Režie:
Čeněk DubaKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Bek, Svatava Hubeňáková, Jiří Vala, Jaroslav Vojta, Vladimír Řepa, Miloš Nesvadba, Miroslav Polach, Jaroslav Rozsíval, Vladimír Hlavatý (více)Obsahy(1)
Příběh o přátelství na život a na smrt zachycuje skutečnou událost, ke které došlo v zasněžených Krkonoších v roce 1913. Aktéry dramatu byli Bohumil Hanč, jeden z našich prvních lyžařských závodníků, a jeho přítel Václav Vrbata. Děj filmu se odehrává mezi roky 1912 a 1913 a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 km. Bohumil Hanč chce po vítězství v roce 1912 na prosby své ženy Slávky závodění zanechat. V roce 1913 se na závody přihlásí silní zahraniční soupeři, proto Bohumil podlehne prosbám kamarádů a rozhodne se naposledy jet. Při závodech se však změní počasí. Začne vát silný vítr a sněžit, přijde krutý mráz a pro závodníky to znamená boj o holý život... (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Nejen na svou dobu velice silné a mistrně natočené drama podle skutečné události. Drsný příběh, vražedné hory a vynikající Josef Bek v hlavní roli. Pro mě osobně neznámý režisér Čeněk Duba se tady skutečně vyznamenal. Chtělo by to častější reprízu na českých obrazovkách, Synové hor by si ji bezesporu zasloužili. ()
Na svou dobu poctivě natočený >osudový< film o sportovním srdci a nerozlučném přátelství. Přes jistou zidealizovanost postav i filmařského pohledu na život v krkonošských chaloupkách před první světovou válkou lze říct, že tenhle více jak půlstoletí starý film neztratil - právě v oné poslední čtvrtině, popisující skutečný příběh dramatického velikonočního závodu l.p. 1913 - nic ze své poutavosti a napětí, ba řekl bych, že ona cca čtvrthodinová scéna sněhové bouře patří svým ztvárněním ku zlatým hřebům české filmařiny... Tři hvězdičky za film a jedna navíc právě za to fatální ledové drama nakonec. ()
Jedna z nejznámějších tragedií českého sportu ve velmi milém zpracování. Ideologické zatížení je vcelku snesitelné. Ani protiněmecké tendence nejsou tak silné. Během samotného osudného závodu se stávají kamarádi i z Hanče a jeho největšího soupeře Bartla. Poslední Hančův rok, jeho manželství, problémy i ambice jsou zachyceny velmi střídmě, ale pravdivě. Po celý snímek visí ve vzduchu očekávání známé tragédie, což mu dodává zajímavý nádech. Vlastní závod a jeho nešťastné rozuzlení jsou pak působivým dovršením celého filmu. Důstojná pocta slavným českým průkopníkům lyžování a sportu jako takového. ()
Škoda té ideologie, i když jí tam nebylo tak moc vezmeme-li v úvahu rok vzniku filmu. Smrt obou závodníků je vlastně nejtragičtější údalostí z prostředí lyžařských závodů u nás. Příběh bere za srdce hlavně proto, že se jeden z hrdinů vrátil pro kamaráda. Dokonce dal Vrbata svému druhovi i svůj kabát, jak se později zjistilo. I naše hory umí být kruté a umí brát životy a nelze je podceňovat. Synové hor jsou smutným příběhem o lyžařském závodě a hrdinství. Bohužel příběhem se špatným koncem. Také se přikláním k většině - ta závěrečná sněhová bouře brala dech i doma v teple na gauči. Tenhle příběh by si rozhodně zasloužil modernější verzi oproštěnou od té ideologické omáčky. * * * ()
V porovnání s Posledním závodem nevychází tento snímek podle mě vůbec špatně. Ačkoliv jakoby každý z těchto filmů byl o něčem úplně jiném. Zde je to hlavně o síle přátelství, což Poslední závod naopak moc neakcentuje. V úvodu je na filmu trošku znát doba jeho vzniku (viz připomínka těžkých sociálních podmínek v Hančeho širší rodině). A zejména po hudební stránce na mě film zas působil poněkud archaicky. Ale špatné to celkově určitě nebylo. Dokonce mě mile překvapilo, že v jedné scéně (když se rozdělují úkoly v záchranářské operaci) bylo zmíněno i jméno Emericha Ratha, hrdiny z Posledního závodu. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (10)
- Při záběrech vichřice vypomáhal letecký motor se čtyřlistou vrtulí. (ČSFD)
- Natáčelo se v Horní Rokytnici, kde stála Hančova (Josef Bek) chalupa. Dále se filmovalo ve Skiareálu Bosíno, ve škole v Rokytnici nad Jizerou, na Labské boudě ve Špindlerůvě Mlýně, na Vosecké boudě v Harrachově a v Polsku v městečku Piechowice. V závěru filmu pak můžeme vidět Hančův pomník, který se nachází v Krkonoších. (Cucina_Rc)
- Ve skutečnosti v roce 1912 byl VII. a v roce 1913 už VIII. ročník mezinárodního závodu na 50 km v Krkonoších. Ve filmu je ale na startu a cílu uváděn na začátku filmu VI. ročník 1912 a pak ten další tragický v 1913 jako VII. ročník. (hermiona)
Reklama