Studené léto

Tolik nadšených ohlasů bych u tak průměrného až špatného filmu nečekala. Téma samotné snad působí zajmavě a chytlavě, ale forma podání je mizerná a pro mě naprosto nezajímavá. Postupně jsem jako jako divák skutečně ztrácela iluze o kvalitě tohoto "díla". Je to hloupé, ale nevydržela jsem ani do onoho zmíněného dechberoucího konce. Příliš toho nelituji. (25.06.2008)

Mám ráda filmy, které z banálního tématu vytvoří mimořádný divácký zážitek. Zde se bohužel podařil přesný opak. Rozděluje se Berlín a s ním i rodiny, jenže Schoen extrémně tlačí na pilu a nutí k tomu i herce. A tak se závěr snímku stává spíše karikaturou, než vypjatou gradující scénou. A k tomu zazní hlas vypravěče, který situaci objasní i těm hloupým vzadu. (28.07.2020)

Jó, byla to hodně zvláštní doba. Při revoluci mi bylo 6 let, takže jsem vlastně komunistický režim nezažil tak, abych si z něj pamatoval víc než pár střípků ohledně tuzexu, prvomájových průvodů, nebo nekonečných front. V žádném případě na tuto dobu nemám špatné vzpomínky a snad i jako dospívající bych s režimem neměl problémy, jsem totiž člověk nekonfliktní, který nedělá potíže a když se něco nesmí, tak se to zkrátka nesmí. Ale jsem samozřejmě rád, že jsem mohl dospět v demokracii, ať už s sebou přinesla cokoli a ať si jí mnozí vysvětlují jakkoli. Studené léto vypráví o rodině, kterou rozdělila Berlínská zeď. Příběh „uprchlých“rodičů a jejich mladého syna uvězněného v totalitě je natočen vizuálně překrásně (především kontrasty mezi šedivým a temným východním a barevným prozářeným západním Berlínem jsou pastvou pro oči) a co se týče dramatičnosti, vzhledem k opravdovosti příběhu je vysoká - bezmoc, beznaděj a nemouhocnost cokoliv zmoct proti zabedněnému „velkému bratrovi“ člověku až vhání slzy do očí a zatíná pěsti. Výtky, které přeci jen sebraly jasně pětihvězdičkovému filmu jeden bodík jsou následující: 1)jednostrannost – ač to vizuálně vypadá skvěle, rozdíly mezi východem a západem jsou přehnané, východní Berlín vypadá jak z nějakého postapokaliptického filmu, poničené baráky, temné prázdné ulice, neustále zataženo…naopak západ je ráj. Naštěstí jde jen o tento vizuální prvek, svině jsou na obou stranách stejný! 2) Občas se u jinak vyborných herců vyskytl nějaký nepovedený herecký záblesk, který dokázal potupit celou scénu….Až tady jsem se dozvěděl, že se jedná o televizní film, tak to teda smekám! (24.06.2008)

To, že se v Německu točí kvalitní filmy, to pro mě není žádná novinka. Ale že z televizní produkce vzejde něco tak dobrého, to jsem snad ani nečekal. Oceňuju realistický a propracovaný scénář a hlavně reálnost chování jednotlivých postav. Těžko popsat bez spoilerů, ale postavy se chovají jako ve skutečném životě. Když něco chtějí udělat, tak to prostě a jasně udělají a nazdar hodiny. Žádný hrocení, žádný přikrášlování a věci kolem. Na příběhu jedné rodiny je zde ukázán osud mnoha. Velice dobře zpracované silné a pro mě zajímavé téma. (10.12.2008)

Koukám, že i v Německu se občas podaří natočit nějakej dobrej film. Berlínská zeď je něco, co mě fascinovalo už někdy od dětství. Tehdy jsem si prostě nedokázal představit, že je možný postavit uprostřed města zeď. Později jsem pak samozřejmě sledoval dokumentární filmy a přečet si různý další informace na toto téma, takže tento film jsem si nemoh nechat ujít. Trochu mi vadila černobílost postav a pak by se našly i nějaký drobnější chyby (např. Robur LO, kterej účinkuje v jedný scéně, v roce 1961 takhle nevypadal), takový podivný střídání počasí - slunečno a najednou skoro tma (nad východnim Berlínem zřejmě Slunce nesvítilo) a sem tam nějaký ty horší herecký výkony ve vedlejších rolích. Ale jinak musim tvůrce pochválit. (06.12.2008)