Chapadla

Solidně zpracovaný předchůdce Krakatice z roku 1996. Film má jistě dobrou atmosféru,už svým stářím na mě dýchá tak zvláštně,chobotnice je pěkná ale její silné útoky se mi však zdály trochu přehnané. Najdeme tu nudnější místa,ale u mě to nebylo zas tak velkým mínusem. Po Čelistích přišla Itálie se svým mořským terorem,který nedopadl nejhůře. Hudba byla skvělá,ale hudebník dělal i hudbu ke dvojce pirani a dělal to i samý režisér a hudba byla si hodně podobná. Ale skvělá. Přesto dávám čtyři,už za svojí nápaditost. (23.11.2009)

Mám rád animal horrory. Rád pozerám na filmy, kde na ľudí útočia krvylačné zvieratá. V poslednom čase sa tento špecifický horrorový subžáner zvrhol do brakových nepodarkov. Otrasné digitálne animácie, hlúpe scenáre a nízky rozpočet. No i takéto snímky si občas pozriem. Omnoho radšej však mám staré klasiky. Naposledy som si pustil titul "Chápadlá" (Tentacoli) z taliansko-americkej produkcie. V roku 1977 ho natočil egyptský režisér Ovidio G. Assonitis. V neveľkom prímorskom meste v slnečnej Kalifornii sa začínajú strácať ľudia. Nachádzajú sa len ich zohavené pozostatky. Časom vyjde najavo, že sa stali obeťami prehistorickej chobotnice. Je očividné, že tento snímok sa chcel zviesť na vlne popularity Spielbergovho horroru "Čeľuste" (Jaws), ktorý bol natočený o dva roky skôr. Moc sa to však nepodarilo. ** (26.08.2022)

Tentacles byly jedním z mých prvních hororů, a do dneška platí pro mě za jeden z nejlepších filmů o vraždících chobotnicích. Vždyť kde jinde vám ihned v jeho úvodu zemře malé dítě?! Některé scény řvou umělostí (jako třeba noční útok na loď), ale nechybí jim určitá dávka napětí. Za zmínku ještě stojí silné herecké obsazení, nádherné prostředí, ale především skvěle padnoucí ústřední hudební motiv, který jsem si ještě dlouho po shlédnutí broukal. Kosatky rules! (27.02.2010)

Vcelku příjemný dobrodružný snímek nesoucí se na vlnách nejen žraločích hororů. Kde se obří chobotnice vzala, není zcela jasné. Možná za tím stála firma Trojan se svými podmořskými testy před spuštěním vrtu, možná firma Trojan s chemikáliemi, které během testů používala. Nakonec je to jedno. Jsou tu chapadla, kterých si kromě konce divák užije jen sporadicky (pouze jedna oběť je jimi viditelně omotána kolem dokola), spousta mrtvol (tedy nějak jsem nezaregistroval, že by měly vysátý morek z kostí), dětský závod plachetnic a chytré kosatky, co by mohly zasáhnout proti nevítanému hlavonožci. Ten je sice na jídelníčku především vorvaňů, ale ani kosatky chobotnicí zcela nepohrdnou. Mezi oběťmi jsou i postavy, u kterých by to divák nejspíš nečekal. Jednou z nejnapínavějších je scéna závodů. Zatímco čekající rodiče se smějí vtipům, na jejich děti útočí chobotnice. Vše divák sleduje prostřednictvím prostřihů za doprovodu temné hudby. Jasně, mohl to být masomlejn plný gejzírů krve a rozervaných těl, mně ale tentokrát náznaky a prostor pro divákovu fantazii nevadily. Snímku by však prospělo výrazné zkrácení. Dnešní divák zmlsaný digitálními efekty film možná nepobere, jako oddechovka to ale jde. (11.06.2021)

Pravděpodobně druhý nejlepší film o přerostlých nebo masožravých chobotnicích. Pravdou je že jich nějak moc není. Máme tu Beast z roku 1996 kterej byl dobrej ale značně nedodělanej. No a pak tu máme asi nejlepšího zastupitele žánru It came from beneath the sea. Pak už tu jsou většinou průjmy typu Octopus či Kraken. No a jelikož umě chobotnice zatím nijak extrémně nezabodovaly tak jsem do tohohle šel s tím že to bude zábavný nicméně zapomenutelný béčko. Ono to nemá k tomu daleko. Ale je to celkem sympatické. Klasickej příběh, a klasická naháněčka ke konci. To je prakticky všechno co jsem si dokázal z tohohle zapamatovat. Rozhodně mluvím jinak vidět to v 10 letech, ale dneska to nijak moc nezapůsobí. Ale chobotnička je celkem pěkná, a její rozkousání je celkem úsměvné. Co musím zmínit je parádní hudba která neměla chybu. (05.03.2012)