Tajný život včel

Nenápadný film, který je tím nejjednodušším zpusobem prostě milý i pres svoji tragickou stránku. O hledání lásky, mateřské, lidské... o odpuštění sami sobě, o vděčnosti z obyčejných věci... Strasne se mi líbili scény, kdy jen tak si dělali snídani, kdy May Lili cesala vlasy a pak ji do nich políbila... O lidské dobrot, přijímání toho, že každý jsme jiny... (30.12.2021)

Film, o kterém jsem vůbec nevěděl a narazil jsem na něj až díky CSFD. Kdyby v něm nehrála Dakota Fanning, pravděpodobně bych ho bez povšimnutí přehlédl. A to by byla velká škoda. Ta holka se tímto filmem definitivně mění z dětské hvězdičky na vyzrálou dospívající herečku, která svým talentem strhne i ostatní zúčastněné. Její role je úžasná a nebýt jí, asi by bylo moje hodnocení jiné. Tajný život včel se rozhodně povedl a můžu jej doporučit všem trošku náročnějším divákům. (08.05.2010)

Úvodní nápad se způsobem smrti matky je velice neotřelý a měl u mne našlápnuto na 5*. Pak už vyprávění malinko slevuje z nastavené laťky, jednotlivé sekvence jsou již méně originální, ale i tak se na to dívá moc pěkně. Herci jsou výteční a amtosféra v domě plném černošských ženských je skoro k závidění. (26.05.2012)

Film je v první řadě velmi pěknou a věrnou adaptací knižní předlohy. Představitelky hlavních rolí jsou typově výborně obsazené, neumím si představit lepší herečky pro roli Lily ani August Boatwrightové (Queen Latifah ráda vidím v témeř každém filmu a ve Včelách se opravdu stala doslova zhmotněním rodinného krbu). Taky nevím, ve kterém filmu se naposledy sešlo trio tak skvělých zpěvaček a nebyl to muzikál (i když nikdy neříkej nikdy, kdyby Queen Latifah, Alicia Keys a Jennifer Hudson své role zazpívaly, nemuselo by to být vůbec špatné,ne?...:) Takže film pěkný, za srdce chytí, ale do pěti hvězdiček mi něco scházelo. Možná jsem byla ochuzená o pár překvapení z dějových zvratů, tím že knihu znám. Ale rozhodně bych se jednou ráda po konzumaci spousty medu uložila k polednímu spánku ve stínu domu sester Boatwrightových, natřeného barvou jako Pepto-Bismol... (02.05.2009)

Film stojící především na brilantním hereckém výkonu Dakoty Fanning, které v té době bylo ještě nějakých 14 let, ale přesto podala nezvykle psychologicky hluboký herecký výkon. Jinak je to ale takové to klasické americké melancholické drama - fotr zmetek, nešťastná dcerka a do toho pro US diváky vcelku vděčné zasazení do 60. let, kdy vládl rasismus ještě v plné síle. Popravdě je pořád pro mě dost těžko uvěřitelné, že ještě zhruba před 60 lety panovala ve Spojených Státech taková situace a dnes sedí ve vládě černý prezident. Na druhou stranu zákony se možná změnily, ale lidi, ti umí být zlí pořád stejně. (19.09.2015)