• Marthos
    ****

    Přesný popis motocyklových závodů ve francouzském Dourdanu v letech 1904 a 1905 a automobilových závodů v Gaillonu o něco později neposkytuje zdánlivě příliš mnoho příležitostí k rozehrání veseloherního a romantického snímku. A přece se to režiséru Alfredu Radokovi podařilo. Jakoby všichni ti nadšenci, kteří se tehdy motali kolem podivuhodných strojů, dali jim život nejen tím, že je uváděli do tehdy závratných rychlostí, ale i tím, že existenci ovladatelů spojili s existencí jejich, jakoby tu stroje a lidé a nadšení tvořilo dynamickou symbiózu, jež sama o sobě musí diváka zaujmout. Radok propojil svědectví o počátcích automobilismu i jemnou epickou nití, na kterou zdařile navlékl romantický příběh českého mechanika a půvabné francouzské dívky. Připojil k nim i významnou postavu závodníka hraběte Alexandra Kolowrata, který patřil k prvním průkopníkům automobilismu v Čechách. Velmi přesný je pak výběr hlavních hereckých interpretů. Zejména tehdy téměř neznámý třiadvacetiletý Luděk Munzar zde získal výjimečnou příležitost ztvárnit jednu ze svých nejvýraznějších a rozhodujících rolí. Na lyrické milovníky pak navazoval v několika dalších filmech, zejména ve Vávrově adaptaci Hrubínovy Srpnové neděle. Vedle plejády domácích legend divadla a filmu Lukavského, Hlinomaze, Kopeckého a Beneše zaujme ve větší míře francouzský komik Raymond Bussières, známý kromě jiného i ze dvou filmů René Claira a z populární funèsovské veselohry Křidýlko nebo stehýnko. DĚDEČEK je film o strojích a lidech, o počátcích našeho automobilismu, jak je ve své stejnojmenné knižní předloze zachytil Adolf Branald. Je to dokumentární svědectví o úspěších i prohrách několika českých nadšenců, z jejichž píle a vytrvalosti se později zrodily světově proslulé automobilové a motocyklové značky. Je to film, který nás podvědomě vrací do rozpustilých klukovských let. Ani se nechce věřit, že již více jak půl století.(6.1.2010)

  • Bernhardiner
    ***

    První půhodinka tohohle filmu vůbec není špatná. Vtipně napodobuje tehdejší filmové týdeníky. Jenže ten zbytek je spíše romantická komedie, která sama o sobě na špičku rozhodně nemá - je poměrně nudná, předvídatelná a kdyby byla tato pasáž, která zabírala tři čtvrtiny stopáže, byla zkrácena na třetinu, vůbec nic by se nestalo. Nicméně vcelku zajímavý experimentální film. 55%(4.8.2013)

  • tomtomtoma
    ****

    Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám.(5.11.2017)

  • NinadeL
    ****

    Ocenila bych odstranění moderního rámce, jinak cele žnu koncept tohoto motorizovaného dobrodružství z let 1904/5. Tolik příjemných vazeb má toto česko-francouzské přátelství. Fandové epizodních roliček jistě ocení také etudku Jiřiny Bohdalové, jejíž svatební závoj posloužil zdárnému dojetí do cíle motocyklovému závodníku.(8.3.2011)

  • Dan9K
    odpad!

    Ten film je asi tak dobrej, jako tenhle komentář. A kdybych ho chtěl udělat stejně tak zábavnej, pokračoval bych v podobě několika set až tísic hesel dále v psaní tohoto zcela zbytečného a nadbytečného textu, který právě teď čtete. Anebo bych mohl udělat podobně zdlouhavý úvod, než bych se dostal k jádru věci, přičemž bych zjistil, že to jádro vlastně nemá co nabídnout...ale já si to odpustím.(9.11.2007)

  • - Během filmování projevili Francouzi zájem o to, aby ve spolupráci s nimi Alfréd Radok natočil ještě širokoúhlou barevnou verzi filmu. Tento projekt se ale neuskutečnil. (Charlizee)

  • - Alfrédu Radokovi dělal asistenta Miloš Forman. Dokonce samostatně režíroval jednu davovou scénu. (JoranProvenzano)

  • - Použité dokumenty jsou z francouzských filmů Paříž 1900 (1948) a Paříž na začátku století. (lausik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace