Cvokař

Nevadilo mi volnější tempo, které je tu ve většině komentářích vyčítáno. Nemá to sice drive jako Americká krása, ale rozhodně bych to neoznačil za propadák. Kevin Spacey podává hodně dobrý výkon. Škoda trochu konce. Pobavilo mě v jednom komentáři zde spojení slov psychotický psychiatr, protože komentující zjevně neví, co to slovo psychotický znamená. I přes volnější tempo pohodový film, co stojí za vaši pozornost. (02.01.2010)

Kevin Spacey v roli psychotického psychiatra, který kouří trávu, má problémy sám se sebou a ještě řeší své hollywoodské pacoše (na což odkazuje v původním názvu dvojsmyslná hříčka). Moderní způsob střípkovitého a mozaikového vyprávění rádoby ozvláštňuje tento snímek, který se tak strašně snaží tvářit jako psychologický nezávislý film, až selhává prakticky ve všem. Sledujeme osudy zhruba pěti lidí a jejich problémů, které se – jak nečekané! – v závěru střetnou. Jenže i přes pomalé tempo vyprávění nejsou postavy psychologicky do hloubky zpracované, jen mají povrchní feeling (zhulený neholený Kevin Spacey na dvorku přece vypadá trošku jako dr. House, ne?), ale o jejich životech se nedozvíme nic. Resp. zjistíme, jaký mají problém, ale v podstatě netušíme, z čeho vyvěrá, jestli měli nějaké problémy v rodině, takže je hrozně těžké s postavami jít. Nebo jim fandit. Osobně mi byly úplně putna. Vůbec jsem se nedozvěděl, jestli ti lidi mají rodiče, sourozence, příbuzné, koníčky a hobby, co je ovlivnilo v mládí - prostě ty základní kameny každého psychologického filmu, pokud chceme proniknout do nitra duše. Tady, je to zvláštní, většina klientů u cvokaře má jenom problémy se sexem, s ničím jiným. Zkrátka nemám tyhle "vyděračské" filmy rád - snaží se mě přesvědčovat celou dobu, jak jsou angažované a reflektují život, přitom jsou jen pozlaceným výkalem. (05.11.2009)

Komedie ani náhodou, drama ve smyslu, jaké šílené absurdity život s sebou nese, traumata, deprese, ale i naději a vyrovnává se s nimi každý po svém. Psychiatr, co hulí jako fabrika, má taktéž svého démona, a také kámoše, co nabízí kvalitní matroš. A velmi prachatou klientelu, do které se nechtěně zamíchá neprachatá, krásná tmavá holka. No, pacient Robin Williams byl slušný, ale Kevin, to byl se svým strništěm a občas pomuchlaným zjevem, Bůh. (23.03.2019)

Celej film tak trochu smrdi nezavislarnou, ktera se snazi desne sokovat a dojimat, ale ve vysledku je to zase stopadesata variace na drama o nekolika postavach, ktery maj zivot na hovno a jejich osudy se postupne protnou. Film proste neprinasi nic novyho, postavy jsou tu az otravne smutny a celou dobu se nic nedeje. Zachranujou to tak akorat pohodovy herci v cele s nehorazne nahulenym Spaceym, ale ne nahulenym typu Travicka zelena, necekejte zadnyho veselyho cvokare. Celkove to sice vylozene nenudi, ale pokud nemate radi Spaceyho, nema cenu na to koukat. (27.09.2009)

Hodně, hodně jsem si tento film chtěla oblíbit, protože v jeho jádru je ukryta řada aspektů, které mám v příbězích ráda: hlavní hrdiny je lidský, zranitelný (a zraněný), postavy nejsou rozděleny na kladné a záporné. Bohužel po scénáristické stránce vše úplně nefunguje – a i když jsou to jen detaily, výrazně ovlivňují můj celkový dojem. Jsou to zbytečné expozice, kdy některá z postav jen kvůli divákovi vysvětluje to, co všichni v dané scéně ví. Jsou to neuvěřitelné náhody jako moment, kdy jedna z postav najde cosi, co se jí přímo týká, pohozené na ulici. Je to uspěchaný scénář, který se v závěru snaží divákovi vnutit rychlou proměnu postav, ačkoliv stopáž by si zasloužila deset až dvacet minut navíc. Je to konec, který náhle změní vyznění celého filmu. U jiného žánru by tato zaškobrtnutí scénáristovi asi prošla, když se však snažíte dát dohromady civilní, citlivou, civilizační výpověď, může několik nerealistických scén snadno udělat z filmu s velkým potenciálem jen zapomenutelné drama. (18.11.2016)