Síla odvahy

Strhující snímek natočený podle skutečné události, který hodnotím jako jeden z nejlepších v roce 2008. Celou stopáž mi běhal mráz po zádech, čtyři křehké ženy vedené odvážnou a zkušenou bojovnicí v podání Sophie Marceau vydávající se na smrtelnou misi do fašisty ovládené Francie, to je vskutku silný příběh. Zvláště nejtragičtější Marie Gillain mě dostala. A jako nadšenému germanofilu a frankofilu se mi zamlouvalo střídání francouzštiny a němčiny. Doufám, že čeští diváci nebudou o tenhle nadprůměrný kousek ochuzeni, byť třeba jen díky dvd či HBO. (22.10.2008)

Kvintet špinavkyň. Pocta statečným dámám ve francouzském odboji, které když padly na kolena, nebylo to kvůli modlení. Když jde o svobodu a život, každý by měl použít tu nejlepší zbraň, co má.. Váleční veteráni Salomému filmu vyčetli, že se do odboje nevstupovalo z donucení, ale patriotismu. Já bych mu vytknul, že se moc nepáral s autentičností a zároveň nebyl schopen přijít s něčím, co by tu už x-krát nebylo a lépe. No nic, Jour J zůstal neprozrazen a ani nebylo potřeba ojet Pétaina.. (06.06.2023)

Příběh inspirovaný historií, který není vůbec špatný a v němž není o napětí nouze. Je příjemné vědět, že hrdinové filmu můžou být ženské, ale hlavně je podstatné, že nějaký obdobný typ ženského odboje reálně existoval. Taktéž se mi líbily i výkony vesměs neznámých herců a hereček, jejichž tváře nejsou většinou známy. Původní autentický odboj byl potlačen do pozadí a důraz se položil do oblasti akčnosti a trocha válečného dobrodružství. Akce střídá akci a bojovnice, které nejsou pro podobné účely cvičené a mají docela přirozeně nehrdinský strach. Zkreslená realita některých scén směšuje filmovou fikci před nepohodlnou pravdou, nicméně je to jenom film, který se dá chápat různě, nikterak netoužím po samých filmových dílech s velkým D. (18.04.2009)

Veľmi nepreferujem špionážne či odbojárske filmy a preto som sa týmto agentkám dlhodobo vyhýbal, no nemal som prečo. Výborné herecké výkony, príbeh o odvážnych ženách podľa skutočnosti, o ženách, ktoré si právom môžu hovoriť silné ženy a nie ako dnes, keď si dáva hashtag "woman power" na instagram každá predavačka kolagénu. Mne sa agentky teda páčili a nielen fyzicky a hoci úloha a sila tohto odboja môže byť zobrazená do určite miery prehnane, aj tak je to solídne natočené a hodnotím pocitovo, pretože som sa v tomto tempe ani chvíľu nenudil. Čo sa týka ženského odboja ako takého, dovolím si pikošku mimo filmu, ktorá potvrdzuje, že u takých Poliek bol ten odboj voči nacistom výrazne príjemnejší ako u Francúziek. Poľským odbojárom bola totiž veľmi dobre známa situácia v poľských nevestincoch a neušlo ich pozornosti, že mnoho prostitútok je nakazených syfilisom. Napadlo ich, že by nebolo od veci trochu podkúriť tým Nemcom a poskytnúť im možnosť tiež sa nakaziť. V domoch lásky tak nacistickým vojakom podsúvali úmyselne len nakazené prostitútky, v tomto prípade vlastne biologické zbrane. A pretože sa Nemcom poľské dievčatá veľmi páčili, za krátky čas sa stal syfilis veľkým problémom Wehrmachtu, o čom svedčia i archívne dokumenty priamo z Bundesarchivu. A že to Poliaci skutočne robili vedome, svedčia aj slová Jána Karskiega, kuriéra poľskej armády: „Opakovane sme organizovali schôdzky nemeckých dôstojníkov s prostitútkami, o ktorých sme vedeli, že boli infikované pohlavnými chorobami.“ Nanešťastie, nie je známy žiadny prípad, že by akákoľvek z týchto vlasteniek bola po vojne vyznamenaná. (31.03.2024)

Námět a samotný plakát volá po béčkové zábavnosti a jednoduchosti. Ve filmu je jedna dost slušně natočená střílečka a několik scén, které rozhodně překvapí (svou bezprostřední krvelačností). Vím, že se druhá světová nemůže brát na lehkou váhu, stále ještě ne; ale tak nějak se těším na Tarantinyho Bastardy, kde by ta nota měla být nadsazenější. V tomto snímku by mi trochu toho Rodrigueze či Tarantina nevadilo. (25.07.2009)