Cvokař

Pro milovníky Kevina Spaceyho je toto doslova povinnost. Jeho postava je mu napsaná na míru a zahraná jak nejlépe snad jen být mohla. Ano, sice to trochu připomíná Americkou krásu, alekomu to vadí, když si stejně dokáže užívat každou minutu. Aby celá chvála nepadla jennom na Kevina, musím samozřejmě zmínit i skvělý výkon Robina Williamsa, který se podle mého doopravdy hodí do vážnějších filmů, než rodinných komedií. Na čem celá vyjímečnost tohoto filmu trochu padá jsou občasné nedořešené či velmi přehnané situace, kde se už doopravdy nedá mluvit o náhodě, ale spíše neschopnost scénáristy dotáhnout tento film do rozumného konce. (27.09.2009)

Ach, ty happyendy... Nebýt toho enormně pozitivního vyústění propletence těch několika dějových linií, které divákovi snímek nabízí, měl by Cvokař reálnou šanci stát bok po boku svému vzoru Americké kráse. Takhle se jen nesměle krčí za ní... Oním finálním vyzněním se snímek skutečně dostává do významové eskapády - nepopisuje civilizační krizi americké (západní) společnosti, ale příběhy lidí, kteří prožili silné trauma. Nevím, jen mám pocit, že tvůrci dali filmu záměrně falešné mimikry a zabalili ho do obalu Americké krásy. Pro Kevina Spaceyho je to každopádně opět po čase erbovní role... Podobné filmy: The Wackness, Generace X (11.10.2009)

Nic z toho, co dále napíšu, neplatí o Kevinu Spaceym, protože ten člověk nikdy neumí zklamat. Jako milovník, jako drsňák nebo jako životem zničený muž. Až mě z toho bolí srdce, kdykoli se tenhle člověk ve filmu trápí, už asi stárnu, ale už zkrátka nezvládám vidět Kevina ve filmu brečet. Cvokař je poněkud výrazně depresivní film. Nejenom, že se člověk pomalu ale jistě ztrácí ve všech těch promrhaných lidských životech, ale potýká se i se skutečností, že místo aby byl rozebrán osud postav, které považuje za hlavní, vidí jen zdlouhavé a nezáživné chování a jednání směsky dalších podivných lidí, které sice mají hodně prostoru, ale žádné výsledky to nepřináší. Nápad určitě tento film měl, snad by i vypadal lépe, kdyby nebyli pořád všichni ostatní tak znudění a dalo se jim jejich starosti věřit. Tohle znovu vidět nemusím. (30.09.2011)

Musím se přiznat, že poprvé jsem film po patnácti minutách vypnula. Pak mě to nedalo a na podruhé jsem si filmík vychutnala. Bylo mi divné, že by Kevin Spacey hrál v nějaké nezajímavé blbosti. Pro něj netypická role psychiatra, kterého by potřeboval sám. Tuším, že na potřetí se mi to bude líbit ještě víc. (26.01.2013)

Zhulený cvokař, pečlivě hýčkající celebritám jejich vymyšlené problémy, je pro mne velmi interesantní postavičkou. A když ho okolnosti postaví, či spíše opatrně položí, před skutečný případ, tak je zábavné sledovat jeho pokus o samovyléčení se. Kdyby tím cvokařem nebyl Kevin Spacey a kdyby zpovídané celebrity netrousily hypochondricky výživné hlášky, tak by nebylo důvodu se na tento snímek vůbec dívat. Jenže Kevin splynul s pozvolným černohumorným tempem tak dokonale, že z námětu řídkého jak spodky Varla Frištenského vykouzlil docela příjemný film. (13.06.2012)