Valčík s Bašírem

Vizuálně perfektní, sdělením velmi dobré, zpracování spíš nadprůměrné. Film příjemně balancuje na hranici dvou pojetí války: Klasickým jak jej známe z ostatních válečných filmů a ironickým, což je znát hlavně v úchvatných střihových sekvencí (snad se nikdo neurazí když napíšu, že mi tímto film mnohem více než Persepolis připomněl Team America), ale skutečné emoce a hrdina, jakého by snímek podobného ražení potřeboval, nemá. Snové sekvence jsou jednoduše dechberoucí, stejně tak hudba, ale scénář až příliš často skáče od jednoho k druhému. V rámci animovaných filmů si nicméně Valčík s Bašírem zaslouží zvláštní pozornost. (43. MFF KV - 9.7.08) (14.07.2008)

Fenomenální vizuální nářez s hutnou hudbou a poctivou dávkou německého porna. Začátek s běžícíma čoklama mě fakt připoutal. Hodně mě zaujaly ty řeči ohledně paměti, jak si lidi dotvářejí vzpomínky atd. V ději je s pamětí vůbec chytře manipulováno a celý koncept je dosti originální. Samotné vyvrcholení je patřičně mrazivé, ale kvůli všeobecnému hypeu už jsem to čekal. No ale hlavní důvod, proč na to jít, je ta animace. (30.01.2009)

Tak tohle je tedy něco! Na první pohled zastaralá a ne příliš hezká animace je ve skutečnosti mnohem sugestivnější než dnešní (bůh ví jak promakané) 3D technologie a dodává snímku nečekanou reálnost. Samotný děj není téměř ničím originální - zabývá se hrůzami války a psychickým dopadem na přeživší. Film je z části pojatý jako dokument, ostatně jak dokazují autentické postavy a závěrečná hraná sekvence... Počáteční scéna filmu (psí smečka ženoucí se temným městem) je opravdu pozoruhodná. Ale ani zbytek filmu neztrací nic ze své depresivní, fascinující atmosféry. Mě velmi zaujala scéna s tankem, který projíždí ulicemi města a žádná auta ani zdi mu nejsou překážkou... Kamera je naprosto perfektní a působí jako ve skutečném válečném filmu. O hudbě se snad ani nemusím zmiňovat - rockové skladby jsou vážně trefou do černého.;-) (26.02.2009)

Režisér Ari Folman se vytasil s několika vpravdě geniálními nápady, ať už obsahovými = vypravěčský styl rozpomínání se, kdy si jednotlivé střípky vzpomínek musí společně s hlavním hrdinou poskládat do konečného celku i divák, a nebo formálními = ohromě sugestivní a hravá animace. Závěr pak na mě dolehl naprosto nekompromisně. Neviděla jsem japonské Okuribito, které získalo letošního (2008) Oscara za neanglicky mluvený film... ale dost možná ho "Valčíku" vyfouklo jen velmi těsně. (06.03.2009)

I mne přikovala animace. Pátrání Ariho po ,,oknech" a zjevující se smečce bylo zpracováno způsobem, jaký jsem ještě neviděl. Nikdy jsem neměl moc rád vážně míněné animáky a ani na ně nejsem specialista. Nevyhledávám je. Toto byl experiment, protože mne zaujalo téma Izraelsko - Palestinského konfliktu a viděl jsem pár screenshotů na netu. To to byl vizuální skvost, perfektně probarvený vhodně zvolenou hudbou...např. poklidné ráno se zpívající osádkou obrněné kolony ..prostě paráda. Závěrečný předěl jsem nečekal a o to více mne film zasáhl. Perfektní protiválečný snímek o traumatu z prožitých hrůz jednoho z vojáků. (29.07.2011)