Tajný život včel

Z adaptace románu Sue Monk Kiddové vyznívá, že afroamerická minorita je prostě „lepší" než bílá většina. Ne, není to rozbuška pro rasové nepokoje, Tajný život včel si může dovolit fandit jedné straně, protože se vrací na americký jih 60. let, kdy byl rasismus bělochů stále ještě posvěcený zákony. August plní roli přirozené hlavy celé komunity, May je kráska štítící se svatby a June duševně nemocná citlivka. Všechny jsou nicméně tak hodné, až z nich láskyplnost vyzařuje snad až do vedlejšího okresu. Do filmů jako Tajný život včel se člověku ani nechce tepat. Jsou přesně takové, jaké chtěly být. Včely se nestydí za sladkobolnost, naopak se hrdě hlásí k hřejivě lidskému způsobu vyprávění, kdy se nahlas vyslovují velká moudra. Pro diváka navyklého na cynické, nekorektní nebo drzé filmy je to hotový alternativní vesmír, jenž by při trochu horší konstelaci mohl ublížit. Ale neublíží. Tajný život včel oslovuje jasně definovanou skupinu a dává jí to, co si žádá. Zacílení na konzervativní diváky se zájmem o člověčinky by ovšem bylo vágní. Film proto na domácím trhu atakuje hlavně afroamerickou komunitu, resp. tu starší, sentimentálnější a něžnější část z ní. Pro producenty jsou věřící černoši velmi lukrativní podmnožinou divácké obce, podobně čitelnou jako děti civící na Disney Channel a pak platící za Muzikál ze střední a Hannah Montanu. Tajný život včel však naštěstí nepřináší úplně tupě hřejivou podívanou; dokonce překvapí inteligentním scénářem a suverénní hereckou sestavou. Právě ta zajišťuje snesitelnost medového projektu. (08.06.2020)

Film, o kterém jsem vůbec nevěděl a narazil jsem na něj až díky CSFD. Kdyby v něm nehrála Dakota Fanning, pravděpodobně bych ho bez povšimnutí přehlédl. A to by byla velká škoda. Ta holka se tímto filmem definitivně mění z dětské hvězdičky na vyzrálou dospívající herečku, která svým talentem strhne i ostatní zúčastněné. Její role je úžasná a nebýt jí, asi by bylo moje hodnocení jiné. Tajný život včel se rozhodně povedl a můžu jej doporučit všem trošku náročnějším divákům. (08.05.2010)

Nevim čim, ale připomnělo mi to Pravidla moštárny. Asi proto, že tam byla moštárna, tady byla včelárna. Samozřejmě anti-negerismus byl v USA starej známej jev a filmů o něm se natočilo už plno, ale tady ten z pohledu dospívající smolařky týrané zasranym fotrem, to bylo zas trochu jiny. A musim řict, že dobry. Až na tu historku o černé Marii a těm černoškám, co u toho vyprávění přispívali svejma fanatickejma náboženskejma pokřikama, což mi připomnělo jejich černošsky bohoslužby a už mi tam chybělo jenom nějaky to halelujá. I když i ten děj mě několikrát dostal do kolen, i když už pořádně nevim čim. Dakota Fanning touhle rolí dokázala svůj um, kterej v dětskejch rozměrech nebyl tak potřeba, protože to hrála na roztomilost. (26.08.2014)

Film stojící především na brilantním hereckém výkonu Dakoty Fanning, které v té době bylo ještě nějakých 14 let, ale přesto podala nezvykle psychologicky hluboký herecký výkon. Jinak je to ale takové to klasické americké melancholické drama - fotr zmetek, nešťastná dcerka a do toho pro US diváky vcelku vděčné zasazení do 60. let, kdy vládl rasismus ještě v plné síle. Popravdě je pořád pro mě dost těžko uvěřitelné, že ještě zhruba před 60 lety panovala ve Spojených Státech taková situace a dnes sedí ve vládě černý prezident. Na druhou stranu zákony se možná změnily, ale lidi, ti umí být zlí pořád stejně. (19.09.2015)

,,Včely obrátily celý můj život vzhůru nohama. Byly mi seslány. Objevily se jako anděl Gabriel před Pannou Marií “….. Každičká bytost chce být milována. Lily není výjimkou. Prožívá nelehké dětství, dotýká se jí rasová nesnášenlivost a TAM v růžovém domě (s až pohádkovými bytostmi) nachází naději, lásku a snad i pravdu. D.Fanning asi nikdy nebude hvězdou Prcičkových komedií. A zřejmě ji mine obdiv ,,tohoto“ publika. Když sleduji její cestu k hluboce ukrytým citům, či důvěře k mateřské lásce, myslím, že je to dobře. Výborné herecké obsazení, kde hlavně z Q.Latifah vyzařuje takový pocit dobra a klidu, kterým nakazila i mě. PŘÍBĚH***** HUMOR* AKCE ne NAPĚTÍ *** (05.04.2009)