Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic hledá pomoc u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu se rozhodne porušit pravidla a začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Záhy zjistí, že mnoho sester je po opakovaném znásilnění ruskými vojáky těhotných, jiné mají příznaky pohlavních chorob. Konvent je tak postaven do těžké situace: má přijmout odpovědnost mateřství nebo opustit děti zrozené z hříchu? (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (80)

Vitex 

všechny recenze uživatele

Nepříliš věrohodný film, sice jen ve dvou věcech, ale klíčových. (spoilery!) Rudoarmějci přistiženému při pokusu o znásilnění francouzské sestřičky Červeného kříže by se pravděpodobně stalo něco o dost nepříjemnějšího, než jen kopanec do zadku od velitele. To je věc, která film činí černobílým. A pak, především, ústřední zápletka/pointa s matkou představenou, která novorozence likviduje, je tak odflákle vystavěná a sama o sobě absurdní, že dokonale shazuje celý film, přestože vše ostatní je vlastně v pořádku. I kdyby se v reálné historii něco takového stalo, tady to každopádně nebylo vyjeveno uvěřitelně. Nejen že by matka představená v reálu měla asi více rozumu i empatie, a celý problém mohla řešit mnoha různými způsoby, např. s pomocí jejich biskupa nebo jiného kněze, nějaký mlčenlivý by se jistě našel, ale opravdu máme věřit, že abatyši nenapadne, jak rychle bude její lež, že děti posílá do rodiny z blízké vesnice, odhalena? Dozvěděla by se to přece okamžitě kterákoli z jeptišek, která by se někoho z té rodiny zeptala, jak se dětem daří... Při vší eleganci formy a ztišenosti je ten film v jádru nemístně efektní. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KDYŽ SE VLOUPALI DO KLÁŠTERA, BYLA TO PRO NÁS NEVÝSLOVNÁ HRŮZA, KTEROU JSME MOHLI PŘEKONAT POUZE MODLITBAMI…“ /// Napadlo vás, jak asi vypadá klášter po (válečný) návštěvě Němců a Rusů? Holky v rouše Batmanově by mohli vyprávět… a francouzská lékařka Madeleine Pauliac jakbysmet. (Katolický Polsko má většinou jasno…) Drama o vůli Boží a obtížný zkoušce jeptišek. O střetu dvou světů, ve kterým tomu racionálnímu stojí v cestě boží mučednictví. Krátkej, ale parádní okamžik, ve kterým vystřídá (moje) znechucení nad božím poblouzněním realita těch dnů stojí za vidění. Je to prostě tak, že kdo nezažije, nepochopí. Věřím, že tohle je nejen pro Poláky (ale doufám, že i pro Rusáky) ožehavý téma! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Věřím v Boží prozřetelnost. 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Keď k nám konečne prišlo udatné vojsko opitých saldatov, ktorým sa akoby zázrakom v sovietskej armáde podarilo prežiť a zozadu ich neodstrelil vlastný dôstojník za to, že urobili krok späť, ako fúzatý psychopat Stalin vo svojom výnose prikázal, začali Európu "oslobodzovať". A oslobodzovali ju veru statočne. Len v Berlíne za prvý týždeň v sovietskej zóne hlásili cca 2 milióny znásilnených žien. Či starenka, či mníška, prefajčenému vodkárovi to jedno. To nebol žiadny Puškin či Dostojevskij, to bol proste rabovač a násilník, že aj u nás stará generácia spomínala, že Nemci boli 100 krát slušnejší než páchnucí boľševici z východu. Každopádne film sa s tak silnou témou nepopasoval dostatočne. Mal na viac, tá emócia, ktorá z toho šla a tie osudy novorodencov, to malo byť určite predstavené silnejším spôsobom, rovnako tak znásilnenia a poroba, potupa od tých vulgárnych alkoholikov. Najsilnejšia tu tak nakoniec bola záverečná skvelá hudba On the Nature of Daylight od Maxa Richtera, ktorá sa už objavila v niekoľkých filmoch vrátane Prekliateho ostrova či Disconnect. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Velmi pozitivně oceňuji myšlenku filmu a taky to, co byla mladá stážistka ochotná riskovat pro pomoc několika sestrám, neboť se zde prý vychází ze skutečné události. Nezbavím se ovšem přesvědčení, že se to dalo naservírovat divákům mnohem příjemnějším způsobem. Velmi záhy se prokeclo, že benediktínky nechodil v noci navštěvovat na lože Duch Svatý, nýbrž nadržení ruští vojáci. A mnohdy jim dokonce zanechali v těle nějakou tu památku na večerní jednostranné radovánky. Dost dobře nechápu, jak pro někoho může být sexuální zážitek uspokojující, když se odehrává bez výrazného zapojení toho druhého, ba dokonce proti jeho vůli. Proti gustu ovšem žádný dišputát. Klášter se velmi rychle proměnil v porodnici a divák celou stopáž sledoval, kterak rodí jeptišky, což mě asi po druhém porodu jaksi přestalo bavit. Čekal jsem něco trošku jiného. Očekával jsem přehlídku hrůzností, hnusu a nekonečného prznění nebohých jeptišek. To vše se odehrálo dávno před dějem tohoto snímku. Divák byl vhozen do děje až posléze, aby sledoval pouze následky, což nebylo ani zdaleka tak zajímavé, intenzivní a poutavé, jak to býti mohlo. Značné zklamání. ()

hygienik 

všechny recenze uživatele

MEGASPOILER!! 1. Hlboko si vážim všetkých, čo žijú zasvätene a mrzí ma, keď vidím, že opúšťajú, či už zo subjektívnych alebo objektívnych dôvodov, regulu alebo rovno kláštor. 2. Vadí mi, keď je ubližované zasväteným osobám. 3. Vadí mi idea, že človek je užitočnejší v civile ako v kláštore a to nám tento film kladie ako kľúčovú otázku (komunistka Matilda by mníškam nepomohla, ak by sama bola mníškou, lebo by nevyštudovala medicínu). Žiadna abatyša by sa takto nezachovala a pokiaľ predsa áno, musela by byť suspendovaná spolusestrami z funkcie, pretože tak hovorí kánonické právo. Zaujímalo by ma, koľko z filmu bola čistá pravda a čo upravili kvôli scenáru. Z kontemplatívneho kláštora sa nestane z noci do rána detský domov. Nie bez toho, aby sa niekto pýtal a pátral, prečo sa tak stalo. Tento film bol evidentne natočený, aby diváka prešvedčil o relatívnosti života. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu Agnus dei je latinsky, znamená „Beránek Boží“. Toto přirovnání pochází z Janova evangelia, podle něhož Jan Křtitel po setkání s Ježíšem pravil: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa (sator)
  • Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)

Související novinky

Kino na hranici/na Granicy 2016

Kino na hranici/na Granicy 2016

09.04.2016

Těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a polském Těšíně, je zdrojem podnětů ve filmové komunitě zemí Visegrádské… (více)

Reklama

Reklama