový duch a k tomu trocha toho čarování, vše je však vyobrazeno kvalitně a levné triky nebo přehnané CGI efekty zde neuvidíte. Hudební složka je celkem okázalá a věrně doprovází obrazovou stránku filmu. Nakonec se z Island of Lost Souls vyklubalo celkem dobré fantasy béčko, s místy temnou atmosférou, určené především té mladší části publika, jehož hlavním záporem je klišovitý scénář. (5/10) (17.08.2008)

Soundtrack Jane Antonia Cornish: 1. Supergirl ,2. Slay The Emperor ,3. Box Office Band ,4. Glasshouse ,5. Island Of Lost Souls ,6. Death Of Linea ,7. Escape Through The Forest ,8. Lulu's Theme ,9. Old Enemies ,10. Shadows ,11. Richard To The Rescue ,12. The Cave ,13. Monk's Island ,14. Final Battle ,15. Soul Bridge & End Titles, (15.05.2011)

Harryho „Pottrata“ jsem nikdy neviděl, pokud nepočítám cca prvních dvacet minut prvního dílu a ani toho nelituju. Takže jsem naštěstí nemusel srovnávat tento film s jeho „velikostí“. Každopádně tato dánská rodinná fantasy nikterak neohromila mé chuťové buňky a místy docela slušně uspávala. Děcka z toho budou jistě unešené, zvláště když jde opět o velice oblíbenou konfrontaci dobra se zlem. Já jen se zájmem sledoval docela pohlednou hlavní hrdinku (škoda, že nebyla o několik roků starší), jinak jsem tu toho moc zajímavého neshledal. Snad ještě duši mrtvého pilota a hopsajícího strašáka. 40% (24.02.2013)