Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (878)
Hezké, ale nudné. Loutky jsou sice dokonalé, ale chybí jim zajímavější příběh a většině z nich i pořadný prostor se divákovi představit. Ale, proč nosit růžový plyš do lesa, když už to tu bylo řečeno tolikrát. Jen dodám, že jsem byl na dětské projekci a většina dětí začala po pár minutách zívat, odcházet na záchod (někteří se již nevrátili) a mnohem zajímavější jim připadaly obyvatelé žijící v dutinách jejich nosů, než ty lesní na plátně. Kuky prostě není až zase takový frajer, jak se nás snažila marketingová masáž přesvědčit. ()
Překrásné oživení loutek v nádherném lesním prostředí. Jan Svěrák vdechl Kapitánovi opravdu život, dialogy mají výchovný charakter, nechybí však ani spousta vtipných hlášek ("když vidíme dva tvory stejného druhu, nemluvíme na ně..."). Další výhodou je, že Kuky zasáhne všechny generace. Jsem moc ráda, že jsem šla do kina a přispěla zase torchu na český film. Tohle má totiž opravdu úroveň. Akorát stále nevím, zda mám žádat autorská práva na předlohu Kukyho...můj slon (medvídek placička) Bimbo jako by mu z oka vypadl. I s tou barvou. I když on je trochu fialovější :-) ()
Pí pí, haf haf, au au?! Kuky je fajn. Dabing je fajn. Zpracování je parádní. Ale děj se mi moc nelíbil. Rozjelo se to slušně, ale postupem času se z toho stalo loutkové roztěkané akční rodeo. Jedna velkolepá akce stíhá druhou, jedna honička sem, druhá zase zpátky, třetí úplně někam jinam za jiným účelem. Chtělo ubrat akčnosti a přidat spíše humor, kterého je méně než bychom očekávali. Od Svěrákovců jsem čekal hlavně důraz na vtip a když už nějaká akce, tak spíš decentní. Ale tohle občas připomínalo americké akční bláboly s tupým dějem. Dobrák, cizinec, pár zlounů a spousta více či méně příjemných postaviček předvádí postupem času nudnější a nudnější divadlo, které se snaží být efektní, ale výsledný dojem je spíše kontraproduktivní. "Co to vedu za chytrácký řeči?" :-D Prostě a jednoduše mě Kukyho příběh zklamal. A závěrečné rozuzlení a jakýsi pokus o zajímavou pointu se mi už vůbec nelíbil. Sice je to pěkné a roztomilé, vhodné pro děti, dojemné a vypointované, vhodné pro dospělé, ale při celkovém pohledu to spíš není vůbec pro nikoho... Ale proti gustu žádný dišputát. Jako netradiční český film to funguje dobře, sice to mohlo být poutavější a zábavnější, ale lidem se to bude líbit. Proč? Protože to přeci natočily velké mozky svěrákovské, takže úspěch je zaručen nehledě na obsahovou stránku filmu. Vsadím se, že kdyby to bylo úplně stejné, ale režisérem by byl někdo neznámý a dabéři by nebyli hvězdy jako Svěrák, Macháček, Liška nebo Lábus, tak by měl Kuky tak o 15% méně. Ale jsem rád, že něco podobného u nás vzniklo a kdo ví, třeba příjde v brzké době něco podobně roztomilého, ale mnohem víc zábavného s lepším příběhem... 60% ()
Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (méně) (více)
Dávám tři hvězdičky a trochu si přitom připadám, jako bych tomu růžovému plyšákovi vydloubávala očíčka, ale nemůžu si pomoct: já jsem se po většinu filmu prostě nudila. Příběh mi nic nedal, ba ani důvodů ke smíchu se moc nenašlo a že je vizuál celý takový jiný, neotřele zvláštní, to jaksi nevyváží celkovou nezáživnost a rozháranost Kukyho. Nevím, jestli bych byla nadšená v kuřecím věku, malinko o tom pochybuju. Sociálně inženýrský houmlesácký finiš mě pak přiměl při hodnocení váhavě mávat myší mezi dvěmi a třemi hvězdičkami... nakonec pro jednou vyhrála moje laskavá, infantilní stránka, leč pouze o ňadra vrcholové gymnastky. 54% ()
Galerie (77)
Photo © Falcon
Zajímavosti (29)
- Kuky je jméno plyšového psa dcery produkční z režisérovy filmové společnosti. Svěrákovi se jméno zalíbilo a použil jej pro film. (Milan25)
- Režisérova matka Božena Svěráková mu opravovala pravopisné chyby ve scénáři. (hippyman)
- Jednou z inspirací filmu bylo výtvarné dílo Františka Skály, který autorům poskytl důležité rady, ale rozhodl se projektu neúčastnit. Jan Svěrák pak oslovil Jakuba Dvorského, který také používá přírodní motivy. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Gooffy)
Reklama