Matka

Šíleně dlouhý rozjezd a tápání, na 1:10 jsem se začal nervozně ošívat, že toho ukazování vstupních deprimujících informací (expozice) už je poněkud mnoho a mohlo by se začít něco řešit. Začalo se, a nakonec jsem byl spokojen na skoro pět -- původně tu byly, ale nakonec jsem ubral, protože režisér neubral (20 minut v prostředku). /// Edit: tak ne, dal jsem to po úvaze zase zpět -- slabá 5, ale poměrně neznámá Kim Hye-ja mě fakt přesvědčila. (28.04.2013)

V poměrně rychlém sledu jsem si dal Memories of Murder a teď i Matku. Jako první musím jednoduše ocenit to, že Pon Džun-ho je filmař od přírody. Cit pro různé detaily, ať už ve scénáři či ve střihové skladbě, celková konstrukce příběhu a schopnost vyprávět záběrováním. Můžete natočit dobrý film, ze kterého tohle cítit nebude, nikdy to ale patrně nebude ten poctivý filmový zážitek, který vás rozechvěje ze samé podstaty. Pon Džun-ho tohle podle mě umí a ukazuje to v obou zmíněných filmech. Samotná Matka pak trochu mění stavbu klasické detektivky (kterou jsou právě třeba Memories of Murder) a přenáší POV celého vyprávění na matku podežrelého. To přináší docela originální vnímání perspektivy příběhu, který postupem času pracuje i s nejednoznačností a dilematem, což je u podobných snímků vždy silný pohon diváckých emocí. Memories of Murder na mě svým temným vyzněním zapůsobily ještě o fous silněji, i tak je ale Matka kvalitním a v mnoha ohledech silným filmem. 7/10 (14.11.2019)

Matka Bong Jun-hoa je žánrově neukotveným filmem vyprávějícím o matce snažící se očistit jméno svého retardovaného syna, který byl obviněn z vraždy mladé studentky, přičemž ani ona sama si není jistá tím, zda ten hrůzný čin opravdu nespáchal...stejně jako divák. Samotné pátrání je prodchnuté falešnými stopami a slepými uličkami, přičemž Bong Jun-ho si s divákem hraje stejně, jako to dělal Clint Eastwood v Tajemné řece – poskytuje množství vodítek, ale dále už není upozorňován na to, která z nich mají pro rozřešení případu větší váhu. Díky tomu si divák utváří vlastní hypotézy, které bývají s postupujícím dějem vyvracovány, či dále potvrzovány, což vyústí v několik zvratů, které díky skvěle vykonstruovanému vyprávění opravdu dokážou překvapit. ___ Ve filmu je rozvinuto více témat, vyprávění se nezaměřuje pouze na samotné vyšetřování, ale i na vztah matky se synem, nastiňuje sociální dilemata a v centru toho všeho jsou citlivě napsané a nejednoznačné postavy. V Matce se střídá hned několik nálad, komické situace se střídají s těmi čistě dramatickými a jak už je v korejské kinematografii zvykem, jako celek film působí naprosto kompaktně. ___Závěrečné rozuzlení přímo skvělé a povyšuje už tak precizní práci Bong Jun-hoa. (18.02.2010)

Jihokorejská kinematografie si zapisuje další zářez a Bong Joon-ho definitivně potvrzuje, že patří do režiserské (myšleno celosvětově) elity. Příběh matky, jejíž láska nezná hranic a která se ze všech svých sil snaží zachránit syna, je strhující svou upřímností a naléhavostí, kterou onu lásku popisuje. A uvnitř vší té rozervanosti navíc Bong nezapomíná upomínat na Hitchcocka a připravovat thrillerové scény plné jakési temné aury, jež vaší duši chtivou "něčeho" originálního zcela naplní (téměř všechny takovéto scény v Bongově podání končí jinak, než by se čekalo). Typická rozpolcenost režisérových filmů je přítomna i zde: humor střídá násilí, horror vztahový film a černá komedie tragický příběh. Tohle je ovšem trademark v pravém slova smyslu, žádná neumělá křeč. Je až neskutečné v jakém uměleckém duchu Bongova filmografie pokračuje a jak se svým každým dílem posouvá dál a tím pádem posouvá dále i hranice filmového vědomí. Říkejte si, co chcete, ale toto dokáže jenom ta asijská kinematografie. (19.10.2009)

Jméno Džun-Ho-Pong v dnešním světě kinematografie znamená už fakt hodně, po úspěchu Parazita z roku 2019 by bylo ode mě hloupé se nezaměřit na jeho předcházející tvorbu. Dramata z Jižní Koreje mají většinou co nabídnout, takže jeho dílo "Matka" jsem si nemohl nechat ujít. Herecky opět neuvěřitelně zvládnutá záležitost, zejména Bin Won (známý z Muž odnikud) se popral s tou rolí mentálně zaostalého syna na jedničku. Trochu mě mrzí, že film nenabere ve druhé polovině rychlejší spád, ten náběh na poctivý thriller tam byl, ale tvůrci ho bohužel nerozvinuli. Jasně, ten konec tento slavný režisér uzavřel způsobem, že si asi nemůže žádný divák stěžovat. I tak to ale dnes na 4 hvězdičky nebude, třeba se zadaří příště (Vzpomínky na vraha čekají :D). 6,5/10 (20.09.2021)