Valčík s Bašírem

Nezvykle stylizovaný art dokument udivuje jak svou animovanou formou, zajímavou stylizací ovlivněnou videoklipovou estetikou, tak i netradičními filmovými postupy (Kubrickovská kombinace úchvatné vážné hudby a otřesného drastického záběru), dokonalým hudebním doprovodem (s texty rockových písní, které mluví za vše - ,,Dnes jsem bombardoval Sidon / mezi mraky kouře při svítání / skoro jsem šel domů v rakvi..."), ale především silným antimilitaristickým vyzněním - ten finální přechod v autentické dokumentární sekvence byl zdrcující... Neřekl bych, že historická analogie jsou především Spojené státy v období po válce ve Vietnamu, analogii bych spíše hledal v té nejparadoxnější možné - poválečné sebereflexi německého národa tváří v tvář hrůzám holocaustu - národ, který byl více než z poloviny Němci vyhlazen, nyní v jiné civilizační etapě sám otevřel bránu peklu genocidy... Výjimečný, hluboký film... Podobné filmy: Persepolis (18.02.2009)

Hudební a vizuální zážitek, který nemá příliš silný děj, což je ale zase mnohonásobně umocněno jeho pravdivým základem a obrovskou výpovědní hodnotou. Je pravda, že lépe než celý film působí jednotlivé scény. A pohrávání si s pamětí je také výborný a dobře zpracovaný nápad. Film bych doporučil ke zhlédnutí všem a neni důvod nedat 5*****. (31.01.2009)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $2,283,849║Tržby Celosvetovo $11,122,369║ Pohľad na vojnu z úplne inej stránky než býva zvykom prináša nezvyčajne silný zážitok, k tomu nesmierne dopomáha aj prvotriedna animačná stránka filmu a prevedenie príbehu budovaného cez stratené spomienky v mysli postupne gradujúce k veľkej tragédii. Veru ďalší smutný pohľad na krvavú etapu ľudstva o ktorej by sme v našich končinách asi nevedeli, keby autor filmu takéto niečo silné nenatočil, záver filmu hovorí sám za seba. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2009) (16.09.2009)

Valčík s Bašírem aneb válka je svinstvo po xx-té, tentokrát v animované podobě. A právě vizuální stránka je největším plusem filmu, který klade důraz především na atmosféru a emoce. Bytelná základna silného tématu má trhliny v kolísavém tempu vyprávění, kdy scény pomalé střídají scény šouravé až nehybné. Nechybí spousta kecání, co mi intonací znělo jako by všichni mluvili po požvýkání hrsti thorazinu... ale co já vím, možná to pro dabéry s Davidovou hvězdou byly hotové cituplné výlevy, jiný kraj - jiný mrav, vždyť třeba takoví Japonci zuřivě ječí, když upřímně děkují své milované za skvělou ranní trtkačku. Je na co koukat, je nad čím přemýšlet a určitě se nebudu vyhýbat repríze, přesto mě to úplně do mých vrzavých kolen nedostalo. 75% (12.09.2011)

Cesta do hrozivej minulosti Arabsko-izrealských rozbrojov a implementácia dokumentárneho štýlu do subjektívneho cítenia postavy, ktorá vie o čom hovorí, sa vskutku vydarila. Ari Folman apeluje na zložité si vybavovanie nepríjemných spomienok a na nezmyselnosť vojny, ktorá pripravila o život nespočetne veľa nevinných ľudí a na určitom území nastavila medziľudské vzťahy na bod mrazu. Útržkami z pamäte približuje nekompromisné operácie armád až po najhorší masaker v utečeneckých táboroch Sabra a Šatíla. Spája dva svety, animovaný (doplnený burcujúcou a oduševnenou hudbou) a ten reálny (BBC reportáž). "Vals Im Bashir" to je pomník, ktorý emocionálne drtí, ale nevydiera...a to sa veru tak často nevidí. 15.-16. Sept. 1982, مذبحة صبرا وشاتيلا, Bejrút. (13.06.2009)